Článek
Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna zůstává od začátku března pod kontrolou Ruska, její provoz ale nadále zajišťuje ukrajinský personál. V elektrárně tak roste napětí.
V posledním týdnu se objevily zprávy, že se Rusové snažili o odpojení elektrárny. Ve čtvrtek odpoledne pak musely být od sítě odpojeny poslední dva reaktory.
Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ještě předtím Seznam Zprávám řekla, že něco takového by byl problém. Pokud by totiž personál neměl dostatek elektřiny na provoz bezpečnostních systémů a chlazení, hrozil by únik radiace.
Uklidňuje ale, že ani případná zvýšená radiace by nás neměla nijak ohrozit. „Kdyby někdo byl takový šílenec, že by se rozhodl elektrárnu cíleně zničit vojenskou operací, k úniku radiace by došlo. U odpojení se pohybujeme jenom ve zvýšené pravděpodobnosti,“ řekla v rozhovoru.
Jak byste shrnula momentální situaci u Záporožské jaderné elektrárny?
Od 4. března 2022 je pořád stejná – elektrárna je okupována ruskými vojsky. Tím pádem je situace nepřijatelná a průšvih tam visí na vlásku.
Podle zpráv se v posledním týdnu ruské jednotky snažily elektrárnu odpojit od sítě. Jak složité by to bylo?
Odpojit elektrárnu od sítě není vůbec složité. Ale pokud neběží ani jeden blok, je docela náročným úkolem zajistit dostatek proudu pro provoz bezpečnostních systémů, zejména pro chlazení odpojených reaktorů.
Jaká při tom hrozí rizika?
To nebudu odhadovat. Nemám ráda spekulace na téma „vyděsme se, jaká hrozí rizika“. Ale byla by to složitá situace pro personál elektrárny, aby zajistili vysokou úroveň bezpečnosti i v případě, že nebudou mít dostatek elektřiny pro provoz zmíněných bezpečnostních systémů a chlazení.
Nedovedu odhadnout, k čemu všemu by mohlo dojít, protože se pohybujeme na úrovni pravděpodobností. Ale pravděpodobnost, že by došlo k úniku radiace, se samozřejmě vždycky s takovými nestandardními operacemi zvyšuje.
Hrozilo by v takovém případě nebezpečí úniku radioaktivních látek i do zbytku Evropy, nebo by se týkalo pouze Ukrajiny?
Po pár dnech bychom zcela jistě naměřili nějaké zvýšené úrovně koncentrací radionuklidů ve vzduchu. Ale to vůbec neznamená, že by nás ohrozily. Stejně tak nás neohrozily zvýšené koncentrace radionuklidů ve vzduchu po havárii jaderné elektrárny Černobyl před šestatřiceti lety.
Takže ano, velký únik z jaderné elektrárny by byl detekovatelný dříve nebo později po celé severní polokouli. Bylo tomu tak po Černobylu, bylo tomu tak po Fukušimě (japonskou elektrárnu poškodilo v roce 2011 tsunami, pozn. red.), a nebyli jsme ohroženi.
Jak nebezpečná by byla situace, pokud by elektrárna byla zasažena vojensky?
Kdyby byla zasažená vojensky s cílem záměrně zničit některý z bloků, byla by to samozřejmě vážná situace. Kdyby někdo byl takový šílenec, že by se rozhodl elektrárnu cíleně zničit vojenskou operací, k úniku radiace by došlo. U odpojení se pohybujeme jenom ve zvýšené pravděpodobnosti.
Takže podle vás tento scénář není příliš reálný?
Já to považuji za operaci, která nemá přínos. Kdyby to udělali, už nemají čím vyhrožovat.
Dana Drábová.
Získávat informace z okolí elektrárny musí být velmi komplikované. Jakým způsobem se situace monitoruje?
Jistěže je to náročné, na druhou stranu ukrajinský jaderný dozor, náš partnerský dozor na Ukrajině, je stále ještě schopen udržovat nějaké spojení s vedením Energoatomu jakožto provozovatelem elektrárny i s obsluhou elektrárny. Takže informace jsou kusé, ale nějaké máme. Právě proto ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (Rafael) Grossi tak naléhá na misi, která by ověřila, jaká situace je.
Jak rychle bychom se dozvěděli o případném úniku radioaktivních látek?
Co se týká radiační situace, Ukrajina je stále schopná provozovat velmi důkladnou síť monitorovacích bodů po celém svém území, a to i v poměrně blízkém okolí Záporožské jaderné elektrárny. Takže kdyby tam došlo k nějakému významnému úniku, měli bychom tu informaci v rámci hodin.
Jak reálné podle vás je uspořádání mise, o které jste mluvila?
Nevím. To kruciálně závisí na tom, jestli si Rusové přestanou klást své vyděračské podmínky.
Jaký význam má Záporožská jaderná elektrárna?
- Jde o vůbec největší jadernou elektrárnu na Ukrajině a v Evropě a devátou největší na světě (podle čistého elektrického výkonu je pátá). Stavěla se v letech 1984 až 1995.
- Obrovský areál má šest reaktorů, každý o přibližném maximálním výkonu 1000 MW, tedy celkem třikrát víc než Temelín. Jaderná elektrárna v Záporoží vyráběla před ruským útokem pětinu elektřiny na Ukrajině a dodávky z ní stačily na proud zhruba pro čtyři miliony domácností.
- V elektrárně jsou instalovány tlakovodní reaktory typu VVER-1000/320.
- Do Kyjeva je to z elektrárny vzdušnou čarou 450 kilometrů, do Lvova přes 800 kilometrů a do Prahy skoro přesně 1500 kilometrů.
- Celkem má Ukrajina 15 reaktorů ve čtyřech jaderných elektrárnách postavených v éře SSSR. Jaderné reaktory se kromě Záporoží nacházejí také v Rovenské oblasti (Rovenská JE), na severozápadě země stojí Chmelnycká JE a dále níže Jihoukrajinská JE.
