Dorazí čtvrt milionu dětských uprchlíků. Pediatři nápor zřejmě nezvládnou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do Česka může v souvislosti s válkou na Ukrajině přijít až čtvrt milionu dětských uprchlíků. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka jde o „pravděpodobnost blížící se jistotě“. Méně jisté už je, kdo těmto dětem v Česku zajistí dlouhodobou zdravotní péči. Praktičtí dětští lékaři neskrývají obavy.

„Snažíme se péči poskytovat, ale určitě to nebude možné pro všechny. O věci se intenzivně jedná a snažíme se o maximum. Hledají se rezervy a padají různé návrhy. Už teď je to ale v řadě míst nezvladatelné,“ popsala pro Seznam Zprávy předsedkyně dětských praktiků Ilona Hülleová.

Ministerstvo zdravotnictví nyní situaci částečně řeší nízkoprahovými ambulancemi, UA Pointy, které zřídilo při fakultních nemocnicích a do budoucna by se v rámci krajů mohly rozšířit. Otázku dlouhodobé primární péče ale v plném rozsahu neřeší.

Každodenně fungujících praxí je v Česku podle Hülleové asi 1 800, každý rok přitom více lékařů ubývá, než přichází. Dokládají to i data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

„Jde o segment ambulantní medicíny, který je na tom kapacitně vůbec nejhůř. Průměrný věk těchto lékařek a lékařů je skoro 60 let. V řadě regionů narážejí na kapacitu i z hlediska úvazku ve velmi pokročilém důchodovém věku a neumím si představit, že do této sítě neřízeně vstoupí přes 200 tisíc dětí. Ta síť to nevstřebá,“ připojuje varování ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Čísla prezentoval ve Sněmovně. Špatně jsou na tom podle něj právě regiony, kde se očekává početnější příchod dětí z Ukrajiny – zejména Praha a Středočeský nebo Jihomoravský kraj.

„V mé ordinaci to zatím zvládáme, ale jsou ordinace, které toho mají hodně, protože je v okolí více ubytovacích prostor a kumuluje se tam více lidí z Ukrajiny. Někde mají čtyři denně, jinde kolem 30, já mám tak 12 nebo 10. Ale neznamená to, že jich nebude více,“ říká lékař Štefan Hrunka, který má ordinaci v Chlumci nad Cidlinou. Sám podle svých slov ještě pacienty v případě potřeby přijme, i když už je sám „za hranou“.

Jak situaci vyřešit? Hledání odpovědi zatím připomíná spíše směs návrhů než jednotnou a všeobecně odsouhlasenou strategii. Podle šéfky dětských praktiků Hülleové je ve hře vícero variant.

„Že by například část pacientů přebrali praktičtí lékaři pro dospělé. Ale ti jsou kapacitně také přetížení, to není systémové řešení. Jediný, kdo podle mého může pomoci, jsou lékaři z dětských oddělení nemocnic. Hlavně těch, která nejsou kapacitně přetížená. Snažíme se tedy prosadit, aby nám lékaři z nemocnic přišli pomoct do našich ordinací v rámci vzdělávacího programu,“ míní lékařka.

O této možnosti hovoří i šéf zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09. Sám je ale skeptický ohledně toho, jak bude reálně vypadat ochota nemocnic pediatry takto „vypůjčit“. Ministerstvo podle něj nadále zjišťuje, kde v systému ještě zbývají volné kapacity.

Třeba Fakultní nemocnice Motol je podle primářky pediatrické kliniky Jany Tejnické zcela vytížená. „Pomoc lékařů z nemocnic v ordinacích praktických lékařů není možná, na klinikách pracuje řada specialistů, kteří by odchodem z klinik nemohli poskytovat péči o kmenové chronicky nemocné pacienty. Odchod lékařů z klinických pracovišť do ordinací praktických lékařů by opravdu znamenal zhoršení péče o skupiny závažně nemocných dětí,“ uvedla.

Podobně to vidí i ve Fakultní nemocnici Bulovka. Místním UA Pointem projde denně asi deset dětí. Mimo běžnou pracovní dobu se o pacienty z Ukrajiny starají v akutní ambulanci, tvoří tam asi 10 procent ošetřených dětí.

„V ambulanci UA Pointu vykonáváme činnosti, které obvykle mezi naše povinnosti nepatří, jako je ošetření při velmi lehkých infektech, vstupní prohlídky, zdravotní prohlídky pro školy či školky a základní očkování. Tyto činnosti obvykle vykonávají praktičtí pediatři. Myslím, že v současné fázi tím pomáháme příchod uprchlíků zvládat, protože některé děti jsou v době ošetření v Česku teprve několik dní a neměly zatím šanci si svého praktického pediatra najít,“ říká primář Pediatrického oddělení Ivan Peychl.

„Pro to, abychom vysílali lékaře jako výpomoc do ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, bohužel za současných podmínek nemáme personální kapacitu. Věřím, že česká pediatrie příchod uprchlíků zvládne. Nedokážu ale říci, zda k tomu budou stačit současná opatření, či zda bude nutné uvažovat o nějakých dalších organizačních změnách,“ dodává lékař.

Česká pediatrická společnost se podle svého vyjádření věci stále věnuje. Směrem k vedoucím dětských lůžkových oddělení zatím pouze adresovala prosbu o spolupráci. „Vzhledem k tomu, že nápor na jednotlivá zdravotnická zařízení v České republice může být nerovnoměrný, chtěli bychom požádat o součinnost v redistribuci dětských pacientů z přetížených center do míst, kde bude kapacita naplněna méně.“

Debaty o tom, jak v rámci systému péči rozložit, budou nejspíš pokračovat ještě v příštích dnech. Válek během posledního jednání sněmovního zdravotního výboru naznačil i to, že by se o dětskou primární péči mohli začít starat i jiní odborníci.

„Je otázka, jestli v této krizové situaci nemůžeme na nějakou omezenou dobu požádat kolegy z jiných odborností. Mě napadla praktická interna, aby například pomohli s dětmi staršími 15 let. Tam bude zas třeba debatovat s odbornými společnostmi,“ dodal.

Podle odhadů je v Česku více než 300 tisíc ukrajinských uprchlíků a přibližně polovinu z nich tvoří děti. Kromě běžných prohlídek a očkování u nich lékaři řeší některé akutní zdravotní problémy, infekce a další. Doba vyšetření se přitom obvykle protahuje kvůli tlumočení nebo potřebě přeložit potřebné dokumenty.

* Oprava: v původní verzi článku byl chybně uveden termín „dětská pediatrie“, opraveno na „pediatrie“