Článek
K vidění tady je originál dopisu Václava Havla, „spisovatele z Vlčic u Trutnova“, generálnímu tajemníkovi KSČ Gustávu Husákovi z roku 1975 nebo originál Havlovy grafické poezie ze sbírky Antikódy.
Ve Washingtonu se tento týden otevřela výstava o prvním českém prezidentovi s názvem Od disidenta k prezidentovi. Vedle havlovských „relikvií“, mezi nimiž nechybí například plechovky ze Švédska, do nichž se vybíraly příspěvky na české chartisty, upoutá návštěvníky zmenšenina sousoší Olbrama Zoubka zachycující mizejícího člověka z pražského pomníku obětem komunismu.
Výstavu hostí Muzeum obětí komunismu, kde Češi mohou potkat další známé tváře ze své nedávné historie – jako například oběť justiční vraždy Miladu Horákovou – a podívat se na ně americkýma očima.
Havel pro Američany zůstává ikonou, i když už uplynulo více než deset let od jeho smrti. Na vernisáž výstavy dorazil i zasloužilý demokratický kongresman Steny Hoyer, který celý sál zvedl ze židlí, když řekl, že pokračovatelem Havlova odkazu je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Havel by byl pyšný!
Hoyer je v americké demokratické straně sám takřka institucí – kongresmanem je od roku 1981. V minulosti opakovaně vedl demokraty ve Sněmovně reprezentantů, ať už ji zrovna ovládali, nebo byli v menšině.
Jeho rétorická zkušenost byla patrná i při pevném a zároveň emotivním projevu k zahájení výstavy. „Děkuji za vše, co Česká republika dělá pro vyzbrojení Ukrajiny, pro její podporu, pro udržení morálky jejích občanů a pro zajištění přežití. Česká republika byla jednou z nejrychleji a nejrazantněji reagujících zemí. Jak pyšný na vás musí být Václav Havel, že neztrácíte naději,“ uvedl Hoyer.
Plechovka ze Švédska, do níž se vybíraly příspěvky na československé chartisty.
Výstavu zahájila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která je tento týden na návštěvě USA. Za úkol tady má na úrovni Kongresu lobbovat za vylepšení jména České republiky po zemanovské éře diplomacie orientované na Rusko a Čínu.
Na výstavě kromě artefaktů zní ve smyčce slavný Havlův projev z Kongresu v roce 1990, připomínají se pojmy jako „moc bezmocných“ či korespondence uvězněného disidenta, známá pod názvem Dopisy Olze.
Peníze z Polska a Maďarska
Málokde mají tak strhující muzea jako právě ve Washingtonu. V těsné blízkosti mocenských institucí – Kongresu a Bílého domu – lze najít všeříkající Muzeum holokaustu, ohromující Národní muzeum letectví a vesmíru nebo zadumané Muzeum afroamerické historie a kultury.
Teprve loni do souboru washingtonských muzeí přibylo Muzeum obětí komunismu. Je trochu stranou těch ve vládní čtvrti, ale pořád je ve středu města – pár stovek metrů od Bílého domu, sídla amerického prezidenta. Instituce není na rozdíl od velkých washingtonských muzeí placená z peněz amerických daňových poplatníků, ale funguje na bázi darů. Ty jí poskytly i vlády postkomunstických zemí – Polska, Maďarska či Litvy a Lotyšska, Češi se však zdrželi.
Expozice modelu chleba s vyznačenou denní dávkou jednoho krajíce pro vězně gulagu.
Na přípravě Havlovy výstavy se podílelo české Ministerstvo zahraničních věcí a pražská Knihovna Václava Havla.
Stálá expozice Muzea obětí komunismu není velká, ukazuje však to zásadní z dějin světa, které se protnuly s komunismem. Celý prostor je nasvícený v rudé a černé, různé kapitoly výstavy mají jednoznačné názvy: Stalinův teror či Masový vrah Mao Ce-tung, popsané jsou tu také hrůzy gulagů. Je tu například i model černého chleba s naznačenou denní porcí jednoho krajíce.
Zvláštní panel zde mají události pražského jara. „Když československý reformní komunistický lídr Alexandr Dubček nakrátko ukončil cenzuru, Češi a Slováci ve velké míře a otevřeně agitovali za svou úplnou svobodu. S formací nových nekomunistických politických organizací a skupin podporujících lidská práva, znovu se aktivizujícími církvemi a mládežnickými kluby, pražské jaro zašlo mnohem dál, než Dubček zamýšlel se svým ‚socialismem s lidskou tváří‘,“ je napsáno v americkém muzeu.
Trumpův muž
Podle šéfa instituce Andrew Bremberga má muzeum zlepšit povědomí o moderní historii. „Je to důležité, protože například mnoho mladých lidí si dnes myslí, že Lenin byl dobrý komunista, že se to ‚jen‘ zvrtlo až později. Naším cílem je ukázat, že komunismus stojí na perzekuci a že útok na lidské svobody a utrpení přicházejí okamžitě,“ uvedl.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová s ředitelem muzea Andrew Brembergem.
Bremberg zároveň není neutrální badatel ani nezaujatý manažer. Je významnou postavou spjatou s Republikánskou stranou a svého dosavadního kariérního vrcholu dosáhl za éry Donalda Trumpa. Nejdříve vedl tým jeho domácích poradců a později byl Trumpovou administrativou jmenovaný velvyslancem při OSN v Ženevě.
„Pozitivní postoje ke komunismu a socialismu jsou v USA na historickém vrcholu. Máme povinnost obnažit lži marxismu naivům, kteří říkají, že by kolektivismu dali druhou šanci,“ stojí na webu muzea.
„Akutní“ snaha popsat hrůzy komunismu může souviset i se vzrůstajícím napětím mezi USA a Čínou coby komunistickou velmocí. Ostatně první výstavou – ještě před Havlem – byla exhibice o protestech na náměstí Nebeského klidu v roce 1968.
