Článek
Teplárny Brno od 1. listopadu dvojnásobně zdražují cenu tepla. Běžná domácnost se spotřebou tepla 20 gigajoulů (GJ) za rok tak za sezonu může připlatit i více než deset tisíc korun navíc. Nově v průměru zaplatí asi 33 tisíc korun za rok.
Od 1. listopadu bude konečná cena tepla z výměníkové stanice nebo plynové kotelny 1 672 korun za GJ. Je to nárůst o 115 procent oproti předchozímu ceníku.
Městská firma tak reaguje na rekordní zdražování cen plynu, způsobené především ruským vpádem na Ukrajinu. „Jednoznačně hlavní příčinou nárůstu ceny energie je současná energetická krize, spojená se skokovým zvýšením obchodních cen zemního plynu, které vzrostly o více než 500 procent v porovnání s předchozím rokem,“ uvedl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.
Navýšená cena zohledňuje i zastropování cen plynu na příští rok, které schválila vláda 5. října 2022.
Brněnské teplárny jsou největším spotřebitelem zemního plynu v Česku s ohledem na výrobu tepla. Při současných cenách plynu tak nakoupí plyn na následující sezonu za téměř 5 miliard korun. „Bylo pro nás klíčové, abychom zajistili dodávky tepla na sezonu 2022 až 2023,“ dodal ředitel.
Kvůli výrazně vyšším nákladům plánuje také dvoumiliardový úvěr.
Úsporný tarif
Spotřebitelům má částečně s cenovým šokem pomoci úsporný tarif. „Každá domácnost dostane za období říjen až prosinec letošního roku příspěvek 3 500 korun,“ řekl Přemysl Měchura z vedení tepláren. Doplnil, že pokud by vláda nesáhla k zastropování cen, cena by přesáhla 2 000 korun.
Teplárny také příští týden spustí kampaň s názvem Topme chytře. Má vést k úspoře energií a také plnění závazku členských států Evropské unie, které mají přikročit k úsporám spotřeby zemního plynu o 15 procent. „Chystáme informační semináře pro společenství bytových vlastníků nebo bytová družstva. Vyjde také brožura s tipy na úsporu tepla,“ sdělila mluvčí tepláren Zuzana Novotná.
Na výrazné zdražení musejí reagovat domácnosti i velcí odběratelé. K těm největším v Brně patří Fakultní nemocnice u svaté Anny. Ročně spotřebuje 100 tisíc gigajoulů tepla, nově za ně zaplatí přes 80 milionů korun. „Odhadujeme, že jen za letošní rok připlatíme 25 milionů korun. Pro příští rok nejspíš budeme muset zrevidovat plán investic,“ uvedl mluvčí nemocnice Jiří Erlebach.
Zdravotnické zařízení odstaví od tepla několik budov, chystá i stavební úpravy. Efekt se však projeví nejdřív za dva až tři roky.
Po diskusích s vedením města v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS) teplárny chystají detailní strategii, jak postupně snížit závislost tepláren, potažmo celého města, na zemním plynu.
Vznikne nový zdroj na spalování dřevní štěpky. „Chceme být připraveni na sezonu 2024 až 2025. Snížíme tím závislost na plynu asi o 15 procent,“ sdělil Fajmon.
Plán počítá také s výstavbou třetího kotle na spalování odpadu v městské firmě SAKO Brno. Pomůže to nahradit dalších asi 10 procent zemního plynu.
Po roce 2030 chce město přivádět teplo také horkovodem z Dukovan, který by měl vyrobit až polovinu tepla, které Brno potřebuje.
Městská firma se také připravuje na krizovou možnost, kdy by se musela úplně obejít bez zemního plynu. Technici ke kotlům nainstalují kombinované hořáky, které jsou schopné kromě plynu spalovat i lehký topný olej. Je to investice v řádu 300 milionů korun.
„Nyní máme potvrzenou objednávku hořáků pro kotle na Červeném mlýně a na Špitálce, do konce roku chceme vybrat zhotovitele nádrží pro oba provozy a jednáme se společností Čepro o zásobování,“ uvedl Fajmon.
