Hlavní obsah

Slavný „pilot s pokutou“ pomáhá při povodních

Foto: Jiří Vlk, Seznam Zprávy

Jiří Vlk rozváží pomoc v oblasti Jeseníku.

Už třetí den létá dobrovolný pilot Jiří Vlk kolem Jeseníku a rozváží základní potraviny do míst, jež jsou odříznutá od světa. Jeho jméno se stálo známým, když hasil požár v Hřensku bez povolení, za což dostal tisíc korun pokuty.

Článek

Jaké to je, dívat se tři dny na záplavy z nebe?

Je to tragédie, vozíte vodu do míst, kde lidi přišli úplně o všechno. Musíte být psychicky odolní. Opravdu to není jednoduché, když vidíte dítě, které vám vleze do vrtulníku, nemá co do pusy a vy mu vyndáte aspoň ten rohlík. Tak mám pocit, že to není zbytečné. Je tu spousta dobrovolníků, Český červený kříž, z Ostravy přijeli lidi do Orlové na naši základnu s powerbankami, vozíme i benzin. Někteří lidi mají pocit, že by se mělo pomoct, a to je dobře. I když nás tady možná mají za někoho druhé kategorie.

Proč?

Vezměte si, že pomoc se hodně soustředí ve velkých městech. Chvíli jsem včera létal v Ostravě a tam to šlape jinak, tam je pět velkých armádních vrtulníků, stavějí se hráze. A my tu máme pár malých kusů a převážíme půl palety vod. Jasně, velká města potřebují asi větší pomoc, my jsme se rozhodli, že čas věnujeme Jeseníku.

Co všechno převážíte?

Od rána vozím pečivo, trvanlivé potraviny, vodu, chemické prostředky, hasiči nemají někde elektřinu, tak rozvážíme powerbanky. Rozváželi jsme také elektrické agregáty. Převážíme to, co nám přidělí v potravinové bance, a to, o co si volají starostové, že potřebují.

Jakým způsobem vás organizují záchranné složky, nebo kdo řídí váš let?

Není tu řízení letového provozu. Piloti tu mají krizovou frekvenci pro tyto události, kde se monitorují frekvence záchranných složek, policie, vojáků a záchranky. Takže máme frekvenci, na které komunikujeme. Vesnice jsou daleko od sebe, takže se míjíme celkem v pohodě. (Dejte mi vodu dopředu, ať mám ten vrtulník vyvážený, říká směrem k dobrovolným hasičům.)

Přijelo pečivo, tak vozím rohlíky

A jak komunikujete s potravinovou bankou?

Přes krizové centrum jsme napojeni na potravinovou banku a létáme tady z kasáren v Jeseníku. Na krizovém štábu jsme si včera vyjednali komunikační linku. Je tu koordinátor, který sbírá informace od hasičů a starostů. Pak je to v režii dobrovolných hasičů, které má každá vesnice. Ti organizují omezení dopravy, abychom mohli přistát. Já také předávám zprávy koordinátorovi, které mi posílají lidé na facebooku nebo od starostů, protože se rozkřiklo, že jsme tady, takže nás někteří úkolují, ale je lepší, když to organizují hasiči, aby se neletělo dvakrát. Koordinace je tu výborná, hasiči se s tím popasovali fakt dobře.

Foto: Jiří Vlk, Seznam Zprávy

Hasiči nakládají pomoc pro zatopené obce.

Obrací se na vás přímo i starostové?

Starostové mi volají bohužel i na mobil, takže tu mám seznam od deseti z nich, kteří chtějí hlavně powerbanky, vodu. Teď přijelo pečivo, tak vozím rohlíky.

Létáte sám?

Točíme se tu tři vrtulníky kolem Jeseníku. Létáme dobrovolně za své peníze, celá naše skupina vzala pět vrtulníků, pár desítek tisíc korun na naftu a ve svém volnu létáme. Firma, kde jsem jednatelem a která mě podporuje, mi půjčila vrtulník. Jsem amatér, profesí technik STK. Ale máme zapsaný spolek na výcvik pilotů Můj Kryštof, lidé nám pomáhají, posílají nám na benzin a jsme rádi, že to nemusíme platit z domácího rozpočtu.

Přistanu uprostřed vesnice

Kde všude jste létal?

První dva dny jsem byl v Albrechticích, v Krnově, ve Vrbně pod Pradědem. Také jsem byl v Opavě. A teď děláme intenzivně Jeseník. Jsou tady vesnice, které jsou autem zcela nepřístupné.

Jaké jsou reakce lidí? Máte vůbec možnost s nimi mluvit?

Snažíme se to dělat hodně rychle, takže na to není čas. Ale je vidět, že na nás opravdu čekají a jsou rádi, že jim vezeme pomoc. Mám tady na paletě pět vesnic, které nemají vodu, pečivo. Hasiči tam jezdí obojživelnými tanky, od rána tu jezdí velký armádní vrtulník. Je lepší, když létá armáda, může toho vzít víc, ale na takovou tu nejnutnější potřebu to naše zásobování asi funguje skvěle. Máme malé vrtulníky, které přistanou uprostřed vesnice, hasiči si to naberou a starostové rozvezou. Policie se na nás přijela podívat, hasiči také.

Máte pocit, že je vás v místě dost?

Starostové mi volají, ať přiletíme, ale mám tu tři piloty a tři vrtulníky, tak se nerozkrájíme. Stihli bychom víc, kdyby nás bylo víc. Teď tu mám nachystaných pět palet a letíme někam do Mikulčic. Hasiči nemají elektřinu, tak rozvážíme powerbanky. Píšou mi také lidi na chat Povodně na facebooku, kam napíšu, kde budu létat, pokud je to do půl hodiny, tak tam zaletím.

Z toho, co jste viděl, kde se vám zdála situace nejhorší?

To asi neumím říct. Teď letím nad železnicí, kde nejsou vidět ani koleje, je zničená silnice, létám v korytu řeky k vesnicím, kde nemají spojení se světem.

Jakou nejvypjatější situaci jste tu zažil?

Volali mi večer, bylo šest hodin, jestli nemohu přiletět, ale já jsem věděl, že to nestihnu, že už je moc pozdě. Tak jsem volal policejnímu pilotovi a ten mi řekl, že tam letěli v sedm večer, ale nedoletěli a vrací se do Prahy. Tak je to taková beznaděj, když víte, že se tam nedostane armáda a policie. A pak jsou někteří frajeři z armády, kteří přistanou i večer, v mracích, to je ale vyšší dívčí, to před nimi smekám.

Co na to říká vaše rodina, že jste se stal dobrovolníkem při povodních?

Já jsem to radši nikomu neřekl, manželce jsem řekl, že jdu do práce. Těm nejbližším jsem zakázal přístup, aby mě nemohli sledovat na sociálních sítích. Mám dvouletou dceru a třicetiletého syna. Tomu jsem řekl, jestli půjde létat se mnou, protože taky létá, tak když ho pustí z práce, budeme létat spolu.

Pomáhá vám vlastně ve vrtulníku někdo?

Ne, létám sám, abych mohl nabrat větší náklad. Člověk by znamenal další zátěž 80 kilogramů a to by byla škoda. Musím už končit, budu přistávat.

Doporučované