S tichým souhlasem státu. V Praze se bude řešit budoucnost Ruska

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podle účastníků pražské akce by měl Putin zmizet z Kremlu co nejdřív. V hotelu na pražském Břevnově se kolem toho také nepovedou žádné diplomaticky uhlazené řeči. Fórum volá po deimperializaci a deputinizaci Ruska a také jeho „dekolonizaci“. Tabu tedy není ani krajní scénář v podobě faktického rozpadu Ruské federace, jak ji známe dnes.

Podle programu, který Seznam Zprávám poskytli organizátoři, budou mezi hosty akce světově známé osobnosti protiputinovského odporu - například bývalý poslanec ruské Dumy Ilja Ponomarjov, který jako jediný z dolní komory ruského parlamentu v roce 2014 hlasoval proti ruské anexi Krymu. Dnes žije v exilu na Ukrajině a dokonce bojuje v ukrajinské armádě proti vojákům své rodné země.

Přijede také bývalý ministr zahraničí Ukrajiny Pavlo Klimkin či slavný čečenský exilový lídr a válečník Ahmed Zakajev.

Akce nemá záštitu české vlády, ale tichý souhlas s jejím konáním zjevně ano. „O akci víme a jsme rádi, že se v Praze diskutuje o budoucnosti Ruska,“ sdělila Seznam Zprávám Lenka Do, šéfka kabinetu a mluvčí ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti).

Že si ruská opozice pro svůj „summit“ vybrala Prahu, svědčí o tom, že česká metropole je po zemanovských letech orientovaných na Východ zpět na politické mapě Západu.

Svobodné národy Ruska je platforma, která sdružuje ruské opoziční politiky, experty a zejména regionální představitele z republik či oblastí, které jsou dnes součástí Ruska, jako je například Tatarstán, Čečensko či Burjatsko. Poslední jmenovaná republika se v posledních měsících stala známou tím, v jak vysokých počtech tamní muži umírají v ruské uniformě na ukrajinských bojištích.

„Účastníci fóra prosazují transformaci z autoritářského imperiálního státu (Ruské federace - pozn. red.) v dobrovolnou unii svobodných, nezávislých a demokratických států,“ stojí v jejich prohlášení. Podle nich ani nová tvář v Kremlu nemusí znamenat politikou změnu Ruska. „Stávající režim postavil autoritářský systém s prosperující metropolí, která vysává zdroje z podřízených ‚kolonií‘. Dokud bude ‚Spojené Rusko‘, bude agresivním impériem,“ říkají mimo jiné účastníci pražské akce.

První summit této větve odpůrců ruské nadvlády se odehrál 8. května ve Varšavě. Jejich aktivity tak zjevně nabraly na síle po ruské agresi na Ukrajině, kdy svět věnuje mnohem větší pozornost ruské rozpínavosti. Po Varšavě a nyní Praze má za dva tři měsíce následovat další akce v litevské Klaipedě.

„Fórum se pořádá v různých městech Evropy, která zažila boj za svobodu a proti diktátorům,“ sdělila platforma Seznam Zprávám v e-mailové odpovědi na otázku, proč si pro červencovou schůzi vybrala Prahu. Nikdo pod odpověďmi nebyl podepsaný osobně. Na dotaz, kdo akci platí, odpovídají organizátoři jen obecně. „Organizátorem akce je litevská nevládní organizace Institut regionů Ruska. Placená je lidmi ze střední Evropy, kteří mají o relevantní otázky zájem,“ stojí v e-mailu.

Dále pak organizátoři sdělili, že nehledali přímo politickou záštitu domácí vlády, byť se jí nebrání. Jde jim tak spíše o příznivé politické kulisy. Akce bude v jednom z pražských hotelů na Břevnově, nedaleko českých mocenských center - Ministerstva zahraničí a Pražského hradu.

Tato lokace prý nebyla první volbou, ale organizátoři údajně narazili na nezájem o akci ze strany prvního vyhlédnutého hotelu. „Neodpovídali nám na naše dopisy, nepotvrdili rezervaci a obecně jejich komunikace postrádala orientaci na zákazníka. Nevíme, zda nedostatečná úroveň komunikace prvního hotelu souvisela s politickými faktory nebo šlo o nedorozumění,“ uvedli organizátoři pro Seznam Zprávy.

Trable sehnat v Praze prostory zažila nedávno i jiná disidentská skupina, která stojí proti přesile velmoci. Pražský hotel Marriott s odkazem na politickou neutralitu odmítl loni v listopadu hostit světový kongres Ujgurů, utlačované muslimské menšiny žijící v komunistické Číně.

Česko za vlády Petra Fialy (ODS) patří k největším podporovatelům Ukrajiny bojující proti ruské agresi. Praha Kyjevu dodává ve velkém zbraně, lobbuje za jeho podporu u vlažnějších zemí Západu a stará se také o velký počet ukrajinských uprchlíků.

I přes jednoznačně chladné vztahy mezi Prahou a Moskvou je však akce „Svobodných národů Ruska“ velmi citlivá. Výzvy ke změnám v „teritoriální struktuře post-putinovského Ruska“ jsou silná káva pro oficiální diplomacii, a to i zemí, které vidí Rusko jako rozpínavého agresora. Česko navíc momentálně předsedá Evropské unii, jejíž členské státy často hledají v přístupu k Rusku konsenzus nelehko. Protiputinovská opozice je navíc roztříštěná.

České úřady každopádně o pražské akci vědí a nechávají ji proběhnout. Ani ji přímo nepodporují, ani se od ní nijak zvlášť nedistancují. „Budu mimo Českou republiku, podrobnosti proto neznám,“ vzkázal ohledně fóra Tomáš Pojar, poradce premiéra Fialy pro zahraniční vztahy a náměstek ministra pro evropské záležitosti.

Akci má v hledáčku i česká policie. „O akci víme a v tuto chvíli vyhodnocujeme případná možná rizika. Na základě toho následně přijmeme adekvátní opatření,“ sdělil Seznam Zprávám Jan Daněk z tiskového oddělení pražské policie.

Ozbrojené složky musí mít o akci přehled i kvůli VIP hostům, kteří často žijí dlouhodobě v exilu či jim minimálně v minulosti kvůli jejich politickým aktivitám prokazatelně hrozilo nebezpečí. Asi nejznámějším jménem je výše zmíněný Ilja Ponomarjov, který má podle programu dorazit do Prahy osobně.

Ruský opoziční politik patřil k ruské levici, v Dumě zastupoval stranu Spravedlivé Rusko. V roce 2012 byl jedním z vůdců protestů kolem prezidentských voleb, v nichž byl zvolený do čela státu Vladimir Putin. Podle kritiků však nebyly férové. V Dumě pak Ponomarjov patřil k osamělým kritikům putinovských zákonů proti neziskovým organizacím či LGBT komunitě. Jeho odpor k oficiální ruské politice vyvrcholil statečným odmítnutím anexe Krymu.

Ponomarjov byl v minulosti také spolupracovníkem dříve vězněného Putinova kritika, miliardáře Michaila Chodorkovského. Dnes exposlanec žije v Kyjevě. Tady byl v roce 2017 svědkem vraždy jiného někdejšího ruského politika, Denise Voroněnkova, která byla dávána do souvislosti s jeho postojem vůči ruské moci. Voroněnkov měl být zastřelen při cestě na schůzku právě za Ponomarjovem.

Letos na jaře Ilja Ponomarjov řekl americké televizi CNN, že vstoupil do ukrajinské armády a aktivně se účastní bojů.

Česko v posledních měsících zažívá návrat k polistopadovým kořenům české zahraniční politiky. V éře, kdy zemi vládl pevnější rukou než dnes prezident Miloš Zeman, se česká zahraniční politika odkláněla od lidských práv a obezřetnosti vůči autoritářským zemím, zejména Rusku a Číně. Česká hlava státu vždy argumentovala byznysovými zájmy Česka, například slibované stamiliardové investice z Pekingu však nikdy nepřišly.

Situace mezi Českem a Ruskem se zlomila už před válkou na Ukrajině, za niž Moskvu nakonec odsoudil i prezident Zeman. Změna přišla zejména v souvislosti s kauzou Vrbětice. V ní vyšlo najevo, že výbuchy v moravském muničním skladě, při nichž zemřeli dva Češi, mají zřejmě na svědomí ruští agenti, kteří stáli také za útoky novičokem v anglickém Salisbury. Poté se české diplomacii podařil historický majstrštyk: osekat počty ruských diplomatů - či agentů s diplomatickým krytím - působících na ambasádě v Praze.