Diplomacie bez Zemana: Končí „hradní“ spojka, povýší Lipavského mluvčí

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Vzniknout má politický kabinet ministra Jana Lipavského, do jeho čela míří podle informací Seznam Zpráv jeho současná mluvčí Lenka Do. Ve funkci naopak skončila vlivná šéfka personálního odboru Iveta Chmielová Dalajková. Ta měla padnout i jako symbol předchozí éry, kdy silný vliv na vysílání velvyslanců měl Pražský hrad a podle zákulisních informací i proruský poradce prezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý.

Výhledově na post náměstka ministra míří bezpečnostní expert KDU-ČSL Martin Svárovský.

Lipavský převzal úřad po ČSSD, která si díky zavedení služebního zákona za své vlády s ANO pojistila pozice zejména právě v Černínském paláci. O vliv na diplomacii se dnes Lipavský dělí se silnými váhami ODS v čele s premiérem Petrem Fialou.

Podle návrhu systemizace, která začne platit 1. dubna, by měly vzniknout tři nové pozice: ředitel kabinetu ministra, vedoucí oddělení poradců a vedoucí organizačního oddělení. V Černínském paláci se ale už nyní hovoří o konkrétních jménech.

Na místo ředitele kabinetu by podle informací Seznam Zpráv měla nastoupit dosavadní tisková mluvčí ministerstva Lenka Do. Mluvčí by ale měla být nadále. Na toto místo ale není vypsané výběrové řízení podle služebního zákona. Sama Lenka Do informaci o nové pozici nepotvrdila ani ji nepopřela.

„K této změně bylo přistoupeno v reakci na aktuální vývoj v zahraniční politice České republiky a v souvislosti s nadcházejícím předsednictvím České republiky v Radě Evropské unie. V rámci tohoto nového odboru bude zajišťována analytická, poradenská a konzultační činnost v prioritních oblastech zahraniční politiky,“ stojí v návrhu systemizace, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici. Další náplní bude komunikace se zástupci politických stran, občanské i akademické sféry či koordinace kontaktů s podnikatelskou sférou.

S Lipavským do Černína přišli zatím dva političtí náměstci – od Starostů zkušený diplomat a bývalý velvyslanec v Kuvajtu Martin Dvořák a zahraničněpolitický expert ODS Jiří Kozák. Ten přišel do diplomacie z Cevra, think tanku a vysoké školy, kde před svým návratem do státní správy působil také klíčový poradce premiéra pro diplomacii a bezpečnost Tomáš Pojar.

Podle tří na sobě nezávislých zdrojů z ministerstva ve své pozici končí šéfka personálního odboru Iveta Chmielová Dalajková. Vysoká státní úřednice se za Babišovy vlády ucházela i o post „superúřednice“ české státní správy neboli náměstkyně Ministerstva vnitra pro státní službu. Neuspěla, z konkurzu sama odstoupila.

Podle zdrojů Seznam Zpráv se chce nové vedení úřadu odstřihnout od minulé éry, kdy personální politika Ministerstva zahraničí, tedy zejména jmenování nových velvyslanců, bylo pod silným vlivem prezidenta Miloše Zemana.

Hlava státu do těchto personálií má sice co mluvit – stvrzuje vyslání velvyslanců svým podpisem – nicméně i Seznam Zprávy v minulosti popsaly případy, kdy do těchto výsostných státních záležitostí hovořil i již zmíněný Nejedlý, který nebyl nikdy formálně zaměstnancem českých úřadů. Hlavní personalista Černínského paláce úředně zajišťuje jmenovací proces nových velvyslanců a přesuny diplomatů.

Chmielová měla dříve i politické ambice, a to v barvách ODS, tedy dnes nejsilnější vládní strany. Za občanské demokraty kandidovala do Poslanecké sněmovny v roce 2009. Kampaň tehdy vedla z Austrálie, kam doprovázela svého manžela Juraje Chmiela. Na její agitační dopisy si podle dobových médií stěžovali krajané v Austrálii.

Chmielová na dotazy ohledně svého odchodu z vlivného postu Černínského paláce neodpověděla. O doplnění svého vyjádření požádala až po publikaci textu. „Do nominací velvyslanců jsem se nikdy nezapojovala a ani mi to nebylo ukládáno. Jsem nejdéle sloužící ředitelkou personálního odboru v porevolučním období za celé škály ministrů. Do politických záležitostí se nepletu a výlučně se věnuji nastavování procesů v ministerstvu souvisejících s personální agendou,“ napsala Chmielová. Dodala, že její další působení a status je v „souladu s ustanovením zákona o zahraniční službě, které podporuje rodinnou politiku pro naše vyslané zaměstnance“.

Mluvčí úřadu Lenka Do do uzávěrky textu k této záležitosti komentář nedodala. Podle zdrojů Seznam Zpráv má být Chmielová na neplaceném volnu a „jen“ doprovázet manžela na jeho misi v zahraničí. Chmiel je momentálně velvyslancem ve Slovinsku, v minulosti – ve vládě Jana Fischera – byl také krátce ministrem pro evropské záležitosti.

Vládu s prezidentem každopádně čeká ještě velké „velvyslanecké“ finále. Před českým předsednictvím EU, které poběží v druhé půlce letošního roku, se střídá na postu ambasadorů minimálně, proto v řadě míst velvyslanci přesluhují, a velké střídání se tak bude chystat na rok 2023. Dá se předpokládat, že na závěr svého mandátu se do něj zapojí i prezident Zeman. Ten je ale po loňské kauze Vrbětice a hlavně po podzimních volbách ve zjevné politické defenzivě.

Lipavský dával po své nominaci na post šéfa diplomacie silná prohlášení na adresu „zemanovských“ diplomatů, ale po svém nástupu do úřadu nechal již rozjednané nominace s hradním rukopisem proběhnout.

Nejdříve v létě pak podle všeho dojde k plánované revoluci na Ministerstvu zahraničí. A to zřejmě prostřednictvím novely zákona o státní službě, která podle informací Seznam Zpráv v podstatě zruší pozice odborných náměstků z řad kariérních diplomatů. Nahradí je náměstci či náměstkyně s politickým mandátem – budou tedy přicházet a odcházet s ministrem či ministryní.

Jedním z nich by se mohl stát Martin Svárovský. Bývalý diplomat v posledních letech působil jako zahraničně-politický poradce KDU-ČSL. Z Ministerstva zahraničí odcházel i jako kritik neprůhledných politických dohod týkajících se obsazování postů v zahraničí. Svárovský dnes také vede program bezpečnostních strategií v think tanku Evropské hodnoty.

Svárovský nepopřel informaci o předjednané dohodě lidovců s koaličními partnery, že bude nominován na post náměstka na Ministerstvu zahraničí, až bude ustanoven jako politická pozice. „Vyjmutí pozic náměstků ze zákona o státní službě je krok správným směrem. Nové vlády mají mít možnost postavit vlastní vedení ministerstva a převzít tak zodpovědnost,“ řekl jen Seznam Zprávám.

Nová vláda chtěla s touto zásadní změnou původně spěchat, zdržují ji ale zřejmě akutní otázky související hlavně s válkou na Ukrajině.

Aktualizace 19:36 – V textu jsme upřesnili, že na novou pozici ředitele kabinetu není vypsáno výběrové řízení podle služebního zákona. Původně jsme měli v textu uvedeno, že nová pozice ředitele kabinetu ministra podléhá výběrovému řízení podle služebního zákona. Za chybu se omlouváme.

Aktualizace 20:30 – Doplnili jsme vyjádření Ivety Chmielové.