Desetitisíce tetám za hlídání budí vášně. Tak se dluhů nezbavíme, píší kritici

Sousedské hlídání, na jehož legální podobě se aktuálně pracuje, může začít fungovat od příštího roku. Noví hlídači budou motivovaní příspěvkem od státu, který by se mohl vyšplhat až na několik desítek tisíc korun.

Nápad oznámila tento týden Olga Richterová (Piráti). Upravit ho má novela, kterou se chystá ministerstvo práce v brzké době předložit.

Nad návrhem se ale pozastavuje například poslanec Evropského parlamentu Luděk Niedermayer (TOP 09). Aktuální rozpočtovou situaci označil za „katastrofální“.

„V médiích čtu o návrhu na finanční odměnu za sousedské hlídání dětí. Chápu, hezké a užitečné. Ale fakt je už čas, abychom vzali katastrofální rozpočtovou situaci u nás vážně. Zjevně se to neděje,“ napsal na svém twitterovém účtu.

V jiném příspěvku připustil, že sousedské hlídání se může vyplatit. „Dlouhodobě ekonomicky možná, ale my zároveň řešíme okamžitý fiskální problém,“ zopakoval.

Ke kritice se přidal i exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „O zastavení zadlužování stačí přece mluvit, dělat to nebudeme, to není populární. K vysoce proinflačnímu rozpočtu drze napíšeme, že je to to rozpočet protiinflační, voliči nám to spolknou… Takhle se to teď má prý dělat,“ napsal k diskuzi na sociálních sítích.

Podle místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové (Piráti), by ale sousedské hlídání mělo pro stát představovat velmi podobné náklady, jaké má vytvoření nové kapacity pro jedno dítě v předškolních zařízeních.

„Podporu pro malé skupinky v domácnostech využívá řada nám blízkých zemí,“ reagovala na příspěvek europoslance.

Jako příklad uvedla koncept takzvaných Tagesmütter v Německu. „Odpadají vstupní investice. Rozšiřují nabídku. A ve výsledku se předškolní péče různého druhu násobně vyplatí,“ napsala.

A jak by mělo sousedské hlídání podle aktuálního návrhu vypadat?

V rámci jedné sousedské skupiny se bude moci chůva nebo „hlídač“ starat až o čtyři děti ve věku od šesti měsíců a až do doby povinné školní docházky. Za každé dítě by jim přitom měla náležet stejná měsíční odměna, jako se vyplácí dětským skupinám.

Aktuálně platí měsíční příspěvek 10 955 korun na děti do 3 let a 6444 korun na starší. Tyto částky se týkají celodenní docházky, u polodenní se logicky krátí.

K tomu by ještě měla přibýt možnost žádat poplatek od rodičů – maximální do vládou stanovených 4720 korun.

Pokud by tedy například žena pečující o jedno své dítě hlídala další tři děti do tří let, teoreticky by si mohla od příštího roku přijít až na 47 025 korun měsíčně (třikrát 10 955 korun a k tomu třikrát 4720 korun).

Příznivci návrhu zdůrazňují, že pro stát to jsou podobné náklady, jaké má na vytvoření nové kapacity pro jedno dítě v jeslích, školkách nebo dětských skupinách.

Připravovaná novela by měla být nastavená tak, aby podmínky pro zapsání do seznamu poskytovatelů mohlo splnit co nejvíce lidí.

Stále bude ovšem nutné splnit celou řadu podmínek. Tou základní je plnoletost, svéprávnost a bezúhonnost. Stejně tak se počítá, že bude nutné mít práva k užívání prostor, kde bude hlídání probíhat. Ty navíc musí odpovídat prostorovým a hygienickým požadavkům na byt pro čtyři děti.

Pečující osoba také musí mít zdravotní a odbornou způsobilost a splnit vstupní i průběžné vzdělávání. Tím je kvalifikace v sociální, pedagogické, zdravotní oblasti nebo profesní kvalifikace Chůva v dětské skupině či Chůva pro děti do zahájení předškolní docházky. ve výsledku by tak „chůvu“ mohla dělat poměrně omezená skupina lidí.

Pro dané profesní kvalifikace jsou nabízeny kurzy připravující na zkoušku, nebo lze i jít přímo ke zkoušce dle zkušenosti konkrétního člověka.

Zájemce bude muset být také pojištěný a absolvovat vstupní kontrolu prostor od úřadů. A konečně bude potřeba se zapsat do evidence poskytovatelů.

Sousedské hlídání se má spustit od příštího ledna, už letos si ho ale budou moci vyzkoušet lidé na Vysočině v rámci pilotního projektu.