Článek
Den samizdatu má připadat na 12. října, rozhodla ve středu Sněmovna. Odmítla úpravy Senátu, který chtěl připomínat vydávání nezávislých tiskovin v totalitních režimech vlastním nákladem 27. dubna. Neschválila tím ani opětovnou senátní snahu zařadit mezi významné dny také 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. Novelu o státních svátcích nyní dostane k podpisu prezident.
Přijatá verze novely má podle skupiny poslanců v čele s poslancem STAN Josefem Bernardem připomínat 12. říjen 1988, kdy skupina 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatů v dopise tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustávu Husákovi protestovala proti uvěznění jednoho z nich, křesťanského aktivisty Ivana Polanského z Dubnice nad Váhem. Podle kritiků ale Polanský vydal sborníky textů, jejichž autoři podle nich glorifikovali prezidenta klerofašistického Slovenského státu Jozefa Tisa.
Senát kvůli tomu chtěl zvolit za Den samizdatu raději 27. duben, který by připadal mimo jiné na výročí vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) v roce 1978, tedy v éře komunismu. Zároveň ve stejný den v roce 1981 komunistická tajná policie při akci Delta či Kamion přerušila pašování ilegálních tiskovin do Československa. Vydávání samizdatů se ale komunistickému režimu vymýtit nepodařilo.
Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace měl podle Senátu připadat na výročí vypálení osady Ležáky na Chrudimsku v roce 1942 v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Senát podobný návrh předložil samostatně už v listopadu 2020, Sněmovna jej ale v předvolebním složení nestihla projednat.
