Článek
Když loni Poslanecká sněmovna diskutovala o návrhu přiznat právo na manželství stejnopohlavním párům, skončilo to debatou jen pro silné nátury. Jeden z poslanců dokonce teatrálně prohlásil, že by raději skočil z okna, než aby byl adoptovaný homosexuálními partnery.
Tato debata se – dříve nebo později – vrátí. V Poslanecké sněmovně se v následujících měsících potkají dva návrhy – takzvané manželství pro všechny a „vylepšené“ úřední partnerství pro gaye a lesby. Ale až se k nim poslanci znovu dostanou, kulisy budou úplně jiné, historické. A rozprava bude mít mnohem osobnější rozměr.
Poprvé se odehraje za účasti poslanců, kteří vystoupili a ke svému soukromí, jež se odehrává ve stejnopohlavních vztazích, se veřejně přihlásili. Seznam Zprávy koncem října – i v reakci na vražedný útok na gaye v Bratislavě – přinesly příběh lidovce Jiřího Navrátila, který se stal vůbec prvním českým poslancem, jenž udělal veřejný „coming out“ v době svého působení ve Sněmovně. A v té současné není sám. K debatě se rozhodl se svou osobní zkušeností nově připojit také poslanec ze Starostů a nezávislých Jan Berki.
„Jednou budeme o návrhu zrovnoprávnění stejnopohlavních svazků jednat na plénu Sněmovny. A myslím, že bude pro kolegy a kolegyně v Poslanecké sněmovně důležité vědět, že se to některých z nás přímo týká, že rozhodují o konkrétních lidech. Stejně jako oni mají pocit, že se jich to týká z pohledu majority. A doufám, že diskuse k tomu bude i pod vlivem bratislavských událostí kultivovanější a slušnější,“ řekl Jan Berki Seznam Zprávám.
Nechci divadlo
Jednačtyřicetiletý Berki je poslaneckým nováčkem, zároveň i vysokoškolským učitelem doma v Liberci a tamtéž byl také komunálním zastupitelem. Svou orientaci podle svých slov ani dosud neskrýval. „Je to ale soukromí, i když jsme politici. Do jisté míry bych byl rád, aby orientace nebyla tématem, aby nám přišla normální. Proč bych měl na potkání říkat: Dobrý den, já jsem gay,“ vypráví Berki v pražské kavárně Slavia.
V Česku ale donedávna působila otázka sexuální orientace u politiků tak trochu jako tabu. Ačkoli to třeba z pohledu statistiky nemohlo odpovídat realitě, do roku 2022 jsme neslyšeli od žádného poslance: Jsem gay a chci mimo jiné podporovat rovná práva gayů a leseb.
První poslanecký coming out
I kvůli vraždě z nenávisti dvou mladých lidí z LGBT+ komunity v Bratislavě se rozhodl o svém osobním příběhu mluvit se Seznam Zprávami poslanec KDU-ČSL a současně náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jiří Navrátil.
V tom se Česko celkem výrazně liší od jiných vyspělých zemí v Evropské unii. Ostatně i v mnohem konzervativnějším Polsku mají LGBT lidé svého otevřeného zástupce v Sejmu.
„Už dlouho to mám tak, že pokud se mě někdo zeptá, odpovím. A pokud vyprávím svůj životní příběh, používám pro partnera mužský rod. Například v kampani do Poslanecké sněmovny jsem to ale neřešil, protože jsem nechtěl, aby to získalo nádech, že chci ze sebe dělat někoho zajímavého, kdo kolem toho dělá divadlo,“ popisuje poslanec.
„Vypáraný“ kompromis
Podobně jako pro Navrátila i pro Berkiho byla důležitým okamžikem vražda dvou mladých lidí ve slovenské metropoli, kteří se stali terčem útoku z nenávisti jen kvůli své orientaci. Tragická událost přiměla ke coming outu některé slovenské osobnosti. Pro oba zmíněné české politiky je to memento, po němž má i v Česku přijít posun v narovnání práv lidí žijících ve stejnopohlavních vztazích.
Navrátil Seznam Zprávám už dříve řekl, že připravuje návrh, který počítá s úředním partnerstvím, z něhož zmizí strohý přívlastek „registrované“, zvýší se počet míst, kde bude možné tato „partnerství plus“ uzavírat, a na místo chladného úředního aktu má jít o ceremonii podobně, jako je svatba. Jeho součástí nejsou společná rodičovská práva.
Ve Sněmovně ale už také leží návrh zákona, který by zavedl manželství pro stejnopohlavní páry ve stejné šíři jako pro muže a ženy. Předkládají jej poslanci z pěti politických stran – ODS, STAN, Piráti, TOP 09 i ANO. Široká koalice navrhujících poslanců pro „manželství pro všechny“ ale nekopíruje podporu celých poslaneckých klubů těchto stran.
Více o situaci na Slovensku
Slovenské nevládní organizace apelují na vládu, aby zlepšila život LGBT+ lidí, kteří v zemi čelí projevům nenávisti. Impulzem byla vražda dvou lidí v Bratislavě z 12. října.
Berki však trvá na tom, že jít rovnou na lidovecký kompromis by byla promarněná příležitost. Podle něj i jen projednání „maximalistické“ verze zákona je důležité. „Důležitost toho návrhu je právě v tom, že z toho nevypářete ty nejpodstatnější věci. Předložení rovnou kompromisu vymažete tu diskusi,“ míní Berki.
Podle něj má jít o širokou diskusi, která nemusí být snadná ani pro většinu a nemá se zastavit u biologické podstaty rodičovství jakožto základu manželského vztahu. „Domnívám se, že je pro společnost velmi důležité si položit otázku: Co je podstata manželství? Je to veřejný závazek sdílet v páru to dobré i zlé, nebo je to rozdílnost pohlaví? Stejně tak bychom se měli ptát, co je podstata rodiny? Je důležitá vzájemnost, péče, zajištění, společně trávený čas, nebo je tou základní hodnotou odlišnost pohlaví?“
Návrh – ve zkratce řečeno manželství pro všechny – zatím byl ve Sněmovně jen předložen a není jisté, kdy na něj přijde řada. A ani podle Berkiho není právě teď, kdy Česko řeší dopady války na Ukrajině včetně energetické krize, nutné tlačit tento zákon ke schvalování na sílu. Česká společnost ale podle něj má dát najevo, že se chce vydat cestou rovných práv pro heterosexuální i homosexuální páry.
„Když se narovnají práva, tedy pokud budu mít stejná práva v otázce manželství jako vy, stát mě nebude nálepkovat jinak, tak to situaci může jen pomoct. Proč by si pak někdo měl myslet, že jsem jakkoliv méněcenný? V tom je velký symbolický význam a je to signál do společnosti,“ vztahuje Berki symbolický cíl LGBT+ lidí i k vraždě v Bratislavě.
Adopce dětí? Ano
Sám Berki několikrát zdůrazní, že měl v životě štěstí – na přátele, rodinu i pracovní prostředí. A cítil se díky nim v české společnosti relativně v bezpečí. Když popisuje, jak se v dopise matce poprvé svěřil s tím, že vztahy chce budovat s muži, v očích se mu objeví upřímné slzy. „Omlouvám se, stále mě dojímá, jak láskyplně mě mamka přijala,“ řekne a dodává, že bohužel momentálně vztah nemá.
Ale zároveň přiznává, že se k vlastnímu otevření se světu – v Česku ve 21. století – se svým soukromím propracovával.
„Pamatuji si období, kdy člověk používal pro partnery ženský rod. Protože ale cítí, že to není úplně dobře, tak se začnete vyhýbat tomu rodu, používáte „drahá polovička“, abyste neidentifikoval pohlaví partnera. Trvalo mi to. Možná to je i o přijetí sebe samého se vším všudy. Že musí přijít moment, kdy vám nevadí jít v konverzaci do rizika, že se k tomu někdo nepostaví dobře,“ popisuje překážky.
Rozhovor s Romanem Samotným
Seznam Zprávy v Bratislavě mluvily s majitelem napadeného podniku Tepláreň Romanem Samotným. V rozhovoru mimo jiné varoval českou společnost: Zastavte rostoucí homofobii a transfobii, dokud to ještě jde.
Berki opakovaně zdůrazňuje, že chce s většinovou společností vést diskusi a naslouchat i odpůrcům. Sám se staví i za nejcitlivější výdobytek, o který lidé žijící v homosexuálním svazku usilují – adopci dětí a společnou péči o ně. To by předkládaný návrh zákona s podporou STAN ve finále umožnil.
Jasný je podle poslance argument, že pro dítě je vždy lepší, když vyrůstá v milující rodině. „Hodně se také mluví o rolích. Co jsou vzory a role, které chceme dětem předávat? Je to známý argument: Podívejte se na to, kolik dnešních rodin je opravdu standardních, kompletních, kolik je rozvedených třeba i se standardními vztahy… Já sám jsem ze šťastně rozvedeného manželství, pokud to tak mohu říct. V tomto mám do jisté míry vzory hlavně v lidskosti. A mužské a ženské vzory přece potkáváte všude kolem sebe,“ říká Berki.
Přestože LGBT+ lidé měli před jmenováním vlády v čele s konzervativním premiérem Petrem Fialou (ODS) tak trochu obavy, Berki věří, že přece jen k posunu v tomto volebním období dojde. „Práva pro stejnopohlavní páry posunuta budou a já pevně doufám, že do té rovné varianty,“ dodává poslanec.
