Další ochlazení vztahů. Lipavský chce zavřít „Zemanův“ konzulát v Číně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

S velkou slávou se v roce 2015 otevíral český konzulát v čínském Chengdu. Prezident Miloš Zeman v té době byl na vrcholu své moci a avizoval stomiliardové investice z komunistické „Říše středu“.

Byznysový boom mezi Prahou a Pekingem ale nepřišel. A ministerstvo zahraničí teď plánuje konzulát s „razítkem“ zemanovské, silně pročínské éry zavřít. Chystat se má naopak znovuotevření konzulátu v jiné asijské megapoli – Bombaji, hospodářském srdci Indie.

Seznam Zprávy už dříve popsaly, že Černínský palác po nástupu nové vlády a ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) pracuje na nastavení nových vztahů s Pekingem.

Český konzulát v Chengdu funguje sedmým rokem, ale přímé letecké spojení mezi Prahou a touto metropolí provincie S'-čchuan je už dva roky „mrtvé“.

Plán „zavřít“ Chengdu Seznam Zprávám potvrdily dva zdroje z diplomacie. Ministerstvo zahraničí oficiálně upozornilo, že zřizování a rušení zastupitelských úřadů je vnitřní informací, a to v „důvěrném režimu“. Zároveň ale připustilo přípravy takových kroků.

„Můžu říct jen, že obecně se v návaznosti na současné dění ve světě, situaci v cestování po covidu a zásadní geopolitické změny, ale například i s ohledem na krácení prostředků státního rozpočtu, snažíme racionalizovat síť našich zastupitelských úřadů,“ uvedla šéfka kabinetu ministra zahraničí Lenka Do.

Ukončit činnost úřadu by mohlo ministerstvo podle informací Seznam Zpráv v příštím roce.

Zmíněnou leteckou linku přerušil v únoru 2020 podle mluvčí pražského letiště Kláry Divíškové covid, ale ani po uvolnění pandemického sevření planety se po ní nelétá.

Politicky pak česko-čínské vztahy ochlazuje válka na Ukrajině, protože Peking ruskou agresi proti sousední zemi EU neodsoudil. Zároveň někdejší hradní pročínskou ofenzivu tlumí současná vláda Petra Fialy (ODS), kterou tvoří politické strany, jež před volbami avizovaly odklon od diplomacie přehlížející totalitní rozměry zahraničních partnerů. Útlum zaznamenal také turismus z čínské strany.

Za jeden ze symbolů pročínské éry české zahraniční politiky považuje otevření konzulátu v Chengdu akademická organizace Sinopsis, která se zabývá situací v Číně.

„Generální konzulát v Chengdu / Čcheng-tu otevřelo ministerstvo zahraničí v září 2015, v době tzv. ‚restartu‘ vztahů mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou. Období by se dalo charakterizovat nekritickým nadšením z české strany vůči všemu čínskému a naší dobrovolnou autocenzurou,“ řekla Seznam Zprávám Kateřina Procházková ze Sinopsis.

Jako příklad autocenzury uvádí takzvaný dopis čtyř, v čele s tehdejším premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), neboli společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky, kteří se v říjnu 2016 omlouvali za setkání tehdejšího ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou. Proti schůzce na ministerské půdě Peking rázně protestoval.

Konzulát vedle tehdejšího náměstka ministerstva zahraničí, sociálního demokrata Lukáše Kauckého, v roce 2015 otevíral také poradce prezidenta Jan Kohout, který velkou část zemanovské éry působil jako pročínský lobbista. Momentálně, jak informovaly Seznam Zprávy, Kohout zatím marně, už rok a půl, čeká na bezpečnostní prověrku, která běžně trvá šest měsíců.

Provincie S'-čchuan v té době také navázala spolupráci se Středočeským krajem, v jehož čele stáli tehdy politici ČSSD.

„To (otevření konzulátu v Chengdu – pozn. autorky) dokazuje, při omezenosti finančních prostředků ministerstva zahraničí, jaký význam tomu přikládáme,“ řekl prezident Zeman před otevřením v roce 2015.

Česko má v Číně velvyslanectví, které vede Vladimír Tomšík, někdejší viceguvernér České národní banky. Toho na post podle neoficiálních informací prosadil právě Hrad. V komunistické velmoci české zájmy zastupují také další dva generální konzuláty – jeden v Šanghaji a druhý v Hongkongu. Konzuláty jsou oproti ambasádám výrazně menší úřady a soustředí se na praktické úkony, jako je například vydávání víz.

Česko má ale zároveň i ekonomickou a kulturní kancelář na Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Současní čeští politici vztahy s Tchaj-wanem posilují. Český předseda Senátu Miloš Vystrčil patřil k prvním západním politikům, kteří Tchaj-wan navštívili, a to v roce 2020.

Česko-čínské vztahy se každopádně mění. A hledá se jejich nová koncepce. České zpravodajské služby dlouhodobě varují před čínskými špionážními aktivitami v Česku. Bezpečností informační služba (BIS) ve své výroční zprávě v roce 2019 uvedla, že Čína aktivně zasahuje do české politiky, diplomacie i ekonomiky.

„Probíhá interní debata, která zahrnuje témata, jako jsou vzájemné obchodní vztahy, vliv Číny ve třetích zemích, lidská práva, vzdělávání, kyberbezpečnost a další. Snahou je vytvořit dlouhodobou strategii, která naplní zájmy České republiky v širší perspektivě. Nemůžeme také pominout relace v rámci celého indo-pacifického regionu, jehož stabilita bude podstatná pro vývoj mezinárodních vztahů,“ uvedl již před časem pro Seznam Zprávy náměstek ministerstva zahraničí za ODS Jiří Kozák.

Rušení diplomatických úřadů v zahraničí je však vždy citlivá záležitost. Nejde jen o organizační věc, ale zároveň se musí počítat s tím, že hostitelské země se takový krok může dotknout.

Naposledy proběhlo výrazné rušení ambasád v roce 2011, kdy vládu vedla ODS a ministrem zahraničí byl Karel Schwarzenberg (TOP 09). Zavřel se konzulát v Bombaji, ale i velvyslanectví, například v africkém Kongu či jihoamerické Venezuele. Tehdy to bylo kvůli úsporám, coby důsledek ekonomické krize, zároveň ale ministerstvo zahraničí potřebovalo finance na svůj plán postavit novou ambasádu ve Washingtonu. K tomu ale nakonec nedošlo.

Nyní jsou vláda a vedení diplomacie znovu v situaci, že musí řešit stav budovy velvyslanectví v hlavním městě USA. Tentokrát je v plánu „pouze“ rekonstrukce, ale i tak má vyjít na 300 milionů korun. Nové sídlo chce Česko získat pro své velvyslanectví v Kyjevě, i tam může jít o položku v řádu nižších stovek milionů korun.