Daleko od škol i od hospod. Kde se má v Česku prodávat marihuana

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Piráti chystají vládní návrh zákona, který by konopí, a možná i další dosud nelegální návykové látky, vynesl na světlo legálního byznysu. Samotné zdanění konopí by do státní kasy mohlo přinést řádově nižší miliardy, plánuje Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

„To ale obsahuje pouze vnitřní český trh a pouze květy. S ekonomy jsme modelovali, jak by to mohlo vypadat vzhledem k blízkému exportu, protože Německo, Holandsko, Lucembursko říkají, a Malta už to udělala, že připraví podobnou legislativu do konce roku. My jsme se s těmi zeměmi několikrát sešli. Podle modelace trhu se dá odhadnout, že jsme schopni vybrat i čtyři miliardy,“ říká pro Seznam Zprávy Vobořil.

Regulovaný obchod s konopím – z něhož se usušením květenství samičích rostlin získává marihuana – jako návykovou látkou má významný ekonomický rozměr. Především ale vychází z postoje, který s Vobořilem sdílí například bývalý vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík nebo řada Pirátů v čele s Jankou Michailidu, členkou Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Ti všichni zjednodušeně řečeno napadají desítky let převládající názor, že problémy s užíváním návykových látek je možné řešit potíráním jejich distribuce.

Naopak tvrdí, že poptávka po drogách je podobná, ať už jsou legální, nebo nejsou. A kde je poptávka, tam nutně vzniká i nabídka, protože jde o významný byznys. Kvůli kriminalizaci drog ale vzniká celá řada dalších společenských nákladů.

Piráti mají dekriminalizaci drog přímo v programu. Odkazují se v něm na report OSN z roku 2015, podle kterého výroba nelegálních psychotropních látek a obchod s nimi představují jedno z nejvýdělečnějších světových průmyslových odvětví. Jeho odhadovaný obrat činí 320 miliard dolarů ročně.

Návrh na regulaci konopí si Piráti nechali zpracovat ve formě odborné studie. Podíleli se na ní i Vobořil s Mravčíkem, k autorům ale patří i další adiktologové, právníci a akademici se zaměřením na analýzu drogových trhů, pod vedením ekonomky Venduly Běláčkové.

Z analýzy vychází dva závěry pro českou ekonomiku: Zaprvé, snížením výdajů na vymáhání práva v souvislosti s konopím by stát mohl ušetřit přes 600 milionů korun. Zadruhé, trh s konopnými palicemi by do veřejných rozpočtů mohl přinést až 1,8 miliardy korun. Kdybychom umožnili i trh s konopnými produkty a české firmy mohly exportovat konopí na potenciálně vznikající trh v Německu, mohly by výnosy být i více než dvojnásobné.

Pojďme se podívat, jak by podle analýzy, na které chtějí Piráti vystavět vládní návrh zákona, měl přesně vypadat regulovaný trh s konopím pro rekreační účely.

Prodej konopí by měl vycházet z principů licencovaného trhu, který funguje v některých státech USA. Na výrobu i distribuci má dohlížet nově vytvořená státní agentura. Ta vydá seznam zakázaných a povolených pěstebních technik a aditiv, vypěstované konopí budou muset výrobci podrobovat laboratorním analýzám kontrolního orgánu. Výrobci dostanou povinnost výrobky pravidelně testovat v akreditovaných laboratořích. Tím by se mělo zabránit prodeji příliš silných nebo jinak nebezpečných modelů, případně výkyvům v kvalitě, což může být pro uživatele podobně nebezpečné.

Legalizace se má ale týkat i malých pěstitelů, kteří budou pěstovat pro vlastní spotřebu nanejvýš pět kytek. Ti sice dostanou možnost nechat si na vlastní náklady výrobek analyzovat v laboratoři a budou mít k dispozici doporučené pěstební postupy, nic z toho pro ně ale nebude povinné.

Konopí se má prodávat ve specializovaných obchodech, které by měly zavírat nejdéle v deset hodin večer a nesmějí stát blíž než 250 metrů od restaurací a barů s alkoholem. Důvod je jednoduchý – má zabránit impulsivní a přebujelé konzumaci drog v alkoholovém opojení.

Prodejny mohou provozovat vlastní „zahrádky,“ kde se konopí bude rovnou kouřit. Omezení je přitom podobné jako u cigaret – kouření v uzavřeném prostoru bude zakázané. Do obchodu nebudou smět lidé mladší 18 let a konopí si podle návrhu nebudou smět koupit cizinci, aby legalizace nepodporovala drogovou turistiku.

Obchody nesmějí prodávat produkty určené pro děti a mládež a nesmějí stát blízko škol. Konopí má být prodávané v jednotném balení, které nebude esteticky přitažlivé. Navíc má platit zákaz jakékoliv reklamy a propagace konopí včetně sponzoringu. Každý zákazník se bude muset registrovat a bude si moct koupit maximálně 100 gramů sušeného konopí měsíčně. Dohlížející státní agentura navíc bude mít dispozici údaje o apetitu jednotlivých zákazníků, a může jim tak cíleně nabízet poradenské intervence pro náruživé konzumenty.

Studie vyčíslila roční náklady na vymáhání prohibice konopí na 885 milionů korun. Většinu tvoří ušlá produktivita pachatelů ve výkonu trestu. Zavedením kontrolovaného trhu ale nezmizí veškerá trestná činnost, stejně jako se dál pašují cigarety nebo pančuje alkohol. Z různých modelů vychází jako nejpravděpodobnější, že formální trh pokryje asi 50–60 % poptávky. Roční náklady na vymáhání práva by se měly pohybovat mezi 266 až 427 miliony, to znamená roční úsporu mezi 458 až 619 miliony korun.

Podobný výpočet platí i pro daně. Je možné zvolit různě vysoké zdanění, což přinese různé příjmy. Neplatí tady ale přímá úměra. Pokud by daň byla moc vysoká a výsledný produkt příliš drahý, lidé by si ho raději koupili „na ulici“. Studie navrhuje daň ve výši 25,79 korun na gram sušeného konopí. Celková cena by měla být do 250 korun, což je srovnatelné se současnou cenu na, dosud ilegálním, trhu.

Odhad celkové velikosti trhu hraje klíčovou roli, zároveň je ale velmi nejistý. Minimalistická varianta uvádí rozmezí od 210 do 1 546 milionů korun, zatímco maximalistická varianta 485 až 3 565 milionů. Při dani 25,77 korun za gram, podílu 52–63 % na legálním trhu a při započítání různých variant velikosti trhu vychází daňové příjmy z prodeje v České republice někde mezi 657 a 1 miliardu a 836 milionů korun. Pětinu těchto peněz mají dostat kraje, dvě pětiny obce a dvě pětiny stát.

Nějaké náklady si vyžádá vybudování a provoz nové agentury. Studie se ale věnuje především tomu, jak legalizace ovlivní počet uživatelů. Příklady z Kanady, USA, Nizozemí nebo Uruguaye ukazují, že nemusí jít o velký nárůst. Česká republika zároveň podle výročních zpráv Národního monitorovacího centra pro drogy a závislost stojí v samém čele Evropy co do počtu uživatelů konopí. V posledních 12 měsících užilo konopí 8–10 % osob starších 15 let a v posledních 30 dnech 3–5 %. Na druhou stranu, většinu tuzemského trhu zásobí malé, domácí pěstírny.

Pokud by vzrostl počet rizikových uživatelů, bylo by nutné navýšit veřejné rozpočty pro léčebné kapacity. Studie počítá s tím, že při očekávaném nárůstu uživatelů by se náklady zvýšily o 163 až 176 milionů.

Pro srovnání – v roce 2017, kdy byla naposledy k dispozici odpovídající data, utratily zdravotní pojišťovny za léčbu návykových látek přibližně 1 miliardu a 798 milionů korun, z toho ale miliarda a 195 milionů šlo na léčbu problémů způsobených alkoholem.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil představil ale i celkový plán boje proti závislostem pro příští tři roky. Díky zdanění návykových látek by podle něj stát mohl získat do rozpočtu každý rok až 15 miliard korun.

Legálnímu i nelegálnímu trhu s návykovými látkami dominuje tabák, v závěsu s alkoholem.

„Policie a další instituce státní správy se musí víc zaměřit na růst černého trhu s tabákem. Tabák je totiž obrovská komodita, je to 8 % daňových příjmů a 4 % celkového státního příjmu do státního rozpočtu,“ říká Vobořil.

Zcela zásadní položku, necelou polovinu slíbených 15 miliard, má tvořit větší zdanění tabáku ke kouření a zahřívaných tabákových výrobků. Diskutuje se také o nových daních na elektronické cigarety a nikotinové sáčky. Kromě toho se každoročně automaticky až do roku 2023 navyšuje daň na cigarety.

Vysokou částku přináší i takzvané tiché víno, tedy běžné, nešumivé víno, které je na podporu české produkce osvobozené od daně. Kromě toho je podle Vobořila nutné zlepšit dohled nad hazardními hrami. Především je ale nutné pohlídat trh s tabákem.

„Za posledních 10 let se černý trh s tabákovými výrobky zdvojnásobil. A i tak nám přijde, že ty odhady jsou pořád nějak malé oproti tomu, jaké jsou v západní Evropě. Chci, aby akční plán počítal s analýzou černého trhu. V minulých týdnech jsem zaznamenal zprávu o tom, že Celní správa zachytila velkou výrobnu cigaret, kde odhadují daňový únik kolem miliardy a půl, takže takhle to je zásadní,“ říká Vobořil.