„Ďábla jsme měli za plotem.“ Místní se po ohni vrací do srdce národního parku

Když se blížil po silnici z Vysoké Lípy do osady Mezná, s napětím čekal, kdy se před ním otevře spáleniště. „Doufal jsem, že neuvidím další škody, než jsou na těch fotkách,“ říká Pavel Kozdera.

Jeho rodina má v Mezné chalupu. Stejně jako desítky dalších sousedů po třech týdnech uzávěry v sobotu konečně na vlastní oči obhlíží, jaké škody oheň v Národním parku České Švýcarsko napáchal.

Do nejvíce zasažených osad Mezná a Mezní Louka se od sobotního rána dostanou usedlíci i chalupáři na povolenku. „Jsme rádi, že náš dům stojí. Zahrada už takové štěstí neměla. Tam bude potřeba hodně práce. Měli jsme tam mladou výsadbu. Už jsem začal běhat s hadicí, abych zachránil, co se dá, a všechna zeleň neuvadla,“ popisuje Kozdera.

Plameny na zahradě spálily ovocné stromy. Pohltily i dvacetimetrový živý plot z buků. „Nejspíš tak zachránil, že oheň nepřeskočil na dům. Odhaduju škodu v desetitisících. Jsou to už patnáct let staré stromy a je jich tam asi sto. Musíme je vykopat, vybagrovat a zajistit novou výsadbu,“ tuší chalupář z Mezné.

Při pohledu za plot směrem do lesa je mu úzko. „Listnáče po kůrovci výhled zachraňovaly, teď je tady všechno žluté. Děs běs. Působí to depresivně. Utíkáte z města ze zelení. Zahrada ani to, co je za plotem, nevypadají dobře. Obnova potrvá několik let,“ předvídá.

„Tohle je dílo zkázy. Tady jsme chodili na houby,“ ukazuje ve videu, které dal Seznam Zprávám k dispozici.

Hned po příjezdu chalupu řádně vyvětrali. „Na rozdíl od ostatních jsme měli fotovoltaiku na střeše, takže vydržely v provozu lednice a mrazáky. Co jsem načichnul k sousedům, někde je velký zápach. Čeká nás spousta práce,“ dodává.

Usedlíci i chalupáři teď procházejí své nemovitosti i zahrady. „Jsem rád, že jsme se potkali se všemi sousedy ve stejném počtu. Z lidí je cítit optimismus, že se nikomu nic nestalo,“ vypráví.

Přesto oheň v osadách úplně zničil nejmíň tři domy. „Je mi líto pána, který do svého domu nainvestoval miliony korun a objekt mu kompletně shořel. Slíbili jsme mu pomoc a snad se k němu dostanou i prostředky ze sbírky,“ líčí Kozdera.

Místní navečer čeká sezení se starostou Hřenska Zdeňkem Pánkem. Část místních volá po jiném nastavení bezzásahových zón, které stanoví zákon o ochraně přírody a krajiny. „Věříme, že se pravidla změní. Nemám nic proti takovým zónám třeba v nepřístupném terénu, kam se člověk ani nedostane. Ale pakliže začíná bezzásahovka dvacet metrů za barákem, tak něco není v pořádku,“ zlobí se místní.

„U nás, kde vjel chřtán do toho pekla, je zóna, kde se netěží, ale dřív se tam těžilo. Jsou tam teď shořelé stromy na uhel. Ať mi nikdo neříká, že to nebyla potrava pro oheň,“ rozčiluje Kozderu.

S rodinou chce teď napnout síly k obnově zahrady. „Mám kolem sebe kamarády, kteří sem jezdili třeba na víkendy. Slíbil jsem, že udělám nějakou akci s gulášem, a když mi pomůžou, budu jedině rád,“ říká.

S úlevou se na místo vracejí i jeho rodiče. „Při evakuaci byli poměrně ve stresu. Táta to tady od píky postavil. Je mu 74 let a je to jeho celoživotní dílo. Vidina, že má o dům přijít, by mu utrhla srdce. Ted je rád, jako my všichni, že dům přežil,“ dodává Kozdera.