Očkování čtvrtou dávkou startuje: Komu se vyplatí a jak zabírá na nové mutace

Nové a agresivnější varianty covidu mohou prolomit i obranu vybudovanou očkováním. To ale neznamená, že čtvrtá dávka nemá zvlášť pro starší a rizikové skupiny opodstatnění.

Důležitý je totiž skutečný smysl vakcinace – třeba dokonale neochrání proti samotné nákaze, ale zabrání těžkému průběhu nebo dokonce smrti.

„Efekt vakcinace v přímé obranyschopnosti trvá asi tři měsíce po aplikaci vakcíny, nicméně, co je potvrzeno na velkých datech z celého světa, má očkování poměrně slušnou účinnosti proti hospitalizaci, těžkým průběhům i úmrtím. Tento efekt přetrvává zhruba osm měsíců,“ předkládá argumenty pro druhou posilující dávku proti covidu-19 vakcinolog Roman Prymula.

O aplikaci čtvrté dávky vakcíny se začalo v Česku diskutovat poté, co ji pro lidi nad 60 let a rizikové skupiny doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). A to i kvůli nástupu letní vlny covidu, která v minulých týdnech dorazila také do Česka.

„Počty nových případů stoupají, ale nezvyšují se tak závratně počty hospitalizovaných, zejména v těžkém stavu. Takže díky vakcinaci v nemocnicích nekončí tolik lidí s horším průběhem. A uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál,“ oceňuje proočkovanost populace jako hlavní faktor boje proti covidu-19 hlavní hygienička Pavla Svrčinová.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pátek oznámil, že se očkování druhou posilující vakcínou rozjede v pondělí 18. července. Bude určeno všem nad 18 let, kteří mají čtyři měsíce od předchozí dávky.

Ještě před Evropskou unií podpořila vakcinaci lidí nad 60 let, rizikových, zdravotníků nebo pracovníků v sociálních službách také Česká vakcinologická společnost (ČVS) České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Znamená to tedy, že pro mladší věkové kategorie zatím druhá posilující dávka smysl nemá?

„Až se naočkují nebo uspokojí prioritní skupiny, je žádoucí naočkovat i mladší bez případných komorbidit. To doporučení je totiž rovněž logistické, protože odpovídá postupnému otevírání očkování pro jednotlivé věkové skupiny v roce 2020,“ vysvětluje epidemiolog a člen ČVS Petr Pazdiora.

Sám by tak doporučil, aby se nechali naočkovat čtvrtou dávkou také mladší lidé, které netrápí žádné chronické obtíže. Těžký průběh nemoci nebo úmrtí sice s vyšší pravděpodobností potká staršího člověka, ale postihnout může kohokoliv.

„Každá dávka se počítá. I pro mladšího člověka je přece nepříjemná infekce, která vás na týden vyřadí a je vám opravdu špatně. Nehledě na to, že rozumně uvažující člověk přece ví, jaká je aktuálně ekonomická situace, a pracovní neschopnost ho tak postihne nejen zdravotně, ale i ekonomicky,“ dodává Pazdiora.

Přeočkovat by v nejbližších měsících potřebovala téměř půlka české populace. Vyvane jim totiž ochranný efekt očkování proti těžkému průběhu nemoci. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) spočítal, že více než osm měsíců od posledního očkování uplyne na podzim 4,6 milionu lidí. Z nich 2,5 milionu patří do seniorní populace nebo je chronicky vážně nemocných.

„Jednoduše pro lidi 60+ je doporučení jasné, pro lidi do 60 let, kteří jsou méně rizikoví, je méně dat a poměr prospěch/riziko nemusí být tak výrazný. Do budoucna je ale pravděpodobné, že budou doporučeny druhé posilující dávky pro všechny, na základě nových dat,“ přidává pohled vakcinolog Daniel Dražan.

Do úvahy o očkování čtvrtou dávkou ale vstupuje také otázka kolem nových variant a subvariant. Tedy zda jsou současné vakcíny proti nim dostatečně účinné.

„Dnes s jistotou víme, že druhá posilující dávka značně snižuje riziko těžkého průběhu, hospitalizace a úmrtí pro lidi ve věku 60 let a více, tedy právě u lidí, kteří jsou těmito těžkými stavy nejvíce ohroženi,“ vysvětluje Dražan, že to platí i v případě nákaz novými mutacemi covidu.

Na podzim by navíc měly dorazit očkovací látky upravené na variantu koronaviru omikron. Někteří by si tak možná raději počkali na vylepšenou verzi vakcíny.

„Já bych osobně nečekal. Čím dříve bude mít co nejvíce lidí v sobě čtvrtou dávku, tím lépe. Nikdo také neví, kdy k nám nové vakcíny dorazí. Když pánbůh dá, tak v září nebo začátkem října. Ale to budou vakcíny s kmeny wuchan, BA.1 a BA.2,“ říká Pazdiora s tím, že se teprve začíná pracovat na očkovacích látkách specificky zaměřených proti aktuálně se šířícím variantám.

Vývoj vakcín totiž logicky zaostává za mutacemi koronaviru. Například vůči chřipce si vystačíme s jedním očkováním na celou sezonu. Mutace covidu se ale za rok dosud stihly prosadit vždy alespoň dvě. Nyní se navíc Evropou šíří nová subvarianta s označením BA.2.75 kentaur, která může velmi rychle i u nás vytlačit dosud dominantní varianty BA.2 a BA.5.

„Zdá se, že má takzvanou selekční výhodu. To znamená, že se šíří rychleji. Zatím o ní ale víme málo, protože těch případů jsou jen jednotky,“ uvedl v pořadu Ptám se já biochemik Jan Trnka, vedoucí Katedry biomedicínských oborů 3. lékařské fakulty UK.

Současné varianty covidu-19 nezpůsobují tak často horší průběh onemocnění. Podle Státního zdravotního ústavu lze z dlouhodobého hlediska očekávat vývoj k mírnějším variantám, ale evoluci viru nelze do budoucna předpovědět. Vztah mezi schopností se šířit a vyvolávat těžké onemocnění je totiž při mutacích pouze náhodný.