Co teď zabírá na covid? Účinné antivirotikum je hůř dostupné na venkově

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

I když se Česko potýká s letní vlnou covidu a zjištěné denní nárůsty se blíží i dvěma tisícům nově nakažených, ordinace praktiků nejsou přetížené jako v předešlých vlnách.

Jak už Seznam Zprávy informovaly, v Česku zatím není k dispozici účinné antivirotikum Paxlovid. Ministerstvo zdravotnictví zatím dojednává s výrobcem smlouvu o centrální dodávce.

Lékaři však mají k dispozici i jiná antivirotika – především medikament Lagevrio s účinnou látkou molnupiravirem. Tabletový lék je určený pouze lidem s vysokým rizikem těžkého průběhu covidu. V nemocnicích se osvědčil také známější remdesivir, ten se však podává infuzí do žíly.

Za rizikové faktory lékaři považují věk nad 65 let nebo i věk nad 55 let u nakažených s obezitou, cukrovkou, jaterní cirhózou nebo vysokým tlakem. „Mladším, jinak zdravým jedincům bez přidružených nemocí antivirotika na covid předepsat nelze,“ uvedl pro Seznam Zprávy šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Na předpis ošetřujícího lékaře mohou Lagevrio dostat dospělí s pozitivním testem na covid-19 do pěti dnů od nástupu příznaků nemoci. Tabletky mohou lidé užívat doma.

„Molnupiravir se podává v dávce 800 miligramů (tedy čtyři 200mg tobolky) každých dvanáct hodin po dobu pěti dnů. Lze užívat s jídlem nebo bez jídla, tobolky se polykají celé, nemají se otevírat, drtit ani žvýkat,“ píší lékaři v aktuálním mezioborovém stanovisku. Na webu Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP vyšlo minulý týden.

Lék je v Česku k dostání od loňského prosince „Za tu dobu byl podán několika desítkám tisíc pacientů. Aktuálně jej dostává zhruba každý desátý pozitivně testovaný pacient,“ uvedla mluvčí výrobce MSD Czech Republic Eva Karásková.

Medikament je ale dostupný jen ve větších nemocničních lékárnách. Distributor rozváží Lagevrio do víc než stovky nemocnic v Česku. „Jedná se o stejné nemocnice, které aplikují monoklonální protilátky a jejich seznam zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví. Zhruba v každém okresu taková je,“ upřesnila Karásková.

Praktici se shodují, že širší použití léku brzdí právě jeho složitější distribuce. „Je potřeba vyplnit speciální žádanku přes informační systém. Bohužel to není tak jednoduché jako u kteréhokoli jiného léku. Ve větších městech s tím problém není, horší je to v odlehlejších oblastech,“ uvedl pro Seznam Zprávy předseda Sdružení mladých praktiků Vojtěch Mucha.

Potvrzuje to také Šonka. „Někdy musí jet člověk z venkova do okresního města, třeba třicet, čtyřicet kilometrů. Když do toho vstoupí ještě víkend, někdy podání v předepsaném čase ani nestihnete,“ doplnil.

Podle jeho zkušeností také rizikoví pacienti často antivirotika odmítají. „Někdy mají pocit, že onemocnění probíhá velmi lehce a další léky nepotřebují. Jiným chybí víc zkušeností s lékem,“ řekl Šonka.

Léčivo však nemusí vyzvedávat přímo pacient, ale třeba člen rodiny. „Výdej léku je možný v ústavních lékárnách. Tyto lékárny pak komunikují přímo s distributorem,“ uvedla mluvčí FN Brno Veronika Plachá. Lékaři v největší moravské nemocnici molnupiravir nyní předepisují onkohematologickým pacientům, u nichž bývá snížená obranyschopnost organismu.

Praktici chtějí usilovat o to, aby byl lék dostupný ve všech lékárnách. V Poslanecké sněmovně se ale zdržela novela, která měla usnadnění distribuce řešit. „Poslanci ji měli schvalovat v minulém týdnu, bohužel se to odložilo až na září,“ vysvětlil Šonka.

V Česku totiž schází zákonný mechanismus pro distribuci léků, které neprošly standardním procesem schválení. Lagevrio ani Paxlovid ještě nemají dokončené všechny úřední procesy. „Novela umožňuje státu při krizových situacích, jako je covidová epidemie, zavést zkrácený režim distribuce,“ řekl Šonka.

Antivirotika tak podle něj budou dostupnější i v širší síti lékáren nejdřív v listopadu.

V určených nemocnicích je však podle výrobce dostatečné množství zásob. „Přípravek na český trh dodáváme průběžně podle poptávky bez nutnosti závazku odběru konkrétního množství ministerstvem nebo nemocnicemi, a to díky rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, které platí do konce srpna. Abychom byli schopni dodávat i na podzim, bude nezbytné rozhodnutí ministerstva prodloužit,“ doplnila Karásková.

Praktici se shodují, že současné subvarianty koronaviru většinou nevedou k těžkým průběhům nemoci. U většiny pacientů tak postačí léčba symptomů. Covid často provází horečka, kašel nebo rýma.

Doktoři předepisují osvědčené léky, které tyto příznaky tlumí. Pacientům doporučují klid a odpočinek. „Průběhy jsou nyní v drtivé většině případu lehounké. Za poslední půlrok jsem nezaznamenal jediný vážnější případ,“ uvedl pro Seznam Zprávy bruntálský praktický lékař Jan Vaněk mladší.

Potvrzují to i čísla z nemocnic. V závěru minulého týdne nemocnice evidovaly jen 26 případů těžkého covidu v nemocnicích, informoval šéf ÚZIS Ladislav Dušek.

Nemocní by měli svého praktika kontaktovat, pokud mají některé uváděné příznaky, nejprve telefonicky. „Naše pacienty zveme do ordinace a vyšetříme je spolehlivými antigenními testy,“ uvedl Mucha. Pomocí pulzních oxymetrů také měří hladinu kyslíku v krvi.

U covidu je nebezpečné, pokud saturace kyslíkem klesne pod 93 procent. „Oxymetry na měření stojí několik stovek. Doporučujeme je pacientům i na doma. Velmi rychle ukáží, jestli dušnost pacienta závažná. Zápal plic odhalíme včas,“ uvedl Mucha.

Nejvíce užívaný lék po celou dobu přítomnosti koronaviru je remdesivir. „Je to lék s protivirovým účinkem, který lze podat v době, kdy se koronavirus aktivně množí. Nevýhodou je nutnost nitrožilního podání ve formě infuzí. Nejde ale o lék, kde ihned po podání dojde ke zlepšení klinického stavu, jako je to třeba u bakteriálních infekcí a podání antibiotik,“ doplnil přednosta Kliniky infekčních chorob ve FN Brno Petr Husa.

Státní ústav pro kontrolu léčiv pro léčbu covidem schválil 5 přípravků s monoklonálními protilátkami a dvě antivirotika. Lékaři od začátku pandemie vyzkoušeli řadu preparátů. Třeba infuzně podávané monoklonální protilátky výrazně zabíraly na variantu delta.

Teď je vše jinak. „V únoru 2022 převládla v ČR varianta omikron, na kterou neúčinkuje většina dostupných monoklonálních protilátek,“ uvádí v aktuálním stanovisku experti ze Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.