Z éry velkého zdražování zatím v Česku vycházejí jako vítězové penzisti

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejpodrobnější průzkum o finančních poměrech domácností s názvem SILC-2024 definitivně odpověděl, jak výpadek reálných příjmů během „největšího zdražování“ v letech 2022-2023 ohrozil životní úroveň občanů. Především se nenaplnily široce sdílené obavy, že se do chudoby propadnou miliony obyvatel.

V rámci průzkumu obešli pracovníci Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni přes 11 tisíc domácností, které mimo jiné popsaly své příjmy v předchozím roce, tedy v roce 2023. Průměrná rodina musela předloni vyjít s čistým příjmem 287 tisíc na osobu. To bylo po odečtení inflace o čtyři procenta méně než v roce 2022 a také než v předkrizovém roce 2019.

Překvapením však bylo, že se zároveň zmenšily rozdíly mezi rodinami s příjmy pod průměrem a těmi s nadprůměrným příjmem. Tím poklesla míra chudoby. S 9,5 procenty domácností, které musely vyjít s příjmy menšími než 70 procent mediánu (příjmu průměrné rodiny), zůstává Česko v rámci EU i nadále zemí nejméně ohroženou příjmovou chudobou.

Z průzkumu vyplývá, že hlavní zásluhu na tom má sociální politika. Největší ohroženou skupinou jsou tradičně důchodci, jejich příjmy však rostly rychleji než ve zbytku populace a ani v roce 2023 nepoklesly pod úroveň z roku 2019, tedy z doby před krizí. Zásluhu na tom má pravidlo, podle kterého se důchody valorizují nejméně o inflaci. K růstu příjmů nad průměrem také pomohla mimořádná valorizace z roku 2020.

Nižším příjmovým skupinám, opět včetně penzistů, zároveň pomohlo rozšíření okruhu příjemců příspěvku na bydlení v roce 2022.

Čísla SILC-2024 přesto ukazují, že ani sociální systém všechno nevyřeší. Poznaly to domácnosti samoživitelek, jejichž příjmy poklesly proti roku 2019 reálně o šest procent, tedy víc než průměrným rodinám.

„U domácností s dětmi došlo k nárůstu podílu osob ohrožených příjmovou chudobou,“ potvrdila Táňa Dvornáková z ČSÚ. Jejich sociální příjmy sice od počátku krize vyrostly víc než o polovinu, mimo jiné i díky zvýšení rodičovských příspěvků a přídavků na děti v roce 2021. Osamělé matky však v časech zdražování doplatily na to, že se v Česku výživné nevalorizuje podle inflace. Statistika ukazuje, že otcové jejich dětí inflaci dobrovolně nezohlednili a dodnes platí stejně jako před krizí.

Trpké zkušenosti osamělých živitelek a živitelů se projevily i na jejich počtu. Od roku 2017 jejich počet průběžně roste ze 170 tisíc na 220 tisíc, tento nárůst se však loni zastavil.

SILC-2024 potvrdil i zkušenost všech sociálních systémů, podle níž lidé po zvýšení dávek omezí pracovní aktivity. Důchodci dnes například vydělávají o polovinu méně než před pěti lety, výpadek ovšem bohatě nahradily penzijní valorizace. Pracovní aktivity však omezily také samoživitelky po zvýšení dávek a v jejich případě se to ukázalo jako chyba. „U neúplných rodin bývá často to, že se drží nad hranicí chudoby nebo že vyžijí z peněz, co mají, balancováno tím, že samoživitelé a samoživitelky hledají vedle práce i nějaké další způsoby přivýdělku,“ upozornil sociolog Karel Čada z Vysoké školy ekonomické (VŠE).

Přes pokles reálných příjmů se domácnosti s krizí z let 2020-2024 vypořádaly lépe než s krizovým obdobím 2009-2013. Výzkumníci ČSÚ se občanů přímo ptali na to, jak jejich rodina vychází s rozpočtem a pouze 14 procent loni připustilo, že s tím má potíže. To je stejný podíl jako v roce 2019. Přitom v krizi na počátku minulého desetiletí se stav rodinných rozpočtů podle názoru samotných občanů viditelně zhoršil. Potíže tehdy měla třetina domácností.

„Pokles reálných příjmů byl asi vyvážen spotřebou rezerv,“ míní sociolog Čada důvod, proč si dnes lidé tolik nestěžují. Češi se také spíše než jiné národy naučili skromnosti. „Z rozhovorů, které jsme dělali s lidmi na hranici chudoby, vyplývá, že hodně z těchto rodin má zvnitřněnou hodnotu šetření. Vnímají omezování jako nějaký přirozený stav,“ vysvětluje expert tuzemskou zvláštnost.

To dokládá například srovnání s Brity, ze kterých podle dostupných průzkumů považuje každoroční zahraniční dovolenou za nezbytnou 42 procent. Z průzkumu VŠE přitom vyplývá, že dovolená v cizině je samozřejmostí jen pro 13 procent Čechů.

Nejdůležitější informací průzkumu SILC-2024 z pohledu sociologů však není pokles míry chudoby ani stagnace pocitu chudoby mezi lidmi, ale fakt, že neobvykle poklesla nerovnost napříč společností. To ukazuje tzv. Giniho index. Zjednodušeně řečeno, index měří v procentech, jak velkou část příjmů domácností by bylo třeba přerozdělit, aby všichni měli stejně. V Česku bylo v roce 2023 potřeba přesunout od bohatších k chudším 23,7 procenta příjmů. To je nejméně od doby, kdy se v Česku začal Giniho index publikovat. Poprvé v historii je to také podle Eurostatu nejméně v Evropě – pokud Čechy nepředstihnou Slováci, kteří ještě data za rok 2024 nedodali.

Z údajů SILC-2024 vyplývá, že si zásluhu za snížení nerovností může nárokovat vláda Petra Fialy. V letech 2022 a 2023 se totiž příjmové rozdíly mezi bohatší a chudší polovinou společnosti zmenšily o čtyři procenta. Proti tomu nedokázal kabinet Andreje Babiše čelit nárazu krize stejně efektivně. Rozdíly mezi bohatými a chudými za jeho vlády viditelně vyrostly, v druhém roce pandemie koronaviru dokonce o tři procenta. Důvodem zřejmě bylo zrušení superhrubé mzdy.