Každý musí vědět, co je sexuální obtěžování, říká děkanka po aféře

Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity čelí sexuální aféře. Její nová děkanka Simona Koryčánková loni v květnu jako prorektorka univerzity řešila původní podnět šesti studentek. Nařkly tělocvikáře ze sexuálního obtěžování či sexistických narážek.

Případ zveřejnily Seznam Zprávy, fakulta po víc než půl roce od prvního podnětu stáhla z výuky tři pedagogy. Dva z nich už na škole nepracují.

Části studentů vadí, že škola řešila stížnost zdlouhavě a neadekvátně. Koryčánková tvrdí, že má ohledně loňského postupu svědomí čisté. „Nemohla jsem udělat nic navíc,“ říká.

Na pozici děkanky Pedagogické fakulty jste nastoupila před pár dny. Jak těžké to je při řešení tak mediálně propírané aféry?

Situace je složitá. Myslím, že nikdo nepředpokládal takový vývoj, ale jsme zdravá fakulta. Dokážeme se tomu postavit a za mě věc řešíme rázně.

Vraťme se ještě do května, kdy vám šest studentek adresovalo stížnost na tělocvikáře. Byla jste jako prorektorka takzvanou řešitelkou podnětu. Jak se s ním škola vypořádala?

Vycházeli jsme z metodiky řešení sexuálního obtěžování a nevhodného chování. Jakýkoli podnět dotčení podávají takzvané kontaktní osobě. Na každé fakultě jsou vždy dvě, muž a žena. Jsou proškolení, jak mají postupovat. Kontaktní osoba postoupí podnět řešitelce. Tou jsem v daném případě byla já.

Měla jsem řadu dotazů k okolnostem. Řešitel má také za úkol setkat se s nahlášeným nebo nahlášenou, záleží na tom, kdo to je. Proces nemá směřovat k riziku druhotné viktimizace (proces, kdy oběť při řešení incidentu trpí znova – pozn. red.). Nahlášený nebo nahlášená nemá poznat, o koho se jedná a jak se případ řeší.

Byla pro vás v tu chvíli výhoda, nebo nevýhoda, že jste z Pedagogické fakulty a její prostředí znáte?

Ani jedno. Přistupovala jsem k tomu čistě profesionálně. S kolegy jsme se znali velmi málo, čistě profesně. Jako proděkanka jsem někdy chodila zahajovat nějaké akce pořádané katedrou. Ale znali jsme se na bázi: Dobrý den, na shledanou.

Tím pádem jsem se ani nezamýšlela nad tím, jestli je to výhoda, nebo ne. V řešení nejsem sama, do týmu patří třeba právnička a personalistka. Návrh dáváme děkanovi či děkance. Ti jediní mají možnost takzvaně vykonat, protože mají pracovněprávní vztah s nahlášenými. My mohli udělat dobře prodiskutovaný, ze všech úhlů pohledu zvážený návrh řešení.

Jak složité je zvažování: na jedné straně ochrana bezpečnosti studentek a studentů, na druhé straně osobní čest učitelů, protože pokud vím, svědectví v květnové stížnosti úplně zpochybnili?

Nahlášení samozřejmě mají možnost říct, že se v žádném případě nic takového nestalo. Ale samozřejmě pracujeme i s jinými údaji a fakty. V tomto případě jsme navrhli pracovní postih.

A za vás byl dostatečný?

Odhlédněme, prosím, teď od toho, co se objevilo v médiích, nebo co jste nyní zveřejnili. Pokud posuzuji, jaké informace jsme tehdy měli k dispozici, opravdu jsme jednali razantně.

Uznali jste nevhodné chování učitelů. Nezvolili jste ale polovičaté řešení, když jste kantorům dali výtku, ale dál jste učitele pouštěli na kurzy i do výuky?

Jak jsem řekla, byla jsem v roli řešitelky, která dává návrh řešení. Mým úkolem jako řešitelky už není to, abych donutila děkana či děkanku k jakémukoliv dalšímu kroku.

V návrhu řešení jste se tedy s děkanem shodli?

Navrhli jsme postup, který pan děkan udělal. Pokud vím, přidal ještě další nějaké podmínky. Ale to je opravdu dotaz na pana děkana.

(Bývalý děkan Jiří Němec se na začátku k případu vyjádřil e-mailem. Později už na žádosti o rozhovor nereagoval.)

Studentky popsaly, že se obrátily na Seznam Zprávy, protože neměly od školy dostatečné záruky, že se problematické jednání nebude opakovat. Neměla být zpětná vazba pro poškozené obsáhlejší?

V té době jsem byla v roli řešitelky a prorektorky. Proces komunikace na fakultě jsem mohla monitorovat, ale ne ovlivňovat. Nicméně co vím, tak v právním rámci, který dovoluje metodika, studentky informovány byly.

A neměly být přece jen informované lépe, když odborníci říkají, že zákony toto nijak nezakazují?

Nedokážu se k tomu vyjádřit, protože jsem se studentkami už potom nekomunikovala. Ale jako prorektorka jsem nastavovala potřebné mechanismy. Dělala se školení. Studenti mě žádali o podporu nějakých aktivit v rámci těchto témat, takže jsem se s nimi setkávala. Samozřejmě i tam někdy zazněly dotazy k metodice. Už loni v únoru se to začalo celé chystat.

Velmi technicky rozebíráme postupy. Nechyběl lidštější přístup, prostě se pobavit s poškozenými, nezískali byste už před půlrokem víc svědectví? Navíc slýcháme, že problém na katedře byl veřejné tajemství.

Podnět přijímá vždy kontaktní osoba. Z toho, co znám z proškolení, kontaktní osoby by neměly tlačit na studentky, které se mohou nacházet i ve velmi citlivé psychické nepohodě. Z toho plyne určitá míra citlivosti k tomu dotazování.

Ano, ale měla jste jako řešitelka rozporuplná tvrzení od studentek a učitelů. Nemohla jste tedy dělat něco navíc?

V té chvíli ne. A znovu opakuji, bylo to týmové řešení. Nebylo možné, aby případ řešil jeden člověk. Je to týmová práce.

Obávali jste se, že vás při tvrdším postihu učitelé třeba zažalují?

Byl to jeden z aspektů, ale skutečný návrh řešení byl pracovní postih. Ale právě proto, že se vyjadřují k problému právníci, berou se v potaz všechny možné varianty.

S učiteli jste se profesně znali. Není obecně defektem metodiky, když případ řeší lidé z jedné fakulty?

Pokud se k tomu přistupuje profesionálně a nestojí před vámi kamarád, někdo z vaší vlastní katedry, nebo někdo s bližší formou spolupráce, tak jsou rizika týmovým řešením úplně odstíněna.

Takže žádný konflikt zájmů nevnímáte?

V tomto případě žádný nebyl.

Pojďme do současnosti. Situace se posunula. Kolik máte svědectví poškozených a jak se tím změnilo vnímání případu z pohledu školy?

I na základě výzvy dostáváme svědectví, která velmi rychle zpracováváme. Samozřejmě se snažíme o maximální míru autentizace svědectví. Znamená to konkrétní místa, čas, abychom mohli hledat další místa a svědky, kteří mohli být události přítomni. Máme některé případy zmapované, prověřené. Vážou se třeba k minulosti, s níž jsme se odchodem kolegů do jisté míry vypořádali. Ale záměrně říkám do jisté míry – některé případy ještě prověřujeme.

Studenty zajímá, jestli se potvrzují svědectví o nucení k pohlavnímu styku, o sexistických narážkách či ohrožování bezpečnosti na kurzech kvůli velkému množství alkoholu?

Šetření pokračuje, dovolte mi se k tomu přesněji nevyjadřovat.

Nicméně jeden kantor je postavený mimo výuku, dva učitelé na fakultě úplně skončili.

Dohodli jsme se s našimi kolegy na rozvázání pracovního poměru. Konec.

Akademický senát fakulty v úterý vyzval univerzitu, ať změní metodiku ohledně podobných případů. Co byste jako bývalá prorektorka navrhla ke zlepšení?

Metodika se samozřejmě nějakým způsobem vyvíjí. Určitě prověříme, zda je možná větší míra konkretizace při zjišťování okolností oznámených případů. Ale když si nahlašovatelky řeknou o plnou anonymitu, těžko se to dá porušit. Když nějak posuneme jednu část metodiky, ohrozíme druhou. K jakékoliv změně se musí přistupovat velmi citlivě.

Ve středu jste postavili mimo výuku už třetího člena Katedry tělesné výchovy a výchovy ke zdraví. Jak budete řešit personální situaci na pracovišti, kde je běžně okolo deseti lidí?

Také jsme ve velmi intenzivním jednání a procesu řešení. Musíme zajistit výuku všech předmětů a nastavit další fungování katedry. Máme představu, uděláme to v řádu dní.

Rektor Martin Bareš řekl, že nechá zpětně prověřit postupy. Čím se v tomto ohledu bude zabývat fakulta?

Nyní jsou pro nás důležité nahlášené podněty. A bude následovat další vzdělávání. A to nejen všech vyučujících, kteří jezdí na kurzy nebo jsou se studenty v přímém kontaktu. Musí být nastaven kodex, pravidla, aby každý věděl, co je sexuální obtěžování. Jsou v přípravě další setkání se studenty. Máme k tomu také facilitátora (odborníka na vedení diskuze). Chceme se jeho prostřednictvím dozvědět od studentů maximum informací. Tedy jak si celý proces představují oni.

Troufám si říct, že nastavíme úplně všechno tak, aby se bezpečně cítili a minimalizovali riziko opakování naprosto nepřípustné situace. Chceme nulovou toleranci jakéhokoli nevhodného chování, včetně sexuálního obtěžování.

Původní stížnost citovala i předmětové ankety, problematická slovní hodnocení pedagogů. Vy jste je neznali, nečetli?

Prověřování probíhá intenzivně. Pokud předtím nějaký mechanismus selhal, což nemůžu potvrdit ani vyvrátit, tak samozřejmě nastavíme opatření.

Případ prověřuje policie. Očekáváte podle kontaktu s aktéry, že dojde k soudu?

Tohle bych nerada komentovala.

Očistila se celým případem fakulta, nepřijdou další obvinění?

Asi by ode mě nebylo teď férové slibovat něco, co slíbit nemohu. Pokud se něco dalšího objeví, udělám maximum, aby to bylo řešeno bezodkladně.

A jak budete chtít vrátit fakultě důvěru studentů, aby brali školu jako bezpečné prostředí?

Naznačila jsem postupné, velmi rychlé kroky. Prověření ankety, vyřešení všeho, co mohlo nést znaky nějakého sexuálního obtěžování či jakéhokoliv nevhodného chování. Následně samozřejmě setkávání se studenty, další workshopy. Komunikace musí být velmi otevřená. Říkám tomu metoda otevřených dveří a sdíleného telefonu, takže číslo na můj mobil si každý může přečíst v mém e-mailovém podpisu. Pokud studenti přijdou, v nejbližším možném termínu je přijmu.