„Chceme, aby Izrael Ukrajinu víc vojensky podporoval,“ říká nová velvyslankyně

Přední česká expertka na bezpečnost chce během svého mandátu udržet nadstandardní vztah, který Česko historicky pojí s Izraelem. Stvrdit to má i společné zasedání vlád, které proběhne začátkem října v Praze. Zásadním tématem bude pomoc Ukrajině. Izrael – zejména kvůli výsadnímu postavení Ruska v Sýrii – má ke konfliktu na Ukrajině opatrný postoj.

„Naším zájmem je, aby Izrael Ukrajinu podporoval zejména ve vojenské oblasti silněji. A to i když chápeme, proč se tak neděje, s ohledem na jejich geopolitické zájmy. I o tom některá ta jednání budou – včetně toho, jak je možné spolupracovat přes třetí země,“ říká v rozhovoru se Seznam Zprávami Veronika Kuchyňová Šmigolová. Zda tou třetí zemí může být Česko, nepopřela.

Vysvětluje také, proč Česko nemá v tuto chvíli mluvit Izraelcům do justiční reformy, která vzbuzuje nebývalé protesty i přímo v Izraeli, a mluví i o tom, zda se chystá na stěhování ambasády do Jeruzaléma.

Premiér Benjamin Netanjahu před pár lety v Praze řekl, že Česko je nejlepším přítelem Izraele v Evropě. Platí to stále, pojedete tam jako „nejlepší přítel“ Izraele?

Já myslím, že to rozhodně platí. A doufám, že až sem v říjnu přijede premiér Netanjahu na jednání G2G (government to government, tedy mezivládní konzultace, pozn. red.), že znovu řekne, že jsme nejlepším přítelem Izraele v Evropě. Termín je 8.–10. října, jednacím dnem je devátého. Není to vytesané do kamene, mohly by to změnit nečekané okolnosti, ale takto s tím nyní počítáme.

Je už známo, kteří ministři přijedou – jejich soupiska?

Je soupiska témat, o nichž by se mělo jednat. Je to obrana, věda, výzkum, inovace, vzdělávání či doprava. To jsou základní témata, která by měla být projednávána. A přijede premiér a ministr zahraničí.

Pro Česko, vládu Petra Fialy a českou diplomacii je klíčová věc podpora Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Tady se ale s Izraelem spíše rozcházíme. Před těmi deseti lety, kdy bylo první společné jednání vlád, takový zjevný rozpor neexistoval. Bude Ukrajina tématem společného jednání vlád?

Naším zájmem je, aby Izrael Ukrajinu podporoval zejména ve vojenské oblasti silněji. A to i když chápeme, proč se tak neděje  s ohledem na jejich geopolitické zájmy. I o tom některá ta jednání budou – včetně toho, jak je možné spolupracovat přes třetí země.

Takové projekty existují?

V tuto chvíli neumím ani nechci být konkrétnější. Dá se říct jen obecně, pokud má Izrael vážné důvody, že nechce přímo dávat či prodávat techniku Ukrajině, je možné zařídit, aby výzbroj s izraelskými komponenty byla dodána Ukrajině přes třetí země. Ale aby se tak mohlo dít, nesmí se o tom moc mluvit.

Může takovým prostředníkem být i Česko? I o tom se může jednat?

Jak jsem řekla, pro úspěch je potřeba, aby se o těchto věcech moc nemluvilo.

Tento týden se přiblížil největší zbrojní deal v dějinách Izraele, jde o dodávky protiraketového systému Arrow 3, který chce koupit Německo. Souvisí to nějak s dodávkami zbraní na Ukrajinu? Izraelský zbrojní průmysl, zdá se, těží ze zvýšené poptávky po zbraních a ze změny postojů evropských zemí k nutnosti vyzbrojit se.

Obecně je jasné, že když si některé země podporující Ukrajinu koupí modernější zbraně, může ty starší eventuálně poslat na Ukrajinu. To platí i pro Německo.

V posledních dnech se objevují informace, které svědčí o zvyšujícím se napětí mezi Ukrajinou a Izraelem. V ukrajinských a izraelských médiích se objevily informace, že by Ukrajina mohla pozastavit bezvízový styk Izraelcům, nebo dokonce může Kyjev požadovat vyškrtnutí Izraele z ramsteinské skupiny, která ladí vojenskou pomoc Ukrajině. Může tu hrát Česko nějakou mediační roli?

Tyto informace znám jen z otevřených zdrojů, nemusí být zcela podložené. Já si nemyslím, že by bylo rozumné vyčleňovat Izrael z ramsteinské skupiny. Izrael je země, která toho může hodně poskytnout i mimo výzbroj – například v oblasti know-how. Pokud má Izrael zájem jakkoli Ukrajině pomáhat, nedává smysl ho odněkud vyčleňovat. Tlačili bychom ho do druhého tábora a my chceme dělat pravý opak.

Premiér Netanjahu čelí kritice kvůli své justiční reformě. Neovlivňuje to česko-izraelské vztahy?

To jsou vnitropolitické záležitosti, které by neměly poznamenat náš bilaterální vztah. Na otázku reformy justice je možné mít různé názory, platí ale, že tato vláda byla demokraticky zvolená, má většinovou podporu, v zemi je silná opozice, takže demokracie funguje. Jak bude vypadat ve finále izraelská soudní reforma, nevíme a nemyslím si, že v této fázi by do toho měla Česká republika mluvit.

Ale slyšeli jsme kritiku i od spojenců Izraele ze zahraničí – i od amerického prezidenta.

Spojené státy mají v Izraeli vždy trochu specifické postavení kvůli zvláštnímu vztahu, který mezi oběma zeměmi existuje. A myslím si, že při kritice amerického prezidenta hraje roli i to, že opozice, která vystupuje proti vládní justiční reformě, je politicky blíže prezidentu Bidenovi. Naopak současná vláda je více doprava, než je americký establishment spojený s Demokratickou stranou.

Jak vy vnímáte samotnou reformu? Zaznívají hlasy, že je v ohrožení celý demokratický systém Izraele.

Pořád si myslím, že Izrael potřebuje nějakou justiční reformu. Během let a postupnými nesystémovými úpravami se moc nejvyššího soudu v Izraeli stala příliš velkou, což neodpovídá tomu, jak mají soudy v demokraciích fungovat. Nicméně na to, jaká reforma bude, se musí shodnout Izraelci. Shoda v tuto chvíli neexistuje, ale nevylučuji, že se najde v budoucnu. Nemyslím si, že zásahy a kritika jedné či druhé strany by vnitropolitické izraelské diskuzi jakkoli pomohly. A rozhodně si nemyslím, že diskuze o soudní reformě je konec demokracie v Izraeli.

Po příjezdu vás bude nejvíc zaměstnávat příprava setkání vlád. Jaké jsou ale dlouhodobější cíle?

Oblastmi, kde se dá hodně spolupracovat, jsou věda a byznys. Budu se snažit navázat na fungující spolupráci, například mezi vědeckými institucemi, která je velmi důležitá pro nás i pro Izraelce. Hodně se od Izraele můžeme naučit, pokud jde o startupy, tedy jak začínat firmy a jak uvádět nové nápady do praxe. Běží také větší projekty, ať už v obranné oblasti, či v infrastruktuře, kde se budu snažit pomoci českým firmám. Škoda Transportation se například účastní tendru na dodávku tramvají do Jeruzaléma.

Česko a Izrael mají historicky speciální vztah. Neztrácí se to? Mladší generace často volí kritičtější tón než „havlovská“ generace.

Můj obecný záměr je, aby občané Česka vnímali Izrael jako nadstandardního a blízkého partnera. Naše generace cítila téměř přirozeně a bez diskuzí, že Izrael je naším přítelem, stejně jako bylo dáno, že patříme na Západ. Byla bych ráda, aby to podobně vnímala i mladá generace. Chápu, že získává své informace a má své zdroje i jinde a často sympatizuje s evropskou levici. A zároveň bych si přála, aby Izrael vnímal Česko jako svého nejbližšího partnera v Evropě, a to nejen vláda, ale i běžní Izraelci, což se může s odcházejícími generacemi také měnit.

Jak to ale mladým lidem vysvětlit? Máme na Izrael nejpřísnější nároky coby na demokratickou zemi, zároveň Izrael funguje ve velmi složitém regionu. To je určitě jeden z momentů, který hraje roli.

Zásadní je vzájemné poznávání, například prostřednictvím studentských cest, aby mladí lidé zažili Izrael osobně. Izrael chceme představovat také prostřednictvím kultury a jejími modernějšími streetartovými formami.

Chcete tedy zapojit izraelskou hipsterskou scénu?

Třeba i tu. Aby naši hipsteři viděli, že si rozumí s izraelskými hipstery.

Klasická otázka. Kde budete úřadovat? Na české politické scéně se dlouhodobě vede debata o přesunu ambasád z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Budu primárně úřadovat v Tel Avivu, tam je naše ambasáda blízko Rabinova náměstí, kde se mimochodem konají všechny demonstrace. Česká ambasáda má ale svou pobočku v Jeruzalémě, také v centru, blízko slavného hotelu King David. Když pojedu na schůzky do Jeruzaléma, budu úřadovat i tam. Hlavní sídlo ambasády ale je v tuto chvíli v Tel Avivu.

Říkáte: v tuto chvíli. Čekáte, že se to za vašeho působení změní a česká ambasáda se přesune do Jeruzaléma? Vnímáte to jako úkol svého mandátu velvyslankyně?

Součástí mého mandátu je poskytnout těm, kteří budou případně činit takové politické rozhodnutí, všechny relevantní informace. Aby věděli, co dělají, kdyby o této věci chtěli rozhodovat. Já plně respektuji to, že to rozhoduje politická reprezentace. Zároveň si myslím, že přesun ambasád do Jeruzaléma není něco, co by Izrael tlačil jako nejdůležitější věc své zahraničněpolitické agendy.

Co by to mohlo ovlivnit, být nějakým spouštěčem takového kroku?

Například kdyby došlo k větším posunům v celém regionu, jako byly Abrahámovské dohody. Kdyby se například Izrael dohodl na mírové smlouvě se Saúdskou Arábií, mohlo by se tak rozhodnout více zemí, nejen Česká republika.

V EU jsou ale spíše opačné tendence – v tomto ohledu nenásledovat Spojené státy a ambasády nestěhovat.

To je v EU dlouhodobý stav. Pro nás je nyní klíčové, abychom v Unii udrželi jednotnou pozici k válce na Ukrajině a jednotnou podporu Ukrajiny. V časech horké války proto dává smysl odložit rozhodnutí, která by EU štěpila.