Článek
Český rozhlas po úpravě výše a výběru rozhlasového poplatku letos získá navíc do svého rozpočtu 197 milionů korun. Částku naopak snížilo omezení reklamy a sponzoringu. Prostředky využije na posílení redakcí, rozvoje regionálního zpravodajství a programové nabídky i do krizového vysílání. Rozpočet rozhlasu bez zohlednění zvýšení poplatku letos počítal s výnosem z poplatků 2,068 miliardy korun.
Nová legislativa v podobě na jaře přijaté takzvané velké mediální novely znamenala rozšíření okruhu poplatníků rozhlasového poplatku o 198 100 domácností ke zhruba třem milionům, které již poplatek platily, a 640 tisíc právnických osob a OSVČ. Z nich ale většina má do 25 zaměstnanců, a proto přes povinnost registrovat se poplatek neplatí. Ze zhruba 17 600 právnických osob s více zaměstnanci se jich přihlásilo zhruba deset tisíc. Rozhlasový poplatek se zvýšil o deset korun na 55 korun měsíčně. Změnila se také definice rozhlasového přijímače i o mobilní telefony nebo počítače s internetem. Novela zavádí také valorizaci poplatku.
Díky vyššímu rozpočtu rozhlas posílí investigativní redakci na osm lidí a od příštího roku otevře devátý post zahraničního zpravodaje, a to v jihovýchodní Asii se sídlem v korejském Soulu. Web iRozhlas posílí regionální zpravodajství a také prodlouží online poslech literární a dramatické tvorby z jednoho na dva měsíce a posílí nabídku regionálních autorů. Český rozhlas také rozšíří spolupráci se záchrannými složkami pro dobu krizí.
Příští týden předloží generální ředitel René Zavoral Radě Českého rozhlasu ke schválení memorandum o veřejné službě, které pro rozhlas vymezuje rozsah veřejné služby. Poté by měl dokument podepsat ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Rozhlas se lidí ptal, co od něj očekávají
Pro konečnou podobu návrhu memoranda posloužila Českému rozhlasu veřejná anketa, které se zúčastnilo 11 453 lidí a více než stovka institucí. Následně proběhl kontrolní průzkum na reprezentativním vzorku. Lidé si podle ankety přejí nezávislé a důvěryhodné zpravodajství, kontrolu politických a ekonomických elit, měl by také plnit vzdělávací funkci, zvyšovat odolnost společnosti vůči krizím a posílit vysílání pro regiony.
Téměř polovina respondentů očekává, že Český rozhlas bude i nadále poskytovat široký rozsah produkce, 58 procent si myslí, že by měl zachovat stávající rozsah pořadů a služeb, a 18 procent je pro jejich rozšíření. Čtyři pětiny považují digitální služby za stejně hodnotné jako živé vysílání. Větší podporu literárně-dramatické tvorby požaduje 35 procent lidí a posílení regionálního obsahu chce čtvrtina respondentů.
Podle Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV), která sdružuje komerční rádia, memorandum zásadně ovlivní celé mediální prostředí. Proto by jej před schválením mělo vedení rozhlasu a Baxa se soukromými provozovateli projednat. Jako sporné body memoranda soukromá rádia označila podpis ministra kultury, který může znamenat riziko politického vlivu, nevymezení rozsahu činností, které mají spadat do veřejné služby, a netransparentní přípravu dokumentu bez širší konzultace s relevantními partnery. Podle generálního ředitele Reného Zavorala rozhlas s APSV, dalšími institucemi i veřejností diskutoval, další debatě se nebrání.
Memorandum Českého rozhlasu je nový institut zavedený mediální novelou přijatou letos na jaře. Připravuje ho generální ředitel Českého rozhlasu, projednává Rada Českého rozhlasu a po schválení ho má podepsat ministr kultury. První memorandum má platit pro období 2025 až 2029 a má detailně rozpracovat, jak Český rozhlas konkrétně naplňuje veřejnou službu – tedy stanovit pravidla a priority, které zákon ani Kodex Českého rozhlasu v takové podrobnosti neobsahují.
