Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na Staroměstském náměstí došlo v sobotu k potyčce mezi ukrajinskými dobrovolníky a rusky hovořícími cizinci. Muže, kteří dobrovolníky napadli, v pondělí zadržela policie, v úterý ale všech pět propustila.
Incident každopádně rozvířil debatu o volnosti pohybu ruských občanů v Česku.
Kvůli ruské invazi na Ukrajině platí opatření, která už od roku 2022 v některých případech znemožňují ruským občanům vstoupit na území České republiky.
„Týká se to ruských turistů, kteří přijíždějí do Česka za účelem turistiky, sportu nebo kultury přes vnější schengenskou hranici – tedy mezinárodní letiště. Tento zákaz platí i pro ty, kteří mají platné schengenské vízum z jiného členského státu Evropské unie,“ vysvětluje Mariana Wernerová z tiskového oddělení Ministerstva zahraničí.
Občané EU mají volnost pohybu zaručenou
Rozdílná situace je nicméně u dlouhodobých víz nebo osob, které mají povolení k dlouhodobému či trvalému pobytu vydané Českou republikou, případně jiným státem Evropské unie, vysvětlila Hana Malá z odboru komunikace Ministerstva vnitra.
Ruské budovy pod sankcemi
- Když Fialova vláda loni v listopadu informovala o tom, že zmrazila majetek, který v Česku patří pod ruský podnik Goszagransobstvennost, objevila se informace, že jde o 70 nemovitostí.
- Faktické číslo je ale o dost nižší, protože Ruská federace v Česku vlastní jen 42 budov (s číslem popisným nebo evidenčním).
- Jak uvedl mluvčí ministerstva Daniel Drake, vyšší číslo patrně vzniklo započtením garáží či staveb technického vybavení.
- Zmrazení se ale netýká objektů v majetku Ruské federace, které souvisí přímo s diplomatickou misí, jako je ambasáda nebo rezidence velvyslance. Ministerstvo uvedlo, že 12 ruských objektů je před zmrazením chráněno Vídeňskou úmluvou jakožto „místnosti mise“ a další čtyři nemovitosti chrání platná mezinárodní smlouva.
- Většina zmrazených budov se nachází právě v pražském Bubenči. Seznam Zprávy napočítaly téměř dvě desítky budov s číslem popisným a k tomu některé „vedlejší“ nemovitosti. Podstatnou část z toho tvoří ale obytné domy v bytovém komplexu ve Schwaigerově ulici.
Ruský obytný komplex ve Schwaigerově ulici.
Cizinci, kteří ukrajinské dobrovolníky napadli, mluvili rusky. Jeden z nich ale následně v němčině uvedl, že je Němec. Jako občana Spolkové republiky se ho zákaz vstupu do Česka netýká. Občané Evropské unie mají totiž zaručenou svobodu pohybu v rámci Schengenského prostoru. „My nemůžeme zabránit volnému pohybu osob, které ta víza mají,“ uvedl k tomu ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Španělsko vydává statisíce víz
Některé země navíc vydávají schengenská víza v hojných počtech, což podle Lipavského není ideální. „Byl jsem velmi zklamán, když jsem viděl vízové statistiky Itálie, Francie nebo Španělska, které vloni vydalo statisíce schengenských víz za účelem turismu i s více vstupy,“ sdělil Lipavský na dotaz Seznam Zpráv.
Dodal, že v rámci Schengenu nemůže Česko zabránit volnému pohybu osob, které už vízy disponují. Jednotlivé země by se ale podle něj měly zamyslet nad tím, komu vstup do zóny volného pohybu poskytují.
Trvalé povolení k pobytu má přes 24 tisíc Rusů
Co se Česka týče, vízové služby jsou pro Rusy kvůli válce na Ukrajině poměrně omezené. „Primárně dnes do Česka legálně vstupují ruští občané, kteří dostali pobytový status na základě sloučení rodiny, či ti, kteří jsou perzekvovaní, případně pronásledovaní, ruskými a běloruskými orgány,“ sdělila Wernerová z Ministerstva zahraničí.
Ruští občané většinou získávají trvalé pobyty poté, co v tuzemsku žijí nepřetržitě pět let. Ke konci dubna Ministerstvo vnitra evidovalo celkem 24 517 Rusů, kteří mají trvalé povolení k pobytu, dalších 15 850 z nich dostalo přechodné povolení. České občanství dostalo od konce února roku 2022 zhruba 2300 Rusů, většinu z toho tvořily ženy.
