Česko řeší černý kašel. Jsou to rodinné případy, vysvětluje Prymula

Černý kašel je v Česku opět na vzestupu. Ohniska onemocnění se objevují zejména u neočkovaných dětí, včetně těch ve školním věku. Za letošní rok bylo nahlášeno zatím 127 případů a ve srovnání s loňským rokem tak jde o dvojnásobek. Vyplývá to ze zprávy Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Nejrizikovější je podle odborníků nákaza pro malé děti, které ještě nemají dokončené očkování. To je v Česku ovšem povinné a potřebné pro přijetí do mateřské školy.

„Onemocnění se šíří respirační cestou, kdy zdrojem jsou zejména kontakty kojenců. Zpravidla jde o rodinné případy, to znamená, že ta nákaza přichází buď od rodičů nebo od sourozenců, kteří se mohou nakazit někde ve škole,“ říká pro Seznam Zprávy epidemiolog Roman Prymula.  U dětí pak hrozí rozvoj závažných komplikací, zejména zápal plic. Nebezpečný je i zvýšený tlak v plicích s následným rizikem srdečního selhání.

V době pandemie koronaviru se nemoci přenášené kapénkami, včetně černého kašle, šířily podstatně méně. Ohniska černého kašle se ale v České republice objevovala v minulosti opakovaně. 

V posledních deseti letech se nejvíce případů objevilo v roce 2014, kdy jich SZÚ zaznamenal více než 2500. Po několikaletém poklesu pak vyšplhal počet případů na více než 1300 v roce 2019. V porovnání s tímto rokem je letošní nárůst případů zatím na desetině tohoto počtu, odborníci ale čekají, že se na podzim onemocnění bude šířit rychleji.

„Nárůst souvisí nepochybně se sezónou respiračních onemocnění. Je ale třeba říci, že sice v posledních letech spatřujeme nárůst, který v podstatě zdvojnásobuje téměř čísla v předchozím roce, ale v letech před covidem tady byla situace podstatně horší,“ okomentoval Prymula.

Dřívější nárůsty nemocnosti se vždy projevily na zvýšené nemocnosti u nejmenších dětí včetně jejich hospitalizací. Ohrožuje je i nemocí vzniklý zvýšený tlak v plicích s následným rizikem srdečního selhání. Pro ochranu dětí mladších roku, které nemají dokončené očkování, odborníci doporučují očkovat těhotné ve třetím trimestru, napsala agentura ČTK.

Prvními příznaky onemocnění může být rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek, mírně zvýšená teplota, chrapot i bolesti v krku. Typickým příznakem je nicméně záchvatovitý, obvykle suchý kašel, který může trvat několik dní, popisuje SZÚ. Kašel se zhoršuje v noci a běžná léčba na něj nezabírá. Příznaky neléčeného onemocnění pak mohou trvat tři měsíce i déle.

Podle Prymuly se klasické příznaky podobají nicméně řadě dalších respiračních onemocnění a s výjimkou typicky záchvatovitého kašle se příliš odlišit nedají. Na riziko černého kašle by měl člověk nahlížet vždy, pokud jeho kašel trvá déle než týden.

Prevencí onemocnění je očkování, ať již očkování dětí, které patří mezi povinné, ale i vakcinace dospívajících a dospělých. Očkování proti černému kašli je součástí takzvané hexavakcíny, kterou se očkují malé děti. Imunita po očkování postupně klesá, znovu se děti přeočkovávají v deseti nebo jedenácti letech. Vhodné je podle odborníků i další přeočkování v dospělosti.

„Jsme proočkováni v té oblasti vlastně černého kašle a kombinací vakcín s černým kašlem někde na úrovni 97 procent. A teď samozřejmě ta čísla klesla a potřebujeme se zase dostat zpátky někam k 95 procentům, abychom byli schopni černý kašel kontrolovat,“ říká k tomu Prymula.

Pokles v proočkování tkví podle Prymuly v nedůvěře ve vakcíny, která ještě zesílila v koronavirové pandemii. „Řada lidí nevěřila v nové vakcíny a podobně se to projevilo i v proočkovanosti vůči dalším chorobám, kde ta proočkovanost klesla asi kolem 10 procent,“ popisuje.

Nárůst případů černého kašle se objevuje i v zahraničí. Například v Dánsku se epidemie tohoto onemocnění objevují pravidelně za tři až pět let. Nizozemsko zaznamenalo nárůst počtu případů u dětí mladších pěti měsíců.

V Německu pak letos zatím evidovali třikrát více případů onemocnění než ke stejnému datu roku 2022 a ve Španělsku dokonce sedmkrát více. Ani podle Prymuly tak není Česko v šíření onemocnění nijak výjimečné.

To potvrzuje i SZÚ. „Máme informace od kolegů ze zahraničí,  a hovoří o tom i naše dřívější zkušenosti s výskytem infekce, že vývoj, který aktuálně pozorujeme v postižených zemích Evropy, jako jsou Německo, Dánsko, Španělsko a Nizozemí, se postupně přelévá i do České republiky. Proto se snažíme včas varovat před pravděpodobnou nastupující vlnou pertuse a apelovat co nejvýrazněji na očkování jak dětí, tak přeočkování dospělé populace,“ uzavírá ve zprávě SZÚ Kateřina Fabiánová.