Česko otevře nový úřad na východě Ukrajiny. Kvůli válečným zakázkám

Zakázky na dosah mají mít při rekonstrukci Ukrajiny i české firmy. Podle předběžného plánu mají mít Češi při poválečné obnově „na starost“ Dněpropetrovskou oblast. Ministerstvo zahraničí chce proto v metropoli regionu, milionovém průmyslovém Dnipru, otevřít nový zastupitelský úřad.

Vláda společně s byznysem vytipovala i oblasti, na které by se české firmy měly na Ukrajině soustředit. Prioritu má mít energetika, oprava škol, dopravní infrastruktura, zdravotnictví a likvidace ekologických škod. První kontrakty už mají být v jednání.

Dněpropetrovská oblast leží na východě Ukrajiny, v sousedství s Doněckou oblastí, o niž Ukrajina s Ruskem válčí už od roku 2014. Jde o druhý největší a nejlidnatější region Ukrajiny a zároveň průmyslové srdce země.

Česko má v současnosti velvyslanectví v Kyjevě a generální konzulát na západě země ve Lvově. „V souvislosti s poválečnou rekonstrukcí Ukrajiny má Ministerstvo zahraničních věcí zájem o rozšíření diplomatické přítomnosti v této zemi,“ potvrdil Seznam Zprávám ministr zahraničí Jan Lipavský.

V hledáčku má diplomacie východ země, podle informací Seznam Zpráv mají čeští diplomaté zakotvit v Dnipru. Česko v tomto regionu není přítomné už od roku 2014, kdy ministerstvo kvůli zhoršení bezpečnosti zavřelo generální konzulát v Doněcku. A zároveň tam dle očekávání bude nejvíc práce s opravou země.

„Česko si identifikovalo Dněpropetrovskou oblast, která je druhou největší a nejlidnatější z ukrajinských samosprávných oblastí a má významný ekonomický potenciál a tradiční vztahy s ČR, jako oblast, v níž má smysl se aktivně angažovat. Zájem o účast na poválečné rekonstrukci a o uvedené teritorium má i český podnikatelský sektor. Návrhy formy a dalších parametrů diplomatického zastoupení na východě Ukrajiny se v současnosti připravují,“ upřesnil Lipavský.

Česko výrazně Ukrajinu podporuje v její obraně vůči ruské agresi, a to zejména dodávkami vojenského materiálu. A také politicky – Česko coby předsednická země Evropské unie moderuje debaty o pomoci Ukrajině, dopadech války zejména v energetice a možnostech řešení konfliktu i na evropské úrovni.

Diplomacie plány na posílení českého zázemí na Ukrajině konzultuje i s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Tam už v létě vznikl Business klub Ukrajina, který propojuje zájemce o byznys na Ukrajině s českými vládními představiteli a protějšky z válkou postižené země.

„Bavíme se o tom. Otevřít generální konzulát v Dnipru dává smysl jak kvůli poválečné rekonstrukci země, tak i s ohledem na to, že v oblasti už před válkou působila řada českých firem,“ řekl Seznam Zprávám Tomáš Prouza, poradce ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN). V minulosti působil jako státní tajemník pro evropské záležitosti premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), teď u Síkely koordinuje aktivity ministerstva v rámci českého předsednictví EU. Podílí se i na přípravách české účasti na poválečné obnově Ukrajiny.

„Ukrajinci zatím drží regionální dělení při plánování rekonstrukce země, tedy že různé spojenecké země mají mít ‚svůj‘ region, v němž se budou angažovat. Ale i kdyby se nakonec rozhodli to udělat jinak, pořád bude Česko v Dnipru aktivní. Už nyní tam je nějaká kotva českých firem,“ dodává Prouza.

Na mysli má honorární konzulát, který se otevřel po uzavření českého úřadu v Doněcku. To ovšem není diplomatický úřad v pravém slova smyslu – neúřadují v něm diplomaté z vysílací země, ale někdo z místních je „spojka“ na české úřady.

Podle Prouzy je jednou z klíčových oblastí, na kterou se česká rekonstrukční účast zaměří, energetika. Zhruba sto kilometrů od Dnipra stojí Záporožská jaderná elektrárna, kterou Rusové okupují.

Další prioritou má být zdravotnická oblast. „Nemluvím jen o prodávání nemocničních postelí. Máme i cluster firem, které umí dělat systémy řízení nemocnic a umí je kompletně vybavit. Chceme nabídnout větší zdravotnický balík, jehož součástí bude i trénink zdravotnického personálu. Ostatně spousta ukrajinských lékařů a sester dnes působí v Česku a umí s českým vybavením pracovat. Dává proto smysl, aby po návratu na Ukrajinu dál pracovali s přístroji a systémy, na které jsou v ČR zvyklí,“ dodává Prouza.

Česká a ukrajinská strana jsou podle něj v dobrém kontaktu. Například začátkem října má být podle něj „den Ukrajiny“ na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, kam má přijet i početná ukrajinská delegace.

Ukrajinské armádě se v posledních dnech daří protiofenziva na východě země a podařilo se jí osvobodit například strategické město Izjum. Metropole Dnipro čelila od začátku války tvrdé palbě, nebyla ale Rusy zcela dobyta. Oprava země má jít do stovek miliard dolarů. Jak uvedl v pátek 16. září německý ministr hospodářství Robert Habeck před jednáním zástupců skupiny zemí G7, vláda v Kyjevě se zatím dopočítala k 350 miliardám amerických dolarů.

Obnova Ukrajiny by se měla nést v duchu evropského hesla „Build Back Better“, tedy nejde jen o obnovu zničeného do původního stavu, ale i o modernizaci celých odvětví. Na unijní, resp. mezinárodní úrovni probíhají přípravy na vytvoření finanční platformy pro obnovu Ukrajiny, která by měla fungovat jako Marshallův plán po druhé světové válce.