Článek
To, jestli by mělo mít Česko v Moskvě svého velvyslance, bylo ve vysoké politice předmětem debat již delší dobu. Česká republika totiž ostře kritizuje ruskou agresi na Ukrajině a často se kriticky vyslovuje k postupu ruského prezidenta Vladimira Putina.
České politické špičky nicméně dlouhodobě trvají na tom, aby Česko v Rusku své oficiální diplomatické zastoupení mělo. „Dlouhodobá pozice, kterou zastává vláda, je, že bychom měli mít úřad vedený velvyslancem,“ potvrdil své dřívější stanovisko v pondělí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Tyto hlasy nakonec podpořil i dříve spíše zdrženlivý prezident Petr Pavel, který nyní podepsal dokument umožňující nástup nového velvyslance a dal tak vládě zelenou k výběru vhodného kandidáta. Ten ve funkci nahradí Vítězslava Pivoňku, který post zastával od roku 2018 do května tohoto roku. Fakticky byl ale od začátku roku 2023 v Praze a úřad v zemi řídil chargé d’affaires Jiří Čistecký.
Prezident své rozhodnutí vysvětil tím, že podle něj začíná proces směřující k míru na Ukrajině, což propojil s nedávnou mírovou konferencí ve Švýcarsku. Zároveň ale upozornil, že se tento proces může protáhnout. Háček je totiž v tom, že velvyslance či velvyslankyni musí přijmout i stát, kam má nastoupit. A právě čekání na tento souhlas, takzvaný agrément, od ruské strany by podle Pavla mohlo proces výrazně zpomalit.
„Dokument, kterým se zahajuje proces udělení agrément našemu velvyslanci, jsem podepsal. Proces může začít. Nemyslím si, že bude dokončený v řádu týdnů či jednotek měsíců. V případě Ruska to může trvat i rok,“ vysvětlil Pavel v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Nebezpečí zneužití
Reakce ruské strany se obává i bývalý ministr zahraničí a současný poradce prezidenta republiky Tomáš Petříček. Problém vidí v určité symbolice a v tom, že by Moskva mohla české rozhodnutí využít jako propagandu.
„Symbolicky budeme předávat pověřovací listiny do rukou kremelského režimu. Také lze očekávat, že bude proces zneužit ze strany Kremlu. V této chvíli si myslím, že by nám k naplňování těch velvyslaneckých úkolů postačoval kvalitní diplomat na úrovni chargé d’affaires,“ řekl Seznam Zprávám.
Chargé d’affaires je diplomatická funkce vedoucího zahraniční diplomatické mise. Její výhodou je, že člověk, který ji zastává, nemusí žádat o zmiňovaný agrément. Jeho jmenování je cizímu ministerstvu zahraničí pouze oznámeno. Pokud by Česko k této možnosti přistoupilo, podle Petříčka by se vyhnulo oficiálnímu schvalování, které bude zahrnovat Vladimira Putina.
Ani Petříček ale nerozporuje důležitost diplomatického zastoupení i v zemích, se kterými nemá daný stát dobré vztahy. „Navzdory té situaci je důležité, abychom měli diplomatické zastoupení. S Ruskem jsme diplomatické vztahy nepřerušili, měli bychom chtít vlastní informace o tom, co se děje v Rusku,“ komentuje situaci exministr. Podle něj byl právě toto pro mnohé hlavní argument, proč do Ruska nového velvyslance poslat.
Počkáme, co udělá Rusko
Petříček i přes výhrady prezidentův krok nakonec ocenil. „Řešilo se to dlouho a je dobře, že se našla shoda. Prezident tomu také ze začátku nebyl úplně nakloněn. Teď bylo potřeba to vyřešit a budeme čekat, jak zareaguje Rusko,“ dodal.
Kdo se stane novým velvyslancem či velvyslankyní v Moskvě, zatím jasné není. Seznam Zprávy loni začátkem listopadu informovaly, že se rodí dohoda, podle níž by měl na exponovaný post usednout Daniel Koštoval. Ten v minulosti působil na Ministerstvu zahraničních věcí v Černínském paláci, později byl náměstkem ministra obrany a momentálně působí jako bezpečnostní výzkumník v CEVRO Institutu, který je personálně propojený s ODS.
Tuto informaci ministr Lipavský sice nepotvrdil, prohlásil ale, že v jednání už k jistému posunu dochází. „Ministerstvo zahraničních věcí ani já ten proces standardně nekomentujeme, dokud nemáme souhlas přijímající země. Ale mohu říct, že jsme se v tom procesu posunuli,“ řekl ministr.
I podle něj má být post velvyslance stabilní součástí systému a jeho fungování nemá být nijak ovlivňováno. „Pozice velvyslance v Rusku není otázka symboliky, ale životních zájmů české zahraniční politiky. Zastoupení na úrovni velvyslance v Moskvě mají všechny velké státy – namátkou Velká Británie, Německo, USA,“ napsal Seznam Zprávám.
