Česko by mělo přijímat Rusy prchající před mobilizací, řekl prezident

Člověk, který prchá z Ruska, není bezpečnostní riziko, uvedl.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek sdělil, že Rusové, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v ČR podmínky pro udělení humanitárního víza. Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci.

Zeman dnes řekl, že s Lipavským nesouhlasí. „Myslím, že těmto lidem, podobně jako ukrajinským uprchlíkům, bychom víza dávat měli,“ konstatoval. „Člověk, který prchá z Ruska, není bezpečnostní riziko,“ dodal.

Podle čtvrtečního vyjádření mluvčí Evropské komise je rozhodnutí, zda vpustit na své území lidi přicházející z Ruska, na členských státech Evropské unie. Unijní státy by podle ní měly vždy zaručit vstup lidem žádajícím v EU o azyl a jejich žádosti pak individuálně posoudit.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) bude Česko k případným dezertérům přistupovat jako ke všem žadatelům o azyl. „Pokud někdo přijde, bude jeho žádost posouzena v rámci standardního azylového řízení,“ uvedl ve čtvrtek v předvolební debatě serveru Blesk.cz. Doplnil, že žádné signály o přílivu Rusů, kteří se chtějí vyhnout mobilizaci, vláda ale nemá.

Například pobaltské země už ve středu vyhlásily, že Rusům prchajícím před mobilizací poskytovat útočiště nebudou. Německo je naopak připraveno přijímat desertéry z ruské armády. Česko jako první členský stát EU plošně pozastavilo vydávání víz pro občany Ruska, a to den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. Zákaz trvá dosud, později jej Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.

Putin ve středu v televizním vystoupení uvedl, že vyhlášení částečné mobilizace je na obranu před Západem, který se podle něho snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua armáda povolá při mobilizaci 300.000 rezervistů.

„Tato mobilizace zahrnuje přes milion vojáků, zcela jasně kanónenfutr se všemi důsledky,“ uvedl Zeman s tím, že změna vedení v Rusku je možná, přičemž roli v tom může hrát buď armáda, nebo byznys. „Armáda však předvedla tak obrovskou neschopnost, že nebude iniciátorem jakékoli změny, možnosti byznysu jsou sankcemi omezeny, to nemluvím o zabavování jachet. Pokud by došlo k politickým změnám, viděl bych to jako tlak ekonomických kruhů,“ uvedl.