Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Obžaloba u soudu ze začátku vyjmenovala, jaké věci si Filip Siman z napadené Ukrajiny odnesl. Bývalý dobrovolník v rámci takzvaných začisťovacích operací, které prováděl spolu s jedenácti dalšími lidmi, odcizil mimo jiné brýle značky Gucci, dýchací masku z letadla či odlitky ze zlata a stříbra. Padlým vojákům, mimo jiné z měst Buča a Irpiň, bral i barety nebo prsteny.
Sedmadvacetiletý Siman podle státního zástupce Martina Bílého působil jako voják v ukrajinském dobrovolnickém praporu Karpatská Sič koncem března 2022. Neměl přitom povolení prezidenta republiky, aby mohl v cizí armádě bojovat. V zemi prodělal základní výcvik, nechal se vyzbrojit. Bílý vysvětlil, proč je Siman stále držený ve vazbě. „Existuje důvodné podezření, že by mohl uprchnout,“ sdělil Bílý.
Mladý muž u soudu působil jistě a rozhodl se vypovídat. Soudkyni Haně Krestýnové nejdříve na vyzvání popsal svůj životní příběh, po vystudování střední gastronomické školy se živil různě a vydělával si kolem padesáti tisíc měsíčně.
„Když začala válka na Ukrajině, vydal jsem se tam,“ uvedl. Popřel, že by někdy působil jako kontraktor, což dříve uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Na otázku soudkyně proč si tuto informaci vymyslel, řekl obžalovaný že na tom nebyl po návratu z ukrajinského území psychicky dobře, hodně pil alkohol a měl rodinné a vztahové problémy. „Chtěl jsem být zajímavý,“ dodal.
Brýle jako vzpomínka na kamaráda
Vysvětloval také skutečnosti ohledně některých ukradených věcí, například značkových brýlí. „Byla to jediná vzpomínka na kamaráda, nenapadlo mě že by to měl být problém,“ komentoval Siman. Věci prý padlým vojákům brali i ostatní. Muž také popsal, proč nosil zlatý prsten, který figuruje v obžalobě jako nelegální kořist. Nejprve ho prý použil jako rekvizitu do propagačních videí, ve kterých sám hrál. Přiznal ale, že prsten poté nosil dál.
Se svým praporem měl Filip Siman, podle svých slov, za úkol brát ze zasažených oblastí všechno, co by mohlo mít nějakou hodnotu a přinést to zpět na štáb. „My jsme byli zákon, tak nám to řekli,“ vyprávěl muž a dodal, že šlo o to najít co nejvíce zpravodajských informací. „Hledalo se všechno. Elektronika, dokumenty, ručně psané deníky, znaky jednotky.“
Obžalovaný naopak přiznal, že si pro své potřeby ponechal dýchací masku. „Šlo mi o to, abych měl nějakou vzpomínku na to, že jsem tam opravdu byl.“ Soudkyně se ho ptala také na údajné plánování loupeže, o kterém mluvil jeden ze svědků ve spisu. Nechala mu přehrát videozáznam: „Já jsem sem nepřišel krást, ale když už tak už,“ říká na něm Siman. Voják pak mluvil mimo jiné o tom, že dostal pokyny brát věci padlým Ukrajincům, aby se nedostaly do rukou Rusů.
V dobrovolnickém ozbrojeném batalionu se Siman podle výpovědi stal také katem. „My jsme byli policie, my jsme byli soud, my jsme byli i popravčí četa, když na to přišlo,“ dodal.
„Nic jsem nezneužil“
S obžalobou Siman nesouhlasil. „Není pravda, že bych využil své postavení k rabování,“ řekl Siman soudkyni. Motivací k činům byla podle jeho slov rodina a její zajištění. To, že jednal protizákonně si prý neuvědomoval.
Siman soudkyni líčil, že si z Ukrajiny odnesl traumatické zážitky, popisoval že poprvé v životě viděl vraždu nebo znásilnění. Zmiňoval i údajné fungování financování ukrajinských vojenských struktur.
„Nechápal jsem, že armáda má staré vybavení a dobrovolníci moderní techniku,“ přiblížil Siman. Popisoval i další zážitky z území napadeného ruským agresorem. „Jeden Američan přijel pomáhat a za tři dny se regulérně zbláznil, bylo mi ho líto,“ řekl ve výpovědi.
Až výjimečný trest
Za službu v cizí armádě mu soudy mohou uložit nejvýše pět let vězení, za rabování mu ale hrozí i výjimečný trest. Hlavní líčení je kromě dneška a čtvrtka naplánováno i na příští týden.
Podle dřívějších informací Seznam Zpráv muž působil koncem března 2022 jako voják-dobrovolník v ukrajinském dobrovolnickém praporu Karpatská Sič. Účast v praporu potvrdil a přiznal se, že kradl v opuštěných domech, které měl se svou jednotkou takzvaně čistit od ruských okupačních vojsk. Uvedl, že se řídil pokyny velícího důstojníka, podobně se podle něj chovali i další vojáci.
O případu jsme psali zde:
Trestný čin služby v cizích ozbrojených silách spáchá podle trestního zákoníku občan ČR, který v rozporu s jiným právním předpisem slouží ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu. Prezident může českým občanům, kteří se chtějí do bojů na ukrajinské straně zapojit, udělit povolení. Obviněný muž ho ale podle dřívějších informací neměl.