Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká pošta by se měla vrátit k zisku po skončení transformace, tedy po roce 2026. Do té doby počítá s negativním hospodářským výsledkem. ČTK to sdělil generální ředitel Miroslav Štěpán. V zisku byl podnik naposledy v roce 2017 a v roce 2023 mu hrozil pád do insolvence.
Kvůli prohlubující se ztrátě schválila vláda v roce 2023 transformaci podniku. Spočívá ve stabilizaci hospodaření, prodeji nepotřebných nemovitostí, zefektivnění provozu a oddělení komerčních balíkových a logistických služeb do samostatného závodu a následně i oddělené akciové společnosti. Samostatný závod má být vytvořen 1. dubna. Státní podnik Česká pošta bude poté dál provozovat pobočkovou síť a poskytovat služby objednané státem.
Pošta dosud během transformace snížila provozní náklady o tři miliardy korun a zvýšila výnosy díky cenovým úpravám o jednu miliardu korun. Zároveň se zvýšila produktivita práce mezi roky 2023 a 2024 o 8,1 procenta a mzdy vzrostly o 5,4 procenta.
Loni pošta dle předběžných čísel zvýšila ztrátu o půl miliardy na 1,25 miliardy korun. Ztrátová byla i služba Balíkovna, která by pro srovnání kroku s konkurencí potřebovala investice do modernizace v rozsahu dvě až tři miliardy korun. Balíkovna má na balíkovém trhu téměř třetinový podíl, provozuje kolem 6000 výdejních míst a má přes 15.000 smluvních klientů.
Pošta si zároveň zadala analýzu pro případný prodej Balíkovny, o tom bude zřejmě rozhodovat vláda.
Podnik zároveň rozšiřuje množství služeb, které poskytuje pobočková síť. Vedle služeb, jež musí nabízet na základě poštovní licence, jde o přebírání agendy jiných úřadů, například možnost podat si na poštách žádosti o některé dávky od Úřadu práce nebo fungovat jako kontaktní místo pro zdravotní pojišťovny. Obecně má pošta dle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) fungovat jako kontaktní místo pro styk občanů se státem v případech, kdy nechtějí nebo nemohou využívat digitalizaci.
