Česká kultura chce zaujmout. Na Expu vsadí na kreativitu a talent

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Světová výstava Expo 2025 v japonské Ósace začne 13. dubna a potrvá až do října. Unikátní český pavilón nabídne mimo jiné také bohatý kulturní program. V průběhu 26 týdnů se představí více než 200 umělců.

S hudebními vystoupeními se představí například zástupkyně současné české hudební scény Bára Zmeková, písničkářka Anna Blomqvist Vaverková, varhanice a skladatelka Katta Vox nebo zástupkyně na Eurovizi Aiko.

Nebudou chybět ani taneční či divadelní představení. Během nejdůležitější součásti programu, Národního dne, jenž proběhne na narozeniny Alfonse Muchy 24. července, vystoupí Česká filharmonie s Cirkem La Putyka.

„Kulturní program Expa by měl zosobňovat dva základní atributy: kreativitu a talent,“ uvedl pro Seznam Zprávy Přemysl Pela, ředitel kulturního programu českého pavilonu. Jak probíhala jeho příprava, dle čeho se vybírají umělci a co od programu očekávat, prozradil v rozhovoru.

Jaký je v rámci světové výstavy Expo význam kulturního programu?

Program je velmi rozsáhlý, což je dáno už tím, že celá světová výstava Expo trvá šest měsíců. Část patřící České republice má sama osobě několik součástí, ať už jde o český pavilon nebo o obchodní záležitosti. Kulturní program je však neméně důležitý, protože reprezentuje „dobré jméno“ Česka v zahraničí.

Kulturní program lze rozdělit do dvou částí. První je doprovodný kulturní program, který probíhá během 26 víkendů světové výstavy od pátku do neděle. Druhou částí je Národní den, který je vlajkovou lodí prezentace České republiky se silným důrazem právě na kulturní program.

Kulturní program českého pavilonu na Expu je dle vašich slov asi největší přehlídkou české kultury v zahraničí. Jak příprava na tak rozsáhlou akci probíhá?

Příprava kulturního programu je opravdu dlouhodobá, začínala přibližně rok před začátkem samotného Expa. K výběru uměleckých projektů jsme tentokrát přistupovali jinak, než tomu bylo u minulých výstav. Místo toho, abychom umělce vybírali na základě programu sestaveného kurátorem, jsme v červenci loňského roku vypsali veřejnou výzvu k účasti. Ta trvala do poloviny září a přihlásilo se do ní 186 projektů.

Přihlášené projekty následně posuzovala odborná komise složená z členů příspěvkové organizace Ministerstva kultury Institut umění - Divadelní ústav a nezávislého uskupení Nová síť. Z původního počtu bylo vybráno něco přes 30 projektů, které budou v Ósace prezentovány. Během podzimu jsme se čtyřmi ze schválených projektů intenzivně dojednávali finální podporu. Kulturní program je v současné době z asi 90 procent hotový.

Co bylo na přípravě kulturního programu nejtěžší? A co ještě musíte dokončit?

Nelze jmenovat přímo jednu věc, která by byla nejnáročnější. Plánování kulturní akce tohoto rozsahu je spojeno s celou řadou výzev, jak produkčních, tak i lobbistických a finančních. Ty se nám však daří do velké míry překonávat.

Momentálně čekáme na potvrzení víkendových termínů jednotlivých programů. Jednáme také s některými umělci či uskupeními, kteří mají mimo Expo ještě další vystoupení v Japonsku či jinde v Asii, a řešíme s nimi další financování.

Na základě jakých kritériích jste vybírali, jaké projekty se Expa zúčastní?

Dominantní a klíčovou podmínkou byla samozřejmě kvalita samotného uměleckého projektu. Důraz jsme kladli také na současnost, abychom na výstavě zastoupili i moderní umění. Důležitou součástí bylo také česko-japonské propojení projektů. Vybírali jsme proto například klasickou hudbu, kterou si Japonci s Českou republikou spojují. Chtěli jsme také, aby jednotlivá představení byla pro diváky přístupná a srozumitelná.

Vybírali jsme projekty, které nejsou časově náročné. Na Expu se návštěvníci v jednom pavilonu zdrží okolo dvaceti minut, tomu bylo potřeba přizpůsobit i délku programů. Projekty, které jsme vybrali, jsou také svým způsobem inovativní, využívají například moderní technologie. Posledním kritériem pak byla finanční stránka a celková realizovatelnost projektů.

Jak bude kulturní program odrážet Česko, co o něm má říct?

Chceme Českou republiku prezentovat nejen z pohledu tradic, ale i jako zemi, která je inspirativní pro současné dění. Kulturní program má ukázat, že naše společnost a kulturní prostředí jsou velmi otevření k umělecké reflexi současných výzev a trendů, které nás obklopují. Kulturní program Expa by měl zosobňovat dva základní atributy: kreativitu a talent. Chtěli jsme, aby se tyto dva body opravdu propsaly do našeho programu.

Nabídne program také propojení české a japonské kultury? V jakých formách?

Ano, řada projektů nabízí propojení obou kultur, a to buďto spoluprací českých a japonských umělců, nebo skrze tematické propojení. Celkově bych ten program neoznačoval za ryze český, ale spíše česko-japonský.

Diváci se mohou těšit například na společné představení Divadla Alfa Plzeň a tokijského divadla PUK. Japonští a čeští herci společně předvedou hru Čáslavská-Tokio-1964, která vypráví příběh o výhře Věry Čáslavské na Olympijských hrách v Tokiu, díky čemuž se v Japonsku stala velmi populární.

Česko-japonská bude také řada hudebních představení. Česká zpěvačka a zástupkyně současné hudební produkce Barbora Zmeková vystoupí s japonských duem Mika Mangetsu, zahraje také pro české diváky známá Plzeňská filharmonie, jejímž dirigentem je Japonec Chuhei Iwasaki. Zajímavým projektem bude baletní Capriccio v podání Národního divadla Brno a sólistů brněnské filharmonie, jehož choreografii připravuje jedna z předních japonských choreografek a tanečnic Megumi Nakamura.

Tématem výstavy Expo 2025 je „Navrhování budoucí společnosti pro náš život“. Jak jste jej zakomponovali do kulturního programu?

Snažíme se jej ukázat v té oblastí tvůrčí kreativity. Kultura je podle mě jedním z prostředků umožňujících otevřenost a osobní rozvíjení všedních realit. Některé naše projekty s filozofií otevírání lidského potenciálu skrze kreativitu pracují, jako například taneční vystoupení uskupení 420PEOPLE.

Představíte i nějaké moderní, inovativní formy umění, například zapojením moderních technologií?

Řada představení je multižánrových nebo cross-žánrových a propojují například hudební složku s vizuální. Jedním z nich je klavírní koncert hudebního cyklu Bedřicha Smetany Má vlast doprovázený multimediální prezentací vytvořenou AI. Tento projekt má ukazovat český venkov v době, kdy Smetana žil a tvořil. Multimediální prezentace budou součástí i několika dalších vystoupení. Zajímavá je také performance skupiny Vektroskop. Ta je spojením hudební a světelné show. Neobvyklým prvkem tohoto projektu je robotické rameno, které bude součástí vystoupení.

Nabízí český pavilon také program pro děti?

Děti jsou důležitou součástí návštěvníků Expa, program se pro ně připravuje každoročně. Pořádat se pro ně bude například loutkařský víkend. Snažíme se, aby pro ně byla zajímavá i hudební představení, v japonských školách se od útlého věku začíná s hudební výchovou, v rámci které se děti učí i o Bedřichu Smetanovi či Antonínu Dvořákovi. Vhodné pro děti mohou být také interaktivní programy, které předvádějí performeři. Těmi budou například vystoupení 420PEOPLE nebo Prchavé Hadí partitury Petra Nikla

24. července se uskuteční klíčová událost, takzvaný Národní den. Můžete mi přiblížit, jak bude vypadat?

Rád bych upozornil, že datum 24. července není náhodné, jde o den narození Alfonse Muchy. Ten je sám o sobě velmi známý, jeho Slovanská epopej byla v Japonsku několikrát vystavována. Národní den se bude konat nejen v českém pavilonu, ale i v celém areálu Expa. My se jej pro návštěvníky pokusíme udělat nezapomenutelný.

Důležitým uměleckým partnerem tohoto dne bude Česká filharmonie, která v Japonsku koncertuje pravidelně. Jedenáct jejích sólistů vystoupí společně s Cirkem La Putyka v hudebně-scénicko-performativním představení, které bude zahrnovat různé žánry. Ambicí tohoto představení je představit šíři české kulturní scény. Kreativcem v pozadí tohoto projektu je ředitel Cirk La Putiky Rostislav Novák.

Součástí Národního dne bude také vystoupení pěveckého sboru Českého rozhlasu. Vrcholem by pak měla být večerní koncertní show zpěvačky Aiko, která Českou republiku reprezentovala v loňské Eurovizi.

Jak bude vypadat vnitřek pavilonu? Díla kterých umělců zde diváci uvidí?

Český pavilon není koncipován jako výstavní prostor. Důležitým prvkem je takzvaná návštěvnická cesta, která vede po vnějším plášti budovy na terasu. V rámci té cesty je několik menších prostorů, ve kterých budou vystavená díla různých umělců, například sochaře Ronyho Plesla nebo malíře Jakuba Matušky. Prostory návštěvnické cesty kurátorsky připravuje Lucie Drdová. Chceme také využít krásného výhledu, který cesta a terasa nabízejí. Každý den proto budeme uzavírat hudební a světelnou show na pobřežní linii.

Součástí výzdoby budou skleněné plastiky stromů zmíněného Ronyho Plesla. Jak náročná bude jejich instalace vzhledem ke křehkosti a váze materiálu?

Instalaci skleněných stromů zajišťuje specializovaný tým, se kterým Rony Plesl tato díla vystavoval například na Bienále. Tito lidé vědí, jak s nimi zacházet, aniž by se poškodila. Jde o plastiky vysoké hodnoty a ta operace je poměrně náročná, a to jak logisticky, tak finančně. Kmeny stromů jsou opravdu velmi těžké a vyžadují speciální zacházení. Myslím však, že stromy budou vhodně doplňovat architekturu pavilonu.

Uniformy pro českou výpravu vytváří návrhář Jan Černý. Nebojíte se, že se setkají s kritikou stejně jako jeho uniformy pro olympijský tým?

Finální podobu uniforem představíme v březnu. Měli jsme možnost nějaké prvotní návrhy vidět a myslím, že jsou velmi současné a zajímavé. Mohu také prozradit, že vzniknou v několika barevných odstínech. Myslím, že každý, kdo zkouší dělat nové věci, musí počítat s tím, že odezva nebude převážně pozitivní. To se týká všech odvětví, nejen návrhářství. Mnohá díla jsou přijata až s určitou časovou prodlevou.

Myslíte, že bude český kulturní program mít u návštěvníků Expa úspěch?

Věřím, že kulturní program bude pro diváky silným a nosným zážitkem. Chceme jej postavit tak, aby bavil každého, jak diváky, kteří přijedou pouze na jeden víkend, tak ty, kteří se na výstavu budou vracet. Události jednotlivých víkendů se tedy nebudou opakovat, ale budou se vzájemně doplňovat. Ukážeme tak opravdu bohatou šíři kulturního zázemí a tradic, které Česko může nabídnout.