Češi se bojí války. Vnitro aktualizuje nouzové postupy, vydá karty pro starosty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Lidé na internetu dávají zřetelně najevo, že se obávají případného válečného konfliktu, který by se mohl do Česka rozšířit z Ukrajiny. Na vyhledávači Seznam.cz se mezi nejvyhledávanějšími pojmy několik dní zobrazovalo heslo „třetí světová válka“. Četnost vyhledávání tohoto pojmu je od začátku války na Ukrajině nejvyšší i na Googlu.

Instrukce pro občany o tom, jak se připravit na neočekávanou válku nebo krizi, již začaly rozdávat severské země. Švédsko a Norsko si pro své obyvatele připravily papírové brožury, Finsko informace zveřejnilo online. Země v nich mimo jiné popisují, co si zabalit do evakuačního zavazadla a jak se v nouzi chovat.

„Naše aktuální interní průzkumy ukazují, že 76 procent českých občanů by uvítalo od státu konkrétní informace a návody, jak se připravit na mimořádné situace,“ uvedla pro Seznam Zprávy Hana Malá z odboru komunikace Ministerstva vnitra. „Tato data jasně dokládají, že nejde o zbytečné ‚strašení‘ obyvatel, naopak lidé sami cítí potřebu být lépe připraveni,“ dodala.

Vláda zatím příručku pro krizové situace přímo pro obyvatele ani jiný podobný materiál po vzoru severských zemí nechystá. Krizovou komunikaci však zlepšovat chce.

Malá uvedla, že česká společnost nyní čelí mnoha hrozbám a je tedy potřeba vytvořit funkční systém spolupráce mezi státními institucemi, akademickým, soukromým i neziskovým sektorem a občany. „Prvním praktickým krokem k takové spolupráci je zajištění přístupu k informacím,“ vysvětlila.

„Postupy při krizových situacích jsou dostupné na webech Hasičského záchranného sboru ČR a Armády ČR. Společně s nimi nyní spolupracujeme na jejich aktualizaci,“ popsala Malá. „Chceme se přitom poučit z osvědčených přístupů severských zemí, které mají s podobnou komunikací dlouholeté zkušenosti a zároveň čerpáme ze zkušeností, které jsme získali během nedávných povodní,“ dodala.

Aktualizované postupy by podle Ministerstva vnitra měly být uživatelsky přívětivější, než jsou ty současné.

Pro starosty obcí pak ministerstvo chystá přehledné krizové karty.

V otázce krizové komunikace se angažuje i Ministerstvo obrany. „V rámci pravidelných aktualizací jsme připravili novou Koncepci přípravy občanů k obraně státu 2024–⁠⁠⁠2030. Její součástí je i strategická komunikace a komunikace s veřejností,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí Ministerstva obrany Simona Cigánková.

V souvislosti s touto Koncepcí připravuje ministerstvo také řadu komunikačních a informačních materiálů pro veřejnost. „Týkat se budou zapojení občanů do přípravy na obranu a na krizové situace vojenského charakteru,“ dodala Cigánková.

V roce 2022 zveřejnil v reakci na začátek války na Ukrajině Hasičský záchranný sbor České republiky na svém webu text o ochraně obyvatelstva. „Článek je stále aktuální, informace z něj platí dnes stejně jako před dvěma lety,“ potvrdil pro Seznam Zprávy tiskový mluvčí Hasičského sboru Martin Kavka.

V článku například hasiči popisují, jak rozeznat sirénu pro všeobecnou výstrahu. „Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě ve zhruba tříminutových intervalech. Podstatné je, že bezprostředně po tomto signálu následuje mluvená informace upřesňující, o jaký druh nebezpečí jde, a jak se mají lidé zachovat,“ stojí v textu.

Po zaznění tohoto signálu je nutné ukrýt se v nejbližší budově a provést nutná opatření podle druhu hrozby, jako je zalepení oken a dveří či ukrytí se ve sklepních prostorách či naopak ve vyšších patrech.

„Uvědomujeme si, že bezpečnost již dávno není výhradní doménou státních institucí,“ podotkla Malá. Vyplývá to také z důvěry k těmto institucím: Hasičskému záchrannému sboru podle ministerstva důvěřuje 97 %, policii a armádě pak shodně 76 % obyvatel.

V reakci na nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina uvést jaderný arzenál do nejvyšší pohotovosti na svých stránkách zveřejnil Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) článek o postupu při jaderné katastrofě. Text sice vyšel v roce 2022, podle Lenky Babické z oddělení strategie SÚJB je však stále aktuální.

„Podle informací na našem webu se dá řídit v případě jaderné hrozby,“ potvrdila pro Seznam Zprávy. „Dobrým zdrojem je také návod od Mezinárodní komise pro radiační ochranu, který je sice v angličtině, ale zato doplněn o názorné ilustrace,“ doporučila.

„Pevně věříme, že pravděpodobnost jaderné hrozby je mizivá,“ stojí na začátku návodu, který pro veřejnost připravil SÚBJ. Úřad lidem mimo jiné doporučuje připravit si evakuační zavazadlo s nezbytnými osobními potřebami. V případě útoku pak radí skrýt se ve sklepech, krytech či jiných podzemních prostorách.

Kvůli možnému radioaktivnímu spadu se několik hodin po útoku nedoporučuje vycházet ven, při opuštění prostor je třeba zakrýt dýchací cesty. Samozřejmostí je řízení se pokyny složek integrovaného záchranného systému.

Magistrát hlavního města Prahy na svých stránkách nabízí mapu krytů. V plánu jsou zahrnuty také ochranné systémy metra a rozmístění sirén. U krytů je uvedena také jejich kapacita. Seznam krytů na území celé České republiky pak najdete na stránkách Muzea civilní obrany. To jich ve své databázi eviduje 5881, ne všechny jsou však aktivní.