Článek
„Jsme v pozici, které by se dalo říkat „zelené sucho“. To znamená, že na první pohled je na tom vegetace dobře. Na druhou stranu zásoba vody v půdě odpovídá spíše červenci, tedy je jí výrazně méně, než by nyní mělo být,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy profesor Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.
Jaké bude léto a můžou aktuálně hlášené deště propad vlhkosti v půdě vyrovnat? Přečtete si v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jak je na tom se suchem Česká republika teď?
V tuto chvíli z pohledu zemědělského sucha vidíme převažující anomálii půdní vlhkosti zejména v západní části našeho území, týká se to jižních Čech, Podkrušnohoří a Polabí. Nižší půdní vlhkost je částečně i v Moravskoslezském kraji a na jižní Moravě. Ve většině horských oblastí je zásoba vody relativně dobrá.
Pocitově to vypadá, že moc neprší, znamená to, že se o suchu obecně mluvit nedá?
Jsme v pozici, které by se dalo říkat „zelené sucho“. To znamená, že na první pohled je na tom vegetace dobře. Ukazují to i naše satelitní data, že zelenost vegetace je relativně dobrá. Na druhou stranu zásoba vody v půdě odpovídá spíše červenci, tedy je jí výrazně méně, než by nyní mělo být.
Projevuje se to například nižšími průtoky. Není to na hranici masivního sucha nebo úrovni, která by vegetaci na první pohled dramaticky stresovala, na druhou stranu zemědělské plodiny ten stres zažívají a jejich produktivita bude nepříznivě ovlivněna. Ale není to zatím jako v letech 2015 nebo 2018.
Kdo je šéf projektu Intersucho
Profesor Miroslav Trnka patří k předním vědeckým popularizátorům tématu změny klimatu spojené se suchem v Česku. Vedle toho, že působí jako vedoucí vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe) a profesor v Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity, vede projekt Intersucho, na jehož internetových stránkách si každodenně můžete zjistit, jak to se suchem v České republice aktuálně je, a podívat se, jaký je výhled.
Na svých internetových stránkách uvádíte i modely na měsíce, a dokonce i půl roku dopředu. Máme čekat v létě podobné sucho jako ve zmíněných letech?
Když děláme předpověď, tak používáme numerické předpovědní modely na zhruba devět dní, tam vidíme například potenciál na zlepšení. Je na nich vidět, že v průběhu příštího týdne, zejména ve východní části republiky, bychom měli zažít, doufejme, zmírnění, a to dokonce do fáze, že bychom mohli mít půdu velmi dobře nasycenou. Vztahuje se to na pás od Liberce po Znojmo.
Podíváme-li se na dlouhodobé modely, to je spíš statistická předpověď. Je to indikace, že potřebujeme srážky větší, než jsou obvyklé na to, abychom se dostali do normálního stavu. Tyto srážky jsou relativně málo časté.
Jak vzniká model na měsíce dopředu?
To je statistická záležitost. Vezmeme aktuální půdní vlhkost, pak se podíváme, jak se chovalo počasí v předchozích šedesáti letech, tedy od roku 1961, a pak vyhodnotíme, jak je pravděpodobné, že se půdní vlhkost dostane na normální hodnoty. Říkají tak, jaká je pravděpodobnost, že půdní nasycení bude normální nebo nadprůměrné pro dané období.
Když třeba na jižní Moravě předpokládáme, že bude v zásadě „normálně“, tak to neznamená, že tam voda bude, ale že nečekáme velkou anomálii.
Z modelu vám vychází jaká prognóza?
Statistický model říká, že v tuto chvíli je deficit půdní vláhy stále tak hluboký, že na to, abychom se dostali na normální hodnoty, bychom potřebovali relativně neobvyklé vysoké srážky a šance na to, že se dostaneme do běžných hodnot pro léto, je 1:5 nebo 1:10, tedy že je pravděpodobnější, že budeme mít méně vody, než že ji budeme mít hodně.
A míříme k suchým letům 2015 nebo 1018?
Nedokážeme říci, jak velké sucho bude. Je pravděpodobnější, že se budeme potýkat se suchem. Jak hlubokým, to uvidíme v průběhu příštích týdnů.
Meteorologové ze soboty na neděli předpovídají prudké deště, dokonce vydali v tomto směru výstrahu. Je to ten déšť, co může něco změnit?
Lokálně nepochybně, ale právě tím, že jsou intenzivní, ne vždy doplní půdní profil dostatečně, takže často se stane, že se územím prožene intenzivní srážka, která generuje výrazný povrchový odtok nebo lokální povodně, a záhy, za několik týdnů, se znovu setkáváme s nedostatkem vláhy, protože velká část té srážky odtéká.
Když se díváme na předpověď, tak vidíme potenciál pro změnu až v polovině příštího týdne, kdy by srážky na našem území měly být výraznější, zejména ve východní části území.
