Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Bývalá eurokomisařka Věra Jourová se stane prorektorkou Univerzity Karlovy, záměr rektorky Mileny Králíčkové v pátek schválil Akademický senát školy. Jourová by měla mít na starost rozvoj lidských zdrojů i nové technologie.
Bývalá eurokomisařka při jednání senátu uvedla, že svůj plat bude v plné výši posílat na nově založený Fond odolnosti Nadačního fondu Univerzity Karlovy. Ten vznikl v reakci na loňskou tragickou střelbu na Filozofické fakultě, podporovat má rozvoj odolnosti studentů a zaměstnanců i činnost centra odolnosti. Podle Králíčkové potřebuje mít škola vazby v Bruselu.
Jourová byla evropskou komisařkou od roku 2014 do letoška, v prvním období byla komisařkou pro spravedlnost a ochranu spotřebitele, od roku 2019 eurokomisařkou pro hodnoty a transparentnost.
Jourová na zasedání akademického senátu řekla, že za vše, čeho v životě dosáhla, vděčí Univerzitě Karlově, na které vystudovala. „Dává mi obrovský smysl po tom, co jsem dělala deset let v Evropské komisi, se vrátit domů a být nějak užitečná,“ řekla. Využití potenciálu univerzity v EU je podle Jourové obrovská příležitost. Podle Králíčkové by se příležitosti neměly promarnit.
„Pokud do Česka pojede nějaký komisař nebo paní předsedkyně EK, tak se budu starat, aby povinná zastávka byla na UK,“ řekla Jourová. Věnovat by se mohla i systémovému sledování evropských politik.
Někteří senátoři upozorňovali na potřebu vymezit, na co by se měla nová pozice prorektorky zaměřovat. Zmiňovali překryv oblastí s již existujícími prorektory. Univerzita Karlova má nyní osm prorektorů, nově by jich měla mít devět. Králíčková upozornila, že devět prorektorů již škola měla za minulého vedení, kdy byl rektorem lékař a biochemik Tomáš Zima. Někteří senátoři v minulosti hovořili o tom, zda by Jourová neměla být jen členkou kolegia rektorky. Podle jiných by to snižovalo význam její role.
