Článek
Společnost ČEZ chce postavit první malý reaktor v Česku, a to v areálu Temelína. Ve čtvrtek se na spolupráci přímo v jihočeské jaderné elektrárně dohodla s americkými firmami NuScale, GE Hitachi a Holtec International, které vyvíjejí modulární reaktory.
V nich mnozí energetici vidí velkou naději pro budoucnost. Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše vyčleněný prostor v Temelíně zároveň nijak neomezuje plánovanou výstavbu dalších dvou standardních obřích jaderných bloků.
V celém projektu se hodně angažuje také jihočeský hejtman a někdejší ministr průmyslu Martin Kuba z ODS. Ten už několik let mluví o plánu vytvořit v regionu jakýsi „nukleární park“, kde by spolupracovaly firmy na vývoji malých reaktorů. V rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, jak se nápad zrodil a jaká jsou očekávání.
„Už několik měsíců se snažím přesvědčovat americké firmy, aby sem přišly, že jsou tu pro jádro ideální podmínky,“ říká hejtman Kuba. „Ukazuje se čím dál jasněji, že budoucnost jaderné energetiky není jen ve velkých zdrojích, ale v malých moderních reaktorech. Stejně jako dnes nám přijde normální, že mnohá města mají svou teplárnu, nebo menší uhelnou elektrárnu, tak jednou bude běžné, že každý region bude mít svůj malý jaderný zdroj“.
Co vás to napadlo v době, kdy se zrovna rozjel tendr na dostavbu nového obřího reaktoru v Dukovanech?
V jádru bychom měli sledovat budoucí trendy. To vůbec není kritika záměru stavět velký reaktor. Jen si myslím, že už měl stát, nebo se měl minimálně dávno stavět. My jsme promarnili strašnou dobu. Ostatně sám jsem tu beznaděj jako ministr průmyslu zažil. Vždyť je to zoufalost, když v zemi, která měla v jaderné energetice velmi dobrou vzdělanostní základnu, dvacet let diskutujeme o tom, jestli budeme, nebo nebudeme stavět nějaký zdroj, který bychom teď fatálně potřebovali velmi rychle. A teď bohužel postupně tu znalost a zkušenosti ztrácíme. Myslím si, že je opravdu poslední chvíle, ji ještě aktivovat.
Proč sázka zrovna na nevyzkoušené malé reaktory?
Když se podíváte na aktuální výstavbu klasických velkých jaderných elektráren po celé Evropě, vidíte tam totožné problémy, bez ohledu na to, kdo a jakým způsobem to staví. Všechny projekty se dramaticky prodražují, výstavba se prodlužuje, spuštění v nedohlednu. Vyžaduje to ohromné úsilí s nejistým výsledkem. Kdežto malé modulární reaktory mohou být výhodné z řady důvodů. Zaprvé – zdaleka nejsou ekonomicky tak nákladné, takže umožňují je prostě modulárně skládat za sebe. Zadruhé – celý systém zabezpečení je mnohem jednodušší. A za třetí – najít vhodnou lokalitu je mnohem jednodušší. To vše by znamenalo urychlení výstavby nových zdrojů, které potřebujeme jako náhradu za uhelné elektrárny a časem i dosluhující jaderné bloky. Právě lokality po uhelných elektrárnách by na to byly vhodné. O modulárních reaktorech jako budoucnosti jaderné energetiky se mluví už dlouho, ale ještě se nepodařilo žádný uvést do provozu, ne?
Právě proto my jsme se spojili s americkou stranou, kde už řada těch projektů je ve fázi velmi silné přípravy. Opravdu tam už některé firmy pracují na přípravě konkrétních projektů a technologie se zdá být velmi dobře a relativně rychle dosažitelná. Předmětem toho našeho vyjednávání bude blízká spolupráce, aby naši inženýři sledovali přípravu a realizaci v USA, aby byli u celého procesu. Aby sledovali povolovací procesy a byli u toho finále, až se to bude uvádět do provozu. Abychom neměli nějaké zpoždění. Ono to nebude jen o technologiích, ale také o celé řadě legislativních a odborných procesů na úrovni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a dalších.
Co Američanům můžete nabídnout vy?
Myslím, že ČEZ i celý energetiky sektor v Česku může nabídnout spolupráci s odborníky, kteří mají zkušenosti. Odborné zázemí v Česku je pořád silné a to je naše výhoda. To je rozdíl třeba proti Polsku, které sice teď plánuje a chystá masivní investice do jádra, ale u nás máme mnohem větší zkušenosti. Pokud se spolupráce podaří, tak můžeme nabídnout v podstatě i lokalitu pro realizaci, protože areál Temelína je připraven na další dostavu a to je taky konkurenční výhoda. Navíc jsme zemí, kde je na jaderné energetice vzácná shoda. Podporuje ji většina veřejnosti, tak i skoro všechny politické strany. A vláda má dokonce podporu malých modulárních reaktorů v programovém prohlášení. Američané nám říkají, že tady vidí nejen vhodnou lokalitu, ale hlavně chuť, zájem a velkou kvalitu firem. Zatímco jinde tohle často není, tak tady opravdu mohou obrazně řečeno od zítřka začít pracovat.
I když s námi Američané také mají nehezkou zkušenost, když vláda zrušila rozjetý temelínský tendr v roce 2014…
Ano, protože ve vládních debatách se právě vždycky řešila ta strašná komplikace s financováním. Jestli se tak nákladný projekt při cenách elektřiny vyplatí, nebo ne. Když se ale dnes podíváme, co za posledních pět let dělají ceny elektrické energie, tak veškeré ty úvahy byly absurdní a já jsem na to vždy upozorňoval. Hádat se o cenu energie v roce 2012 a počítat, jestli se stavba na 60 let na základě těch cen vyplatí, byla nesmyslná debata. Od vyhlášení tendru, přes projekt, výstavbu až po spuštění velkého bloku uběhne tolik dlouhých let, během nichž se cena elektřiny jako na houpačce nepředvídatelně změní x-krát. A to vůbec nemluvím o tom, jak se celý pohled změnil válkou na Ukrajině, která celý energetický sektor v Evropě staví do naprosto jiné situace.
A jaká by v chystaném projektu vlastně byla role Jihočeského kraje?
Považuju za důležité, aby součástí toho byl Jihočeský kraj jako municipalita. Nás čeká práce na tom, jak tyto reaktory uvádět do normální reality. To znamená nastavit legislativní schvalovací procesy v Evropě, v Česku tak, aby nová technologie byla zároveň bezpečná, ale abychom ji také maximálně rychle dokázali dostat na trh. Chceme zatlačit na to, abychom se dobrali k zdrojům, které jsou rychlé, jdou jednoduše stavět. To je klíčové, válka na Ukrajině nám ukázala naléhavost řešení energetické nezávislosti. Pokud chceme opravdu snížit závislost na ruském plynu, musíme mít konkrétní plán jak. A v Česku to bez jádra nepůjde.
Na tom je v Česku shoda.
Celá energetická koncepce se musí přehodnotit, protože pokud v ní někdo počítal, že přechod k čistým zdrojům vyřešíme navýšením odběrů plynu, tak už snad každému musí být jasné, že to nejde. My prostě potřebujeme jádro, ale musíme ho být schopni stavět a ne o něm dalších dvacet let mluvit. Válka v Evropě nám mimo jiné ukazuje, že pokud chceme přežít krize, musíme v EU zjednodušit řadu dosavadních byrokratických procesů.
