Brno si bere na halu rekordní úvěr. „Černá díra na peníze,“ tvrdí opozice

Brno odstartovalo jeden z nejdražších a největších projektů ve své historii. Na výstavišti za pavilonem Z vyroste Arena Brno. Za dohledu premiéra Petra Fialy (ODS) politici z vedení města v pondělí poklepali na základní kámen stavby. Proti hale se ostře vymezuje politická opozice, ale i někteří odborníci. Obávají se přílišné zátěže pro městskou kasu.

Město vysoutěžilo stavbu za 4,4 miliardy korun, další peníze však spolkne i vnitřní vybavení haly, které ještě není doprojektované. Předběžné náklady šplhají k šesti miliardám.

Hala má otevřít za 33 měsíců, v polovině roku 2026.

Arena bude mít dvě podzemní a šest nadzemních podlaží. Kromě hokejové Komety Brno má posloužit pro dalších 30 způsobů využití, včetně velkých koncertů, sportovních akcí či kongresů.

Primátorka Markéta Vaňková (ODS) označila začátek stavby za nejvýznamnější okamžik své politické kariéry. „Zvládnout covid byla asi větší výzva, ale ta nebyla plánovaná. I přes všechny peripetie jsem stoprocentně přesvědčená, že stavět bylo dobré rozhodnutí. Na druhou stranu vnímám, že pokud se ukáže opak, bude to zklamání pro mě i pro voliče,“ přijala odpovědnost.

Stranickou kolegyni podpořil i premiér Fiala, který z Brna pochází. „Je dobře, že Brno uvažuje ve velkém měřítku. Je to důležitý krok k tomu, aby Brno bylo ještě lépe vidět – aby bylo zase o kousek větší. Právě takovéto strategické investice nás přibližují k tomu, že se Česko postupně stane křižovatkou Evropy,“ dodal.

Brněnská opozice v hale vidí „černou díru na peníze“. „Projekt je daleko nad možnostmi města a zabil mnohem zajímavější investice, včetně oprav diskutovaného městského domu, v němž sídlí Divadlo Bolka Polívky a kino Scala. Upřednostnil se pomník politiků před užitečnými projekty,“ kritizoval halu lídr hnutí Žít Brno a opoziční zastupitel Matěj Hollan.

„Se stavbou v rozpočtu dlouhodobě počítáme. Žádné jiné investiční akce nebudou pozastavené,“ reagovala primátorka. Jen na splátku úvěru bude město dávat každý rok přes 150 milionů korun.

O novém stadionu pro hokej se ve městě mluví 30 let, reálně jej město na výstavišti začalo chystat před čtyřmi lety. Stavbu odsunula covidová pandemie a projekt provází i další problémy.

Ani dvojnásobné výběrové řízení neurčilo soukromého provozovatele. Chod haly tak bude mít na starost městská firma Arena Brno, která za tím účelem vznikla. Město si skrze ni vezme na stavbu rekordní úvěr – 2,2 miliardy korun. Stát díky Národní sportovní agentuře pošle 300 milionů korun, dalších 200 milionů přidá Jihomoravský kraj.

Marek Pavlík z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity hovoří o „megalomanském projektu“ a velkém riziku pro budoucí rozpočty města. Volil by arénu menších parametrů.

„Města se chlubí svými velkými halami, svatostánky, ale samozřejmě jim velmi zatíží rozpočet. Peníze se musí najít jinde, což znamená odložení jiných investic. Za mě by bylo dobré postavit daleko skromnější zimní stadion než riskovat s takovým projektem,“ řekl ekonom v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Na jižní Moravě navíc ožívají vzpomínky na stavbu pražské O2 areny. Pražská hala pro 20 tisíc lidí měla stát 2,5 miliardy korun, nakonec to bylo minimálně čtyřikrát víc. Ani v současnosti nelze hovořit o lukrativním byznysu. Současný vlastník pražské haly Bestsport, spadající pod skupinu PPF, musel v covidových letech zvládnout vysoké ztráty.

Druhou největší halu v Česku staví společnost Hochtief, která zhotovila fotbalový stadion Slavie. Po lince D pražského metra je to pro ni aktuálně největší projekt. „Je to mimořádná stavba. Věřím, že cena, kterou jsme za rozsah prací nabídli, je nejenom reálná, ale že bude dodržená. Nepředpokládám, že by došlo k významným změnám stavebního charakteru, které by měly dopad na cenu,“ ubezpečil předseda představenstva firmy Tomáš Koranda.

Přiznává, že je potřeba dořešit přesnou podobu interiéru haly, což přinese další náklady.

Součástí projektu je i 1200 parkovacích míst hned vedle arény. „Bude nastavených několik režimů, které budou reagovat na program v hale, na plán veletržních akcí nebo na sezonní provoz sousedního koupaliště Riviéra. Zbylá kapacita poslouží pro P+R,“ uvedl Luděk Borový, ředitel Brněnských komunikací a projektový manažer haly.

Vedení Brna ohledně nákladů vychází z několikrát aktualizované „Analýzy finanční mezery“, kterou pro něj zpracovaly soukromé firmy. Poslední verzi má ze začátku letošního roku. Ani ne 50stránkový dokument počítá s více než 530 tisíci fanoušky a nejméně 80 akcemi ročně.

„Celkové číslo by mělo být ještě větší. Ekonomická analýza vychází tak, že se to pro město vyplatí. Tři roky před zahájením provozu tato informace stačí,“ reagovala primátorka.

Odborníci namítají, že stavbě nepředcházela veřejná debata ohledně nákladů. „Já analýzu ani neviděl, vedení ji příliš neprezentovalo. Součástí rozhodování má být více analýz téhož typu, vypracovaných nezávislými skupinami lidí. Porovnáte, k čemu došli, a zjistíte reálná rizika,“ upřesnil Pavlík.

Městu se nadvakrát nepodařilo sehnat soukromého provozovatele haly. „Koncesní řízení jsme vedli v době invaze na Ukrajinu. Bylo to tím velmi ovlivněné. Jednáme s potenciálními provozovateli. Uvidíme, zda za tři roky bude halu provozovat městská firma nebo soukromník,“ sdělila primátorka.

Brněnský radní a šéf Areny Brno Petr Kratochvíl (ODS) naznačil, že by kulturní akce mohl mít na starost soukromý promotér. „Vedeme intenzivní rozhovory se dvěma největšími promotérskými společnostmi na světě, to je Live Nation a Anschutz Entertainment Group,“ řekl Kratochvíl.

Dodal, že se městská firma bude opírat o zahraniční know-how a postupně nabere zaměstnance. Na začátek mluví o 15 až 20 lidech. V pražské O2 areně jich pracuje desetkrát více. „Řadu služeb včetně gastroprovozů budeme outsourcovat (zadávat jiným firmám, pozn. red.),“ vysvětlil.

Právě před nejasnostmi a riziky provozu opozice varuje. „Přirozený provozovatel neexistuje. Kometa od toho dala ruce pryč, Brno to dělat neumí. Založilo prázdnou firmu, ale chybí know-how. Je velmi důvodné předpokládat, že to bude generovat obří ztráty. Čísla v analýze jsou přifouknutá, aby to na papíře fungovalo,“ namítl Hollan.

Ani v současnosti nelze hovořit o lukrativním byznysu.

Současný vlastník pražské O2 areny firma Bestsport, spadající pod skupinu PPF, musel v covidových letech zvládnout vysoké ztráty.

V roce 2021 činil schodek 31,5 milionu korun, v roce byla ztráta 423,7 milionu korun. Tržby loni dosáhly 308,9 milionu korun, což je o 62,3 procenta méně než v předcovidovém roce 2019.

Zahájení stavby přihlížel šéf hokejového svazu Alois Hadamczik. „Hala má obrovský potenciál. Je to velká sláva pro Brno a pro český hokej to bude výstavní síň. Byl bych rád, kdyby už stála a svaz by si mohl vybrat, jaké akce sem umístí,“ sdělil pro Seznam Zprávy.

Podle Pavlíka znamená aréna velkou výzvu s ohledem na další investiční projekty. „Když se s tím město popasuje, získá renomé a důvěru. Pokud se ukáže, že to provozovat neumí, odsune podobně velké investiční projekty o několik desetiletí,“ zdůraznil.