Národní pomoc části podniků? Brno volá po řešení i pro teplárny

Prudké zdražení energií dopadá i na teplárny, což se může už letos výrazně projevit na účtech spotřebitelů.

Potíže při skládání městského rozpočtu na rok 2023 hlásí také Brno a jeho firmy. Městské teplárny jsou z osmdesáti procent závislé na ruském plynu a patří k největším spotřebitelům této suroviny v zemi.

Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) může stát podpořit energetické náročné provozy. Neodporuje to evropské legislativě, což si ověřila na čtvrtečním jednání s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petrem Mlsnou.

Na schůzku v pátek naváže jednáním s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), ekonomy či energetiky. Primátorka postup konzultovala s premiérem Petrem Fialou (ODS).

„Bylo by optimální, pokud by stát rozhodl, že bude energeticky náročné podniky nějakou formou podporovat,“ uvedla primátorka.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve středu oznámil, že chce zavést program kompenzací pro firmy ze zpracovatelského průmyslu. Doplnil, že pro tuto pomoc nadešel správný čas a její konkrétní podobu řeší se Svazem průmyslu a dopravy.

Primátorka v první řadě věří, že se prudké zdražování energií vyřeší zastropováním cen na celoevropské úrovni. Evropská komise nyní zvažuje možnosti dalšího postupu, jak europoslancům ve čtvrtek řekla zástupkyně šéfa ředitelství pro energetiku Evropské komise Mechthild Wörsdörferová.

Komise má plán postupu představit 14. září. Stále více členských zemí volá po společném řešení rozkolísaného trhu s energiemi.

Pokud by nicméně celoevropský plán krachl, má být nachystané řešení i na úrovni národní. Primátorka o tom jednala i s premiérem a právní rámec postupu řešila právě s Mlsnou.

Evropská unie po vypuknutí války na Ukrajině vydala takzvaný dočasný krizový rámec. Ten umožňuje poskytovat podpory jak na celonárodní úrovni, tak na úrovni municipalit.

„Ať už se jedná o spotřebitele, nebo energeticky náročné provozy. Brněnské teplárny jsou jedním z energeticky náročných provozů,“ doplnil Mlsna.

Krizový rámec umožňuje různé formy podpory, jako jsou přímé dotace, bankovní záruky, daňové úlevy nebo zálohy. Limity podpory sahají až do výše 80 procent provozní ztráty nebo výše 25 milionů eur, tedy v přepočtu přibližně 625 milionů korun.

„Do těchto limitů bychom se určitě vešli,“ řekla primátorka.

Jaké vícenáklady s ohledem na zdražení plynu nyní teplárny kvůli zdražení plynu evidují, však nespecifikovala.

Městská akciovka Teplárny Brno při současné krizi paradoxně doplácí na moderní ekologický provoz. V srpnu teplárny oznámily, že své kotelny vybaví zařízením pro spalování lehkých topných olejů. A to i pro případ, kdyby Rusko plynové kohouty úplně zastavilo.

Primátorka zatím nemá zprávy, že by o národní pomoc usilovaly i jiné teplárny v Česku. U Mlsny také zjišťovala možnost podpory firmám či jiným organizacím z městského rozpočtu. Podle předsedy antimonopolního úřadu lze podpořit jasně definované odvětví, ale nelze v něm selektovat.

Podpora může mířit i na školy či do sociálních služeb.

Teplárny Brno zatím nestanovily cenu tepla na příští roky. Nové ceníky mají zveřejnit v půli října. Prudký nárůst cen má částečně brzdit nákup energií s osmnáctiměsíčním předstihem.