Brněnští vědci mají recept na klobásu z bobra. Absurdní, říká ochránce

„Sežer bobra, zachráníš strom,“ glosoval na svém twitterovém účtu starosta brněnských Židenic Petr Kunc (Hlas pro Židenice). Je jedním z lidí, kteří se na sociálních sítích pozastavovali nad dvěma novými užitnými vzory (právní ochranou technických řešení) Mendelovy univerzity v Brně. Předkládají totiž recepty na klobásu a konzervu s přídavkem bobřího masa.

„Na Svitavě v Židenicích jsme také bobra zaznamenali. Když jsme se ptali, jak se jeho přemnožení dá řešit, naráželi jsme kvůli ochraně na velké problémy. Dost mě proto užitné vzory překvapily,“ popsal Seznam Zprávám Kunc.

Zpráva vyvolala pozdvižení i mezi některými ochránci zvířat. „Užitný vzor nás opravdu zaskočil. Nebýt přímého odkazu na Úřad průmyslového vlastnictví, měli bychom za to, že se jedná o nepovedený vtip,“ reaguje ředitel soukromého Ústavu ochrany zvířat a welfare Ondřej Cvejn.

Bobr evropský je totiž českými právními předpisy klasifikovaný jako zvláště chráněný, silně ohrožený druh, jehož jedince až na výjimky nelze lovit.

„Jenom samotná myšlenka na výrobu masových konzerv či klobás s přídavkem masa bobra evropského se proto zdá zcela absurdní, neboť by mohla vyvolat dojem, že jeho ochrana pominula. Bohužel zákaz propagace týrání zvířat není na takovýto počin aplikovatelný,“ konstatuje Cvejn.

Vědci ale vysvětlují, že situace je složitější. „Bobr je sice chráněným živočichem v kategorii silně ohrožený, ale zároveň se dle platného programu péče může lovit na povodí Vltavy v oblasti jižních Čech a také na desítkách území, kde je vydaná výjimka k jeho odlovu z důvodu konfliktů s hospodařením,“ zdůrazňuje výzkumník z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Menedlovy univerzity Ondřej Mikulka.

Tyto výjimky vydávají krajské úřady. Má je například několik honiteb v oblasti Pohořelic. Mendelova univerzita dostala legislativní výjimku pro využívání ulovených zvířat k výzkumu.

„Ovšem kvůli výzkumu se bobři nezabíjí. Ulovené kusy jsme primárně brali na výzkum parazitologie a biometrické charakteristiky. Výzkum na mase je benefit, který se nám nabídl,“ podotýká Mikulka.

„Koneckonců když už je nutné chráněné druhy zabíjet, tak jsme se snažili tyto vzácné vzorky využít v co nejvíce vědeckých oborech, což je přece dobře,“ brání se.

Výzkumník Jan Slováček doplňuje, že užitné vzory se týkají pouze velmi specifických případů. „V současné době člověk do jisté míry nahrazuje funkci predátora. Tím, že zvíře usmrtí, na sebe bere i morální odpovědnost za co nejmaximálnější využití, pokud možno všech částí jeho jatečného těla,“ říká.

Seznam Zprávy oslovily také vedení univerzity se žádostí o komentář. „Univerzita informaci směrem k veřejnosti zatím nekomunikovala, k výzkumu připravujeme tiskovou zprávu, která bude obsahovat podrobnosti,“ sdělila mluvčí Tereza Pospíchalová.

Komerční využití užitných vzorů podle ní prý univerzita nezvažuje. Měly by sloužit pouze k vědeckým či soukromým účelům. Mezi soukromé účely patří i to, že člověk s povolením k odlovu zvířete může jeho maso využít.

Česká republika je rozdělená na tři ochranné zóny. V zóně C, kam patří například oblast jihočeských rybníků, mohou myslivci bobra lovit.

„Bobr zadarmo dokáže to, po čem je v kontextu klimatické změny mimořádná poptávka – zadrží v krajině vodu, brání splavování půdy a sníží riziko povodní, protože zpomalí povodňovou vlnu. Právě pro tuto stavitelskou dovednost ale není bobr v naší industrializované krajině mnohdy vítán,“ popisuje Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

V Česku proto funguje dlouhodobý program péče, podpořený zákonem o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. „Zkrátka tak nepřijdou ani vodohospodáři, kteří nemají dostatečně zpevněné hráze, pokud je bobři naruší. Stejně tak mají nárok na náhradu za poškození břehových porostů,“ komentuje Cvejn.

Podle specialisty na bobry evropské z České zemědělské univerzity v Praze Aleše Vorla je ale zapotřebí počty bobrů regulovat.

„Pro bobra je přirozeným nepřítelem vlk. V místech, kde se vyskytuje, proto k přemnožení bobrů nedochází. Dokud se do naší přírody velké šelmy nevrátí v takovém počtu, aby mohly přemnoženou zvěř redukovat, je nutné, aby redukci ve vybraných případech prováděl člověk,“ říká.

„Pokud pak ulovené zvíře lze využít například pro potravinářské účely, je toto využití smysluplné a odůvodnitelné,“ myslí si. S tím souhlasí i Šůlová. „V takovém případě je využití bobřího masa po etické stránce stejné, jako když do konzervy přidáte srnku,“ konstatuje.

Zákon neumožňuje s tělem nebo částmi těla bobra obchodovat. Lidé, kteří mají výjimku na odlov, ale mohou maso jíst. Užitné vzory by tak mohly omezit také riziko přenosu nemocí spojené s konzumací bobřího masa.

„Lovec nemá příliš velkou motivaci vyčleněné bobry určené k odlovu konzumovat. Maso zvířete z vodního prostředí může být při odlovu kontaminováno, případně napadeno parazity,“ vysvětluje Slováček. „Uvedené dva způsoby jsou dostupnými a osvědčenými postupy, jak finalizovat potenciálně rizikovou surovinu ve zdravotně nezávadnou potravinu,“ vysvětluje.

Rozšíření komerčního využití postupu na výrobu klobás či konzerv se odborníci prý neobávají. „Neumím si představit, že půjde na zmiňované věci založit nějaký byznys. Lze jen říci, že v Česku je místně povolen regulační lov bobrů, vyžití takto zabitých jedinců je však čistě na lovcích,“ dodává Vorel.