„Palermo“ v Brně. Zastupitele před prodejem bytů varoval i dopis

„Prosím, odložte záměr prodeje domovního celku Nováčkova do doby, než najdete způsob, jak těmto spekulacím s byty zamezit. Domu hrozí podobný osud jako v Trávníčkově,“ psal zastupitelům nespokojený Brňan 7. prosince 2020.

Anonymizovaný dopis si mohli přečíst všichni brněnští zastupitelé. O den později byl také součástí konkrétního bodu při projednávání na zastupitelstvu.

Politici tehdy rozhodovali, zda dají do privatizace obecní dům v Nováčkově ulici se 46 byty za 70 milionů korun. Už tehdy se některým politikům zdál prodej v městské části Brno-sever podivný a pro město nevýhodný. „Je to exemplární případ nehospodárného zacházení s majetkem města,“ řekl třeba opoziční zastupitel Jiří Kment (SPD).

Namítal, že takzvaná „běžná cena“, stanovená soudním znalcem, neodpovídá realitě na trhu. Cena bytu v přepočtu na metr čtvrteční by přesahovala 30 tisíc korun. „Budeme prodávat třikrát levněji, než jsou tržní ceny,“ namítala opoziční zastupitelka Karin Karasová (ANO).

Také okolnosti této privatizace nyní prověřují policisté. Při úterní rozsáhlé akci mimo jiné prohledali kanceláře vysokých lidoveckých politiků v Brně, včetně místopředsedy KDU-ČSL a adepta na ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Ale zpět na zastupitelstvo. Anonymizovaný pisatel tehdy před Vánoci narážel na situaci na adrese Trávníčkova 5. V dopise uvedl, že privatizaci tohoto domu sice zastupitelé odklepli formálně čistě, ale smysl nesplnila.

„Jinak by se nemohlo stát, že po roce od prodeje zůstanou v domě jako členové družstva 4 původní nájemci a družstevní podíly zbylých 20 bytů jsou v rukou pánů Flimmela a jeho rodinných příslušníků. Mají nyní v úmyslu družstvo zadlužit (což už činí), a donutit tak zbývající 4 hrdiny, aby své podíly pustili a pánové získali celý dům,“ napsal tehdy pisatel.

Předem tak popsal systém čachrů s byty, který nyní rozplétají policisté. Také Peter Flimmel má být součástí organizované skupiny, kterou podle detektivů vedl realitní makléř i provozovatel taxislužby Michal Horký.

Skupina měla využívat sporů mezi nájemníky. Aby šel konkrétní dům na Brně-severu do privatizace, muselo souhlasit minimálně 70 procent jeho obyvatel. Mnozí ale byli proti odkupům.

A právě toho podle detektivů skupina využívala. Nájemníky měli oslovovat a různými směnami obecních bytů dostávat do domů k privatizaci své „bílé koně“.

Jakmile město dům v Trávníčkově prodalo, organizovaná skupina mohla podle verze policie využít byty k pronájmu nebo výhodnému prodeji.

Konkrétní dům se nachází v takzvaném brněnském Bronxu – v Husovicích. Jak se na místě přesvědčil redaktor Seznam Zpráv, v jeho těsném sousedství se nacházejí opravené činžáky. Stojí jen pár minut od centra. V případě rekonstrukce může jeho cena, včetně bytových jednotek, několikanásobně narůst.

Nyní jej z většiny obývají sociálně slabší lidé. „Bydlím tu rok. Nájem si tu pravidelně vybírá pan Flimmel,“ potvrdila redaktorovi jedna z nájemnic, která si nepřála uvést jméno.

Podle obchodního rejstříku je Peter Flimmel v Trávníčkově místopředsedou představenstva tamního bytového družstva. A členem družstva Třískalova, rovněž na Brně-severu.

Jak už zaznělo, má být podle kriminalistů součástí organizované skupiny, kterou vedl Horký. S podobným schématem chtěli podle policejních dokumentů zneužít další privatizace, třeba v Nováčkově či Ibsenově ulici. Informoval o tom Deník Právo.

Flimmel je zároveň jednatelem stavební firmy Ing-Czech, která spolupracovala s černovickou pískovnou, kde policisté v úterý rovněž zasahovali. Je to druhá větev případu.

Redaktor zkoušel volat na kontaktní telefon firmy, ale bezúspěšně. Jinak se Flimmela kontaktovat nepodařilo.

Byznysmen Horký je přitom brněnské veřejnosti dobře známý. Díky liknavosti Jihomoravského kraje v minulosti „pohádkově“ zbohatl.

Od sourozenců Zajícových v minulosti koupil za 450 tisíc korun pozemky pod brněnským letištěm. Parcely přímo pod přistávací dráhou tehdy měly takzvané duplicitní vlastnictví. Nebylo jasné, zda na ně mají vlastnické právo Zajícovi nebo kraj. Jeho vedení s hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD) se však k řešení situace nemělo, i když mu Zajícovi nabízeli jednání.

Toho využil právě Horký a pozemky od Zajícových získal. Soudní spor s krajem o pozemky nakonec vyhrál a kraj od něj poté musel důležité parcely koupit.

Podnikatel celkem inkasoval přes 27 milionů korun, více než padesátinásobek původní ceny. Spor mu přitom jako advokát pomohl vyhrát jeho dobrý známý Filip Leder.

Vlivný lidovecký politik je pravou rukou ministerského kandidáta Hladíka. V jeho advokátní kanceláři nedaleko Nové radnice v úterý také zasahovali policisté. „Bylo to jen kvůli jednomu z mých klientů,“ sdělil pro Seznam Zprávy. Doplnil, že mezi obviněnými není.

Brno má jeden z největších bytových fondů v České republice, bezmála 30 tisíc jednotek. Nájemníci v mnoha případech doplácejí na to, že různí vládci Brna přistupovali k privatizacím různě.

Skoro 50 bytů v Nováčkově ulici zastupitelé znovu řešili na posledních jednáních před komunálními volbami - letos v květnu a červnu.

O prodej stálo i vedení městské části Brno-sever. Třeba místostarosta a brněnský zastupitel David Aleš (Nezávislí pro Brno, dříve ANO) tvrdil, že se městu nevyplatí dům opravovat.

Město má ve strategii privatizací podmínku, že může prodávat jen domy, kde se cena za opravy nevrátí v celkovém nájemném za 15 let. Třeba Nováčkova tuto podmínku splňovala jen velmi těsně. Podle kritiků privatizace to bylo účelově spočítané a prodej považovali za nehospodárný.

Soudní znalec později nacenil dům místo 70 milionů na 85 milionů korun, přesto odprodej letos v červnu zastupitelstvem těsně neprošel. „Je o mně známé, že nejsem zastánce privatizace. Město má byty stavět, ne je prodávat. Toto byli jen kostlivci z dřívějšího období,“ řekl k tomu dosavadní náměstek zodpovědný za byty Jiří Oliva (ČSSD).

Také on byl nyní v kontaktu s policisty. „Řekl jsem jim, ať se podívají, jak kdo na zastupitelstvu hlasoval,“ doplnil.

Není si prý vědom, že by na něj při rozhodování o privatizaci někdo tlačil. Všiml si jen, že privatizace často názorově rozdělovaly i nájemníky v konkrétních domech.

Podle zjištění Seznam Zpráv jsou nyní v zoufalé situaci nájemníci domu v Ibsenově ulici číslo 9, 10 a 11. Policie totiž kvůli prověřování korupce proces privatizace zastavila.

Odkup domu se 72 jednotkami za 158,2 milionu korun už byl těsně před podpisem primátorky.

Družstvo má schválené úvěry od bank. Pokud víc než stomilionovou částku v termínu nevyčerpá, hrozí nájemníkům milionové sankce. Helena Eklová z vedení družstva odmítá, že by tam docházelo k masivním výměnám bytových jednotek směrem ke spekulantům.

„Ti lidé tam většinou žijí od 60. let minulého století. Dům splnil podmínky k privatizaci. Město jej víc než deset let neopravovalo. Jsou tam staré výtahy, okna, stará elektroinstalace, stará bytová jádra. Pořád nám někdo hází klacky pod nohy, aby se to neprodalo. Pokud by privatizace nedopadla, je to na žalobu,“ namítá Eklová s tím, že jim město slibuje odprodej už více než deset let a vedení městské části nemá na opravy domu peníze.

Bytovou politiku má mít nově v gesci Karin Karasová (ANO). Pro Seznam Zprávy avizovala, že odprodej bytů až na rozjednané výjimky skončí. „Město už nebude prodávat svůj bytový fond,“ řekla.

Potvrdila to také primátorka Markéta Vaňková (ODS). „Budeme to mít zakotvené v koaliční smlouvě,“ řekla.

Jen na Brně-severu žádá o odkup bytů asi 1 200 nájemníků. Nové privatizace i s vědomím aktuálních afér už město neprojedná.