Bouří s velkými kroupami v Evropě přibývá, výjimečný rok je i v Česku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Letošní rok zaznamenali tuzemští meteorologové větší počet bouřek s velkými kroupami. Měly klidně i zhruba pět centimetrů.

„Opravdu těch dní, kdy se objevily kroupy kolem čtyř nebo pěti centimetrů, bylo už kolem pěti - naposled i teď v první polovině července. V tom je tento rok zatím hodně výrazný,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy meteorolog Martin Adamovský, který se v Českém hydrometeorologickém ústavu zaměřuje na bouřky.

Je těch bouřek více, než jich bylo v posledních letech? Dá se to srovnat?

Neřekl bych, že je těch bouřek více. Čeho je hodně, a co jsme už letos zaznamenali, jsou poměrně velké kroupy i kolem pěti centimetrů nebo i větší . Tohle je oproti loňskému roku rozdíl. Je více dní, kdy byly velké kroupy.

Čím to je způsobeno?

Teď nemluvím o České republice, ale v Evropě jsou místa, třeba v severní Itálii, kde se vyskytuje mnohem více velkých krup než před třiceti nebo čtyřiceti roky, a ten nárůst je tam opravdu výrazný. Takže může to být tak, že větší počet bouřek s kroupami bude za deset patnáct let i u nás. Souvisí to s klimatickou změnou. Na základě jednoho roku to ale říct zatím nelze.

Sledujete tedy, zda se podobně mění ta situace i u nás?

My se tomu věnujeme a informace o výskytu velkých krup jsou velmi důležité. Už řadu let se tomu věnují členové Amatérské meteorologické společnosti, od letošního roku na tom s nimi spolupracujeme. Je to dané i tím, že dostupnost pozorování je mnohem lepší než dříve.

Takže my se o těch kroupách často dozvíme hlavně ze sociálních sítí. Což třeba před deseti nebo patnácti roky nebylo možné. Obecně lze říct, že s klimatickou změnou souvisí četnější výskyt extrémů. Takže lze v brzké budoucnosti očekávat, že bouřky budou i extrémnější. Budou se vyskytovat větší kroupy a tak dále.

Když ještě zůstaneme u těch krup. Objevují se v Česku větší než v uplynulých letech. A jaké jste třeba letos zaznamenali největší?

Letos už máme řadu dní, kdy se vyskytovaly kroupy třeba přes pět centimetrů. Například 20. června byla jedna výrazná situace, kdy se na Znojemsku objevily kroupy i okolo osmi centimetrů a na řadě dalších míst spadly kroupy kolem pěti centimetrů. Ale opravdu těch dní, kdy se objevily kroupy kolem čtyř nebo pěti centimetrů, bylo už kolem pěti - naposled i teď v první polovině července. V tom je tento rok zatím hodně výrazný.

Jedno varování vydali meteorologové i v sobotu, kdy mají být opět bouřky s kroupami na západě Čech.

Toto nebude situace na velké kroupy. Spíše se ty bouřky nebudou pohybovat, takže se lidé musí připravit na přívalové srážky. Ty kroupy, které mají přes pět centimetrů, dokážou vyprodukovat víceméně jen takzvané supercely (speciální typ bouřek, jejichž výstupný proud rotuje).

Jak přesně se dá předpovědět, kde se ty silné bouřky objeví?

Rozdělil bych to na dvě kategorie. První, když chce člověk předpovědět třeba pět šest hodin dopředu bouřku, která fyzicky vůbec neexistuje. Tak to není možné přesně předem určit. Apelujeme na lidi, že když vydáme výstrahu, aby nespoléhali na aplikace v mobilu a bodovou předpověď. Numerické modely neumí říct, kde přesně se bouřka objeví.

A ta druhá kategorie?

To je, když se ty bouřky už někde vyskytují a někam postupují. To už se dá lépe odhadnout, jestli bouřky budou zesilovat nebo jestli se v nich objevují nějaké větší kroupy. Dopředu to ale přesně říct nelze. Proto i naše výstrahy jsou často plošnější kvůli nejistotě.

Když je vydáno varování před silnými bouřkami, tak by se rodiny, co si plánují v dané lokalitě výlet, neměly na aplikace v mobilu spoléhat.

Ne, to určitě ne. Samozřejmě je dobré sledovat výstrahy. Bodovou předpověď u těch bouřek a přeháněk ale brát určitě s rezervou. Co je ale vhodné, je sledovat aktuální radarová data, když už se bouřky vyskytují, a zda se nějaké nenachází blízko vás.