Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Já prostě nechci ‚mrdník‘ mezi občany.“ Těmito slovy hlubocký starosta a známý senátor za ODS Tomáš Jirsa čelil opakovaným výtkám místních, že málo bojuje proti umístění hlubinného úložiště pro vyhořelé radioaktivní palivo.
Stalo se tak v emotivní debatě s obyvateli jihočeské vesničky Purkarec, která leží kousek od Temelína a patří pod Hlubokou nad Vltavou. Jirsa se hájil, že je proti uložišti a že dokonce odmítá i průzkumné vrty. Zároveň ale prý nechce vystupovat jako aktivista a celou kauzu medializovat.
„Výběr lokality je odborně-technický proces, na který nemáme sebemenší vliv. Pokud budeme rozdmýchat tyhle nálady a emoce, kdy vy už předem máte jasno, bude to přesně ten ‚mrdník‘ mezi občany. Obávám se rozdělení společnosti,“ odpovídal Jirsa kritikům.
Proč najednou tolik emocí, když vláda o definitivní lokalitě pro hlubinné uložiště ještě nerozhodla? Místní své rostoucí obavy a podezření vysvětlují dvěma momenty.
Za prvé: Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která vybírá mezi čtveřicí míst, sama ve svých materiálech uvádí, že lokalita Janoch u Temelína má ideální podmínky.
„Geologicky skutečně vycházela nejlépe, nicméně v současné době jsme v procesu hledání finální a záložní lokality. Všechny čtyři potenciální lokality jsou na stejné startovní čáře a jasno bude až po provedení průzkumných prací,“ odmítá ředitel Správy uložišť Lukáš Vondrovic, že už by bylo rozhodnuto.
Za druhé: Zastupitelé několika dotčených obcí, do jejichž katastru Janoch spadá, kritizují své starosty nejen kvůli tomu, že málo proti uložišti bojují. Zároveň jim vyčítají, že před nimi řadu informací z jednání se Správou uložišť úmyslně tají.
3D model hlubinného úložiště, který loni lidem představila Správa úložišť radioaktivních odpadů.
„Mám za to, že nejen veřejnost, ale ani zastupitelé nejsou informováni o krocích našich emisarů v pracovních skupinách spojených s Janochem. Pan starosta Jirsa to bagatelizuje a přímou odpověď nedá. Jednou odvětil, že snahou je nevytvářet mezi lidmi emoce, proto nemluví obšírněji a veřejně,“ říká Martin Veber, hlubocký zastupitel za KDU-ČSL.
Jejich starosta se převlékl za čerta. A ten náš?
Téma se týká kromě Hluboké nad Vltavou ještě obcí Temelín, Olešník a Dříteň. Jejich starostové působí v takzvané lokální pracovní skupině, kde se pravidelně setkávají se zástupci SÚRAO. Nejvíc horko je kvůli tomu v obci Temelín, kde opozice nedávno nařkla starostu Josefa Vácu, že před nimi zatajil dvě poslední schůzky se správci uložišť. Což on ani nerozporoval.
„Přišlo nám to skandální. My jako obyvatelé a zastupitelé obcí bojujeme proti Janochu a starostové nám tyto snahy sabotují či blokují,“ zlobí se Hana Hájková, opoziční zastupitelka v Temelíně. „Z toho celého mám pocit, že ve skutečnosti někteří starostové jsou pro stavbu uložiště navzdory veřejným proklamacím.“
Místní odpůrci uložiště také poukazují na to, že ve zbývající třech lokalitách, které SÚRAO posuzuje, jsou to sami starostové, kdo velmi bouřlivě protestují.
Starosta obce Dolní Cerekev na Jihlavsku se nebál převléct za čerta, aby zastrašil šéfa SÚRAO. Vesnice z oblasti Horka na Třebíčsku si stěžovaly u Ústavního soudu. A u Březového potoka u Horažďovic zas každoročně probíhají pochody proti úložišti.
Protest lidí z Pošumaví proti zvažované stavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v lokalitě Březový potok na Horažďovicku, 17. listopadu 2023.
„Jen u nás jsou starostové v klidu, protože přece nebudou mezi lidmi vytvářet nějaký neklid nebo dokonce emoce,“ konstatuje Hana Hájková z Temelína. „V době, kdy jinde bojují všemi dostupnými prostředky, tak Janoch mlčí. Bojíme se, že tento vstřícný přístup a téměř nulový odpor, nás posouvá na první místo v seznamu vybraných lokalit.“
Hlubocký starosta Tomáš Jirsa namítá, že on jen okolo odporu k uložišti „nedělá divadlo“. A že svůj nesouhlas vyjadřuje standardní úřední cestou.
Z venkova průmyslová zóna
Místní lidé mají proti uložišti vyhořelého radioaktivního paliva ještě jeden silný argument. Připomínají, že v oblasti je už dnes docela dost plno. Kromě dvou stávajících bloků jaderné elektrárny Temelín se tady plánuje stavba dalších dvou velkých reaktorů a jednoho malého modulárního.
Kromě toho kousek odsud právě probíhá intenzivní sanace 270 hektarů odkališť po komunistickém podniku MAPE Mydlovary, kde se před rokem 1989 chemicky upravoval uran.
A aby toho nebylo málo – hned vedle se nově mají stavět dvě obří fotovoltaické elektrárny.
„Takhle to vypadá, že stát se rozhodl vytvořit v původně zcela venkovské oblasti obří průmyslovou zónu. Když si to někdo všechno nakreslí tužkou na mapu, tak přece nemůžeme brát na lehkou váhu pochybnosti vyplývající z koncentrace různých typů rizik na jedno místě,“ domnívá se opoziční zastupitelka z Hluboké nad Vltavou Monika Březinová.
