Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ve věku 77 let zemřel bývalý šéf podniku zahraničního obchodu Petrimex Anton Rakický. Nepříliš známý manažer a hudebník byl jakýmsi kmotrem Andreje Babiše v začátcích jeho kariéry a společně s ním sehrál klíčovou roli při ovládnutí Agrofertu.
Úmrtí Antona Rakického potvrdil Seznam Zprávám slovenský jazzový hudebník Peter Lipa, který s Rakickým v minulosti vystupoval. „Zemřel už na konci listopadu,“ řekl Lipa.
S Andrejem Babišem se Rakický znal od druhé poloviny 70. let. V tehdy státním podniku Petrimex (původně fungoval pod federálním podnikem Chemapol) vedl obchodní skupinu 32, která nakupovala a prodávala hnojiva, a v níž pracoval i Babiš. Ten od svého šéfa nabíral zkušenosti z mezinárodního byznysu.
Kromě působení v byznysu byl Rakický také uznávaným hráčem na bendžo. V 70. letech minulého století hrál ve skupině Revival Jazz Band a později ve formaci T&R Band.
Ve druhé polovině 80. let byl Rakický vyšetřován Státní bezpečností kvůli nepovolenému přeprodeji síry z Polska na Západ a podezření z obohacování. Nebyl odsouzen, přišel ale o místo v Petrimexu a živil se jako hudebník.
Anton Rakický byl na Slovensku známý také jako jazzový hudebník.
Po sametové revoluci se mohl díky této zkušenosti prohlásit za oběť totalitní represe, stal se generálním ředitelem Petrimexu a nějakou dobu současně i náměstkem ve slovenské vládě. Politicky měl blízko hlavně k herci a ministrovi Milanu Kňažkovi. V roce 1992 však Rakický musel odejít z ministerstva kvůli aféře s chystaným prodejem tanků do Pákistánu.
V čele Petrimexu ale Rakický zůstal a o tři roky později se podílel na majetkovém odloučení Agrofertu.
Ten byl původně českou dceřinou společností Petrimexu, od počátku jej vedl Andrej Babiš. Do pražské firmy postupně přetahoval obchodní byznys z mateřské společnosti. V roce 1995 část představenstva Petrimexu v čele s Rakickým a Babišem souhlasila, aby většinový podíl v Agrofertu získala neznámá švýcarská společnost O.F.I. Finanz und Investment. Z pohledu mateřského Petrimexu, jehož akcie v té době vlastnily státem kontrolované chemické podniky, to bylo naprosto nelogické rozhodnutí.
Rakický musel následně z Petrimexu odejít. Přechodně se uchýlil na Floridu, kde si již dříve pořídil nové sídlo. Po pádu třetí vlády slovenského premiéra Vladimíra Mečiara v roce 1998 se neúspěšně pokusil o návrat a ucházel se o vedení plynárenského přepravce a distributora SPP, z jeho jmenování ale nakonec sešlo. Od té doby žil Rakický v ústraní.
Babiš o svém někdejším patronovi na veřejnosti téměř nehovořil. Nepřímo Rakického zmínil ve svém oficiálním životopise, když popisoval, jak se na jeho přímluvu vrátil ze služebního pobytu v Maroku v roce 1991.
„Chtěl jsem v této zemi zůstat natrvalo. Můj mandát se chýlil ke konci a já jsem dostal lukrativní nabídku pracovat pro jednu bohatou marockou rodinu. Ale na žádost svého bývalého šéfa, který mi kdysi pomohl a byl jakýmsi mým ochráncem, jsem se vrátil do Československa,“ uvedl Babiš.
Podle neověřených informací, o kterých hovořili někteří jeho bývalí kolegové z Petrimexu, měl Rakický zpočátku v Agrofertu majetkový podíl, který později Babišovi odprodal. Byl zřejmě jedním z mála lidí, kteří kromě Babiše věděli, kdo stál za tajemnou švýcarskou firmou O.F.I.
