Článek
Na konci listopadu uplynuly dva roky od vydání závěrečné auditní zprávy Evropské komise, která konstatovala střet zájmů u premiéra Andreje Babiše. Podle auditorů si Babiš udržel kontrolu nad skupinou Agrofert i poté, co ji převedl pod svěřenské fondy. Podniky z tohoto holdingu následně přišly o nárok na evropské dotace.
Finální zprávou však celý proces neskončil. Česko následně dostalo od Komise množství úkolů.
Zatím poslední dopis, ve kterém Brusel hodnotí plnění stanovených „doporučení“, dostala Praha podle zjištění Seznam Zpráv na konci listopadu.
„Došlo k dalšímu pokroku, je však stále potřeba dokončit zlepšení v horizontálním systému. Nejsou také dokončené prověřovací práce u dvanácti operací,“ uvedlo tiskové oddělení Evropské komise na dotaz redakce, co dopis obsahuje.
České úřady si nemohou dovolit příliš otálet. Letos v létě dal Brusel najevo, že mu dochází trpělivost a pohrozil, že pokud se nezlepší kontrola střetu zájmů u svěřenských fondů, mohl by pozastavit vyplácení dotací všem tuzemským žadatelům. Praha pak v reakci obsáhle ujišťovala, že dbá na nápravu.
Z posledního vyjádření Komise vyplývá, že po auditu zůstávají nedokončené tři problematické body. Dořešit je bude muset až nová vláda premiéra Petra Fialy, která by měla nastoupit v nejbližších týdnech.
První nesplněný požadavek vidí Komise v tom, že Česko stále nezlepšilo řídící a kontrolní systémy tak, jak je předepisují dvě finanční nařízení EU z let 2012 a 2018. Těmito zásadami se musejí řídit všichni politici a úředníci, kteří rozhodují o evropských penězích, vyvarovat střetu zájmů.
Další nedostatek souvisí se známou dotací na „inovační“ linku na výrobu toastového chleba společnosti Penam. Komise v tomto případě odmítla proplatit přidělených 100 miliónů korun kvůli pochybnému způsobu schválení dotace a skutečnosti, že tentýž druh chleba se už vyráběl v jiné velkopekárně ze skupiny Agrofert v Německu.
Nesplněné doporučení se netýká přímo této kauzy, ale schvalování podobných dotačních žádostí. Podle dopisu Komise z 30. listopadu Ministerstvo průmyslu a obchodu stále nepotvrdilo, že prověřilo splnění předepsaných výběrových kritérií u dalších projektů, při kterých dostal Agrofert evropské peníze na inovace.
Stejný rest má Ministerstvo průmyslu také u jiného případu, podpory pro společnost Lovochemie na inovaci technologie při výrobě sirných hnojiv. I v tomto případě čeští úředníci dotaci ve výši 50 miliónů schválili, Brusel jí však proplatit českému státu odmítl.
Seznam Zprávy se dotázaly Ministerstva pro místní rozvoj, které zastupuje Česko v komunikaci s Bruselem o evropských fondech, jak bude na poslední připomínky Evropské komise reagovat. Ministerstvo však pouze potvrdilo, že obdrželo zmíněný dopis.
„Dialog s ČR k dosud neuzavřeným zjištěním auditorů Evropské komise je veden, na žádost Evropské komise, nadále v důvěrném režimu,“ uvedl mluvčí ministerstva Vilém Frček. Doplnil, že Česko bude mít na odpověď dva měsíce ode dne, kdy obdrží českou verzi dopisu.
Současná vláda se závěry auditu Evropské komise nesouhlasila, sám Babiš vytrvale popíral, že by měl na své podniky vliv. Brusel však Praze uznal jen méně významné připomínky, klíčovou tezi o střetu zájmů šéfa hnutí ANO pak ve finální zprávě rozsáhle odůvodnil. Babišovi ministři pak veřejně zauvažovali, že by se Česko mohlo proti auditu bránit u soudu, z tohoto záměru však posléze sešlo.
Evropská komise provedla samostatný audit kvůli střetu zájmů také u zemědělských dotací. Jeho konečné závěry však zatím nebyly zveřejněny.
