Článek
V pátek 17. prosince se Andreji Babišovi radikálně změnil jeho běžný život. Po čtyřech letech skončil ve funkci předsedy vlády a stal se z něj „pouze“ šéf nejsilnější opoziční formace v Poslanecké sněmovně.
Ještě před několika měsíci byla taková role i pro něj samotného sotva představitelná. Jako premiér označoval parlament za nesnesitelnou „žvanírnu“ a tvrdil, že pokud ve volbách prohraje, odejde z politiky.
Objevil se však nový cíl a na cestě k jeho dosažení se Babišovi vyplatí, aby vysedávání v opozičních lavicích nějaký čas přečkal. Předseda hnutí ANO zatím opakuje, že se ještě nerozhodl kandidovat na prezidenta. Je však zřejmé, že právě získání nejvyšší státnické funkce u něj působí jako hlavní motivace pro setrvání v aktivní politice. Svědčí o tom i zpráva, kterou Babiš zveřejnil po Vánocích, že se chystá objíždět republiku s obytným vozem.
Pokud by se volilo v řádném termínu, první kolo přímé volby hlavy státu by se uskutečnilo pravděpodobně v lednu 2023. Do voleb už tedy zbývá jen něco málo přes rok.
Prezidentská kampaň formálně začíná až s vyhlášením voleb předsedou Senátu. To se před minulými volbami stalo zhruba pět měsíců před prvním volebním kolem. Babišovi ale nic nebrání, aby do té doby vystupoval jen jako starostlivý „předseda opozice“, jak to sám nazval.
Už první dny po jeho odchodu ze Strakovy akademie ukázaly, že Andrej Babiš nehodlá ztrácet čas a drží se své osvědčené zbraně – permanentního marketingu. Nemá už sice autoritu premiéra, v opozici má ale mnohem více času, který může využívat k působení na možné voliče.
„Přemýšlím o nějakých způsobech komunikace, na sítích a celkově,“ svěřil se Babiš novinářům po poslední tiskové konferenci své vlády. Konkrétně jmenoval ještě větší důraz na Facebook.
Jak bude vypadat Babišův opoziční styl, naznačilo poslední předvánoční vydání jeho facebookového monologu „Čau lidi“.
Většinu z více než 20 minut trvajícího projevu šéf ANO věnoval vyzdvihování úspěchů svého kabinetu. Sebechvála se sice časem vyčerpá, Babiš se však bude moci čím dál více soustředit na kritiku nové koalice v čele s Petrem Fialou. Ta bude jeho stylu zákonitě nahrávat, protože se Fialův kabinet chystá snížit rekordní rozpočtové schodky, což se neobejde bez nepopulárních opatření. České domácnosti se navíc budou muset vyrovnávat s vysokou inflací, zejména růstem cen energií.
„Pokud to bude opravdu silný ekonomický šok, začne se jevit Babišova premiérská éra pro některé váhající jako ‚krásné časy‘, což pochopitelně pomůže jeho prezidentským šancím. Andrej Babiš a jeho marketingový tým určitě budou umět tuto nostalgii šikovně podpořit,“ myslí si politolog Lubomír Kopeček z brněnské Masarykovy univerzity.
Dalším terčem předsedy hnutí ANO budou bezpochyby smělé plány Evropské unie proti klimatické změně, odpor německých a rakouských politiků proti jaderné energetice a případně také tradiční téma migrace.
Když Babiš v listopadu poprvé připustil, že by mohl kandidovat na prezidenta, naznačil také, že spíš než o kandidátku navrženou jeho poslanci stojí o postavení „lidového“ uchazeče, který se opírá o podporu aspoň 50 tisíc lidí. Podpisy se už sbírají.
O zdroje na kampaň nemá šéf hnutí ANO nouzi, finanční zázemí skupiny Agrofert mu skýtá bezkonkurenční možnosti. Jeho situaci usnadňuje to, že se k holdingu může opět otevřeně chovat jako přímý majitel. S odchodem z premiérské funkce se na Babiše už nevztahují omezení zákona o střetu zájmů, kvůli kterým před lety Agrofert převedl pod svěřenské fondy. Tím pádem ho může legálně ovládat.
Jediný problém by měl Babiš s vlastnictvím vydavatelství Mafra a dalších médií. Ustanovení, podle kterého veřejný funkcionář nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem novin, se týká i poslanců.
Tato záležitost ale zatím není aktuální. Babiš před Vánoci přes svého mluvčího potvrdil, že Agrofert a další firmy nechává ve svěřenských fondech.
Ke změně ho ani nic nenutí. Přesun pod svěřenské fondy se na fungování koncernu nijak podstatně neprojevil, v jeho vedení sedí stále stejní lidé jako předtím. Babišův hlavní zdroj příjmů z Agrofertu jsou navíc korunové dluhopisy, u kterých na vztahu ke skupině nezáleží.
Kdo se musí střetem zájmů bývalého premiéra zabývat, je paradoxně nová vláda v čele s Petrem Fialou. Po auditu Evropské komise, který konstatoval porušování pravidel o střetu zájmů, totiž musí české úřady Bruselu dokázat, že zlepšily kontrolní mechanismy na požadovanou úroveň.
Samotný Babiš je do značné míry z obliga, protože nesedí ve vládě. Jeho přesun do opozice prospěje i Agrofertu, který by měl znovu získat přístup k investičním dotacím z Evropské unie.
Více než střet zájmů tak může Babišovi v roce 2022 komplikovat politický život zdánlivě nekonečná kauza Čapí hnízdo. Vyšetřování podezření z dotačního podvodu už podruhé dospělo do finále. Předpokládá se, že poslanci budou opět souhlasit s vydáním Babiše k trestnímu stíhání, následně by měl státní zástupce Jaroslav Šaroch předložit návrh k obžalobě, nebo státní zastupitelství Babišovo stíhání zastaví.
Pokud dojde k obžalobě a následně k veřejnému soudnímu procesu, potáhne za sebou Babiš pomyslnou kouli na noze v podobě možného odsouzení za trestný čin. Šéf ANO sice ukázal, že kauza Čapí hnízdo nemá na jeho politický úspěch citelný dopad, kandidatura v přímých prezidentských volbách však obnáší přísnější měřítka. Představa, že by se hlavou státu stal obžalovaný, nebo dokonce odsouzený politik je přinejmenším neobvyklá.
Vyloučeny nejsou ani další komplikace se zákonem. Nepříjemná odhalení může přinést také samostatné prověřování možného porušení daňových zákonů, a to kvůli reklamním smlouvám mezi Čapím hnízdem a Agrofertem. Čeká se také na zveřejnění dalších podrobností o Babišových stamilionových operacích přes daňové ráje, s jejichž pomocí si před nástupem do politiky pořídil usedlosti v jižně Francii.
I kdyby Babiš stanul před soudem, na své straně má jednoho velmi silného příznivce – prezidenta Miloše Zemana. Ten před Vánoci zopakoval, že chtěl předsedu ANO jmenovat premiérem, a znovu podpořil jeho prezidentskou kandidaturu.
Více než Zemanovy sympatie by mohly Babišovi pomoci Zemanovy prezidentské pravomoci, které mu umožňují zastavit trestní stíhání. V takovém případě by však prezidentovo nařízení musel spolupodepsat premiér nebo jím pověřený člen vlády.
Snazším řešením je pro Babiše právě vítězství v přímé volbě hlavy státu. Podle ústavy nelze prezidenta po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Tím by se obvinění z kauzy Čapí hnízdo zbavil.
A na čem hlavně bude záviset Babišův případný úspěch v prezidentských volbách?
Podle politologa Lubomíra Kopečka bude záležet jednak na ekonomické situaci a také na tom, zda se současné vládní koalici podaří vybrat přijatelného prezidentského kandidáta. Pokud ano, bude mít tento kandidát výhodu menší kontroverznosti a tím i mnohem větší šanci vyhrát. V opačném případě by se však z volby hlavy státu stala spíše „loterie“.
„Babiš se může ve druhém kole utkat s těžko přijatelným kandidátem, jako je třeba Tomio Okamura, nebo slabým protikandidátem, což může být někdo málo zkušený, jako byl Jiří Drahoš. V takové situaci by jeho šance prudce stouply,“ uvedl politolog.
Aktualizace 21:45: Upřesnili jsme pasáž o možném nařízení prezidenta k zastavení Babišova trestního stíhání, doplněna informace o kontrasignaci premiérem.
