Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když si někdo něco přivlastní a provede to bezostyšným, troufalým způsobem, říká se tomu loupež za bílého dne.
Pokud bychom slovo „loupež“ nahradili slovem „trik“ nebo „podfuk“, dala by se tato fráze klidně použít pro více než smělou operaci, která se odehrála před téměř 10 lety: skupina Agrofert, vlastněná v té době ještě napřímo Andrejem Babišem, se oklikou zmocnila dvou velkých slovenských pekáren, i když předtím jejich nákup zamítl antimonopolní úřad.
O co vlastně šlo? Pekárenská společnost Penam, která je součástí Agrofertu, v roce 2012 neuspěla s plánem na pohlcení svého hlavního konkurenta v Česku a na Slovensku, skupiny United Bakeries. Zatímco český antimonopolní úřad spojení povolil, slovenský fúzi zamítl.
Penam však nakonec stejně ovládl dvě slovenské pekárny, o které usiloval především. V obou případech se vlastník změnil přes mezičlánek neboli tzv. bílé koně. Bratislavskou pekárnu nejprve ve druhé polovině roku 2013 koupila malá firma, kterou po pár měsících získal Penam. Společnost zastřešující žilinskou pekárnu zase na přechodnou dobu – v tomto případě skoro na tři roky – převzali advokáti. Někteří z nich předtím prokazatelně zastupovali Agrofert.
Důvod nákupu přes prostředníky byl zřejmý – měli posloužit jako alibi před strážcem volného trhu, tedy antimonopolním úřadem. Podrobně obě transakce popsal už před lety autor tohoto článku – například zde nebo zde.
Slovenský úřad se nejdříve k zásahu neměl, v roce 2017 ale provedl ve slovenských pekárnách razii a letos v červnu nakonec udělil Penamu mimořádně vysokou pokutu 21 milionů eur (tedy zhruba půl miliardy korun) za nenahlášení nákupů konkurenčních podniků.
Až tím vyšla najevo skutečná váha celého případu. Srovnejme si to – v ostře sledované a dopodrobna rozebírané kauze Čapí hnízdo, kvůli níž se Babiš musel zodpovídat před soudem, jde o nepoměrně menší peníze, dotaci ve výši 50 milionů korun.
Nezaslouží si tedy případ s desetinásobnou „hodnotou“ srovnatelnou míru zájmu? A není o to závažnější proto, že zatímco v době sjednávání dotace pro venkovské rekreační sídlo Babiš ještě nebyl politikem, při ovládnutí pekáren už ano?
Je přece vedlejší, že Babišův holding předvedl takovou opovážlivost na Slovensku. Důležité je, co se stalo. Poslanec a tou dobou už jednou nohou vicepremiér a ministr financí šéfoval – nebojme se to pojmenovat – podvodné akvizici, díky níž si vzal to, co chtěl. Navzdory pravidlům, jak potvrdil slovenský antimonopolní úřad.
Agrofert tvrdí, že pokutu od něj dostal neprávem. Člověk ale nemusí být odborník na antimonopolní právo, aby si o celé věci udělal jasno. Stačí se podívat do historického výpisu příslušných firem ve slovenském obchodním rejstříku. Ty procesy jsou vlastně mnohem průhlednější než komplikované posuzování, jestli byla farma Čapí hnízdo nezávislým malým podnikem, nebo ne.
Pokud by chtěl předseda hnutí ANO s odstupem času tvrdit, že celou operaci tehdy neřídil, má přinejmenším papírově smůlu. Až do února 2014 byl zapsaný jako předseda představenstva Agrofertu. Stěží uvěřit, že by se potutelná akce s pekárnami, významná pro celou potravinářskou divizi holdingu, odehrála přinejmenším bez jeho souhlasu.
Rozhodnutím o pokutě kauza nekončí. Agrofert už potvrdil, že jeho pekárenská dcera podá rozklad, a celou věc tak bude znovu posuzovat rada slovenského antimonopolního úřadu, kterou tvoří jeho předseda a šest členů jmenovaných vládou. Pokud by rada pokutu potvrdila, bude ji muset holding skutečně zaplatit. I v takovém případě se dá nicméně očekávat, že se Agrofert bude snažit tvrdý peněžní trest zvrátit u soudu.
Další vývoj případu si každopádně zaslouží větší pozornost, než v Česku obvykle věnujeme událostem v zemi pod Tatrami. Nejen proto, že – měřeno penězi – jde o mnohem závažnější kauzu než Čapí hnízdo. Často se na to zapomíná, ale Babiš má na Slovensku přes historické vazby a tamní byznys stále nemalý vliv.
