Jak dopadne soud s Babišem, naznačilo 46 výpovědí

Soudní proces s bývalým premiérem Andrejem Babišem a manažerkou Agrofertu Janou Nagyovou (Mayerovou) trval celých 14 jednacích dnů, které soudce Jan Šott rozložil do pěti týdnů.

Po jedenácti ze zmíněných čtrnácti dní, kdy proces běžel, přicházeli do největší soudní sítě v budově Městského soudu v Praze lidé, jež předseda senátu předvolal jako svědky.

Tři z předvolaných se tu objevili dvakrát, každý z jiného důvodu. Jak se blíže dočtete níže v článku, jednoho si předvolala obhajoba zaskočená tím, jaké svědectví o obžalovaném Andreji Babišovi poskytl. Ve druhém případě musela opakovaně předstoupit před soud svědkyně, která po svém prvním vystoupení novinářům na chodbě soudní budovy naznačila, že by mohla soudu sdělit více, než předtím sdělila. Třetí - znalec - pak vypovídal znovu, protože musel vypracovat dodatek svého posudku.

Spočítali jsme, že kvůli posouzení, zda Andrej Babiš spáchal trestný čin napomáhání dotačnímu podvodu a jeho manažerka Jana Nagyová dotační podvod, mělo přijít před soud vypovídat celkem 46 lidí.

Přinášíme přehled, co řekli, co zapomněli nebo proč mluvit zcela odmítli.

Manželka obžalovaného přišla svědčit do soudní budovy ve Spálené ulici třetí den procesu, ale dlouho se nezdržela. Monika Babišová byla podle svého manžela několik měsíců vlastníkem akcií společnosti Farma Čapí hnízdo. Bylo to v období, kdy firma připravovala žádost o dotaci. Později se podle několika svědků podílela na zařizování a designu farmy. Před soudem odmítla vypovídat. V kauze byla v minulosti obviněna, žalobce ale v srpnu 2019 její stíhání zastavil.

Pohledem advokáta Jiřího Kučery: Nepodstatná svědkyně, nevypovídala.

Syn obžalovaného z prvního manželství potvrdil, co už řekl loni v září policii. Že nikdy neměl akcie Farmy Čapí hnízdo, jak tvrdil jeho otec, že na dokumentu o převodu akcií není jeho podpis a že se neúčastnil ani žádných valných hromad společnosti. Babiš mladší soudu řekl, že jedna z budov na Čapím hnízdě je vyhrazena jako soukromá rezidence pro otce a jeho rodinu. Kvůli hodnověrnosti svědka nechal soud zpracovat znalecké posouzení jeho duševního stavu, s čímž Andrej Babiš mladší souhlasil.

Pohledem advokáta Jiřího Kučery: Důležitý svědek, protože potvrdil, že dokumenty o akciích nepodepsal a že v době, kdy měl ty smlouvy podepsat, byl v USA. Pokud něco v sídle Agrofertu podepsal, nebyla to – jak vyplynulo z dalšího dokazování – smlouva o převodu akcií Farmy Čapí hnízdo.

Martin Herodes se podobně jako jeho sestra Monika Babišová u soudu dlouho nezdržel a také odmítl vypovídat. Podle obžaloby Babišův švagr držel akcie Farmy Čapí hnízdo v době, kdy společnost o dotaci žádala. Také Herodese policie v minulosti obvinila a i jeho stíhání bylo v srpnu 2019 zastaveno.

Pohledem advokáta Jiřího Kučery: Nepodstatný svědek, protože nevypovídal.

Banka HSBC poskytla na Čapí hnízdo úvěry v řádu stovek milionů korun. Bankéře, kteří s úvěrem měli co do činění, si pozval soud hned zkraje druhého týdne procesu a jako první z nich dostal slovo Filip Koutný. Mluvil o tom, že bez Agrofertu by peníze na Čapí hnízdo nebyly – kdyby za úvěr ve výši 375 milionů korun neručil Agrofert, banka by tyto peníze na stavbu Čapího hnízda nedala. Což potvrdili i další předvolaní pracovníci banky HSBC.

Podobně lidé z HSBC naznačili soudu, jak blízko měl k Čapímu hnízdu obžalovaný Babiš. Podle Koutného se v bance mluvilo o tom, že Čapí hnízdo je privátní investice Andreje Babiše, citoval i finanční ředitelku Agrofertu Petru Procházkovou, že „je to srdeční záležitost pana generálního (pana Babiše)“. Pracovnice HSBC Karolína Slancová pak řekla, že na Čapí hnízdo byli pozváni ještě před otevřením farmy a že u toho byl i Andrej Babiš. Na dotaz soudce, proč tam Babiš podle ní byl, Slancová odpověděla, že „z důvodu, že měl nějaký zájem na Farmě Čapí hnízdo“. Tímto „zájmem“ mělo být podle ní ručení společnosti Agrofert za zmíněný úvěr. U soudu ještě z HSBC vypovídali Pavel Šlancar a František Kopřiva. Marek Gestinger ze Švýcarska nepřijel a soudce četl jen jeho výslech na policii.

Pohledem advokáta Jiřího Kučery: Důležití svědci, protože podle jejich popisu stál za Čapím hnízdem holding Agrofert. Řekli také, že celý úvěrový proces vyřizovala finanční ředitelka Petra Procházková.

Advokáti Gabriela Knapová a Václav Knotek se na valných hromadách společnosti Farma Čapí hnízdo prokázali plnými mocemi, podle nichž zastupovali akcionáře této firmy s akciemi na majitele. Oba se u soudu odvolali na advokátní mlčenlivost a nevypovídali. Na dotaz soudce uvedli, že skutečnými vlastníky akcií nikdy nebyli.

Pohledem advokáta Jiřího Kučery: Z toho, že nevypovídali, nemůžeme nic usuzovat. Nebyli zproštěni klientem. To je v pořádku.

Reklamní specialisté Tereza Svěráková a Jakub Antoš uvedli, že před nimi obžalovaný Babiš mluvil o Čapím hnízdě jako o svém „mimořádném projektu“. „Já jsem to chápal tak, že Čapí hnízdo je z dalších projektů Agrofertu a pana Babiše,“ uvedl Antoš. Podle něho se o Babišovi mluvilo jako o „velkém šéfovi“.

Na Svěrákovou se podle jejích slov obrátil v říjnu 2012 sám Babiš a nabídl jí možnost spolupráce. Babiš jí farmu ukázal a mluvil o tom, že to je „jeho dítě“, do kterého dal veškerou invenci. Před soudem dostala od obhajoby otázku, jaké je její nynější angažmá. Přiznala, že pracuje v týmu prezidentské kandidátky Danuše Nerudové.

Pohledem advokáta Jiřího Kučery: Důležití svědci, protože řekli, že to Andrej Babiš celé řídil.

Pro Andreje Babiše pracoval jako technický dozor na stavbách. U soudu vypovídal hned dvakrát. Jeho první výpověď totiž advokáty Andreje Babiše zaskočila, když jako první uvedl, že obžalovaný věděl o shánění evropské dotace na stavbu Čapího hnízda. Podle svědka Babiš i Jana Nagyová rovněž věděli, že na dotaci na stavbu areálu Čapí hnízdo nemají nárok.

Pohledem advokáta Jiřího Kučery: Potvrzoval to, že pan Babiš celou stavbu řídil a ovlivňoval a že vše se už od začátku rozjelo pod holdingem Agrofert. Mluvil také o tom, že Jana Nagyová tu dotaci vylobbovala.

Finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková se nejprve kvůli nemoci omluvila, přišla tak k soudu skoro až na závěr „prvního poločasu“. Řekla, že nikdy Čapí hnízdo nevnímala jako soukromý majetek Andreje Babiše. Nevěděla prý nic o akcionářské struktuře ani o tom, že by to bylo spojeno s rodinou Andreje Babiše. Vzpomněla si však, že Agrofert pro farmu vedl účetnictví a ručil za její úvěry.

Pohledem advokáta Jiřího Kučery: Když někomu půjčujete veliké peníze a ještě ručíte za jeho dluh, měli byste vědět, o koho jde, a to proto, abyste si vyhodnotili riziko, že vám ty peníze vrátí. Je tedy strašně zajímavé, že Petra Procházková u soudu řekla, že neznala akcionářskou strukturu společnosti Farma Čapí hnízdo.

Bývalý ředitel Čapího hnízda viděl dění kolem dotace nebo financování farmy zblízka. Odmítl vypovídat, soudce přečetl jeho výpovědi na policii. Byly dvě. První se uskutečnila v roce 2018, ve druhé o tři roky později exmanažer policii sdělil, že některé informace původně zamlčel, protože se bál o své zdraví. Podle Raka byl vlastníkem Farmy Čapí hnízdo holding Agrofert, respektive Andrej Babiš. Svědek neměl žádné důkazy, ale vycházel ze svých zjištění. „Pan Babiš mě na farmu přijímal, řídil mě.“ Kdo je akcionářem farmy, však nevěděl. „Měl jsem za to, že jediným majitelem je pan Andrej Babiš,“ zaznělo ve čtené výpovědi.

Pohledem advokáta Jiřího Kučery: To, co řekl na policii, je důležitá informace. Popsal, že se s panem Babišem potkával a ten ho řídil. Pro případ má tato výpověď svůj význam.

Z devíti úředníků či externích znalců, kteří na úřadu Středočeského kraje dotaci pro Čapí hnízdo řešili, zanechala v soudní síni nejvýraznější stopu Eva Filipová. I proto, že si ji soudce pozval dvakrát. Jako středočeská úřednice kontrolovala projekt Čapí hnízdo a u soudu Babiše s farmou propojila. Řekla, že dostala informaci, že Babiš by za projektem mohl stát. Podobně se vyjádřila i stavební inženýrka Ivana Havlíková, která projekt Čapí hnízdo posuzovala jako externí znalec. O spojení projektu s Andrejem Babišem a jeho rodinou prý věděla. „Nebyla to tajná informace. Na úřadě (dotačním) se to vědělo.“

Pohledem advokáta Jiřího Kučery: Úředníci dotačního úřadu řekli, že věřili čestnému prohlášení, které Farma Čapí hnízdo předložila. Důležité byly ale výpovědi externích hodnotitelů, kteří uvedli, že v projektu jsou veliké nedostatky a že to dotační úřad řešil na nejvyšších místech. Nakonec byl ale dotační úřad k žadatelům vstřícný.

Člen představenstva společnosti Imoba, jež nyní vlastní Čapí hnízdo, soudu řekl, že akcionáře Farmy Čapí hnízdo neznal. Podle svých slov jednal jen s advokáty Václavem Knotkem, Alexejem Bílkem nebo Gabrielou Knapovou. „Šlo o zástupce akcionářů,“ řekl Šlingr.

Bývalá hlavní účetní Agrofertu uvedla, že o majitelích Farmy Čapí hnízdo neměla informace. „Já jsem žádné takové informace nepotřebovala,“ uvedla. Stejně tak prý neslyšela o tom, že by za farmou mohl být obžalovaný Andrej Babiš.

Poslanec ANO Jaroslav Faltýnek v roce 2007 působil ve firmě ZZN Pelhřimov, která spadala do holdingu Agrofert a přeměnila se na akciovou společnost Farma Čapí hnízdo. Ta pak s anonymními akciemi na majitele žádala jako „malý a střední podnik“ o dotaci. Babišův dlouholetý blízký spolupracovník u soudu popřel, že by to bylo účelové. „Já to považuji za uměle vytvořenou kauzu s jediným cílem – odstranit Babiše z politiky. Já jsem o tom přesvědčen od samého začátku,“ uvedl u soudu Faltýnek, který byl v minulosti za Čapí hnízdo obviněn, ale i jeho stíhání žalobce zastavil.

Poslanec ODS Petr Bendl byl v době, kdy dostala Farma Čapí hnízdo dotaci, středočeským hejtmanem a také předsedou Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. U soudu však tvrdil, že si na detaily nevzpomíná. „Je to spousta let. Dostali jsme vždy seznam projektů, které byly doporučeny,“ řekl Bendl. Dodal, že v radě neměli jinou možnost než doporučené projekty schválit.

Právnička Eva Havlová byla podobně jako Faltýnek u toho, když se na konci roku 2007 dceřiná firma Agrofertu ZZN Agro Pelhřimov přeměnila ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost Farma Čapí hnízdo, jejíž akcie byly anonymní. Soudu však řekla, že si na okolnosti tohoto převodu nepamatuje.

Vítězslav Hálek v kauze zpracoval několik ekonomických posudků. U soudu řekl, že Farma Čapí hnízdo nebyla schopná si ze svého provozu zajistit dostatek peněz. A fungovala tak jen díky penězům z holdingu Agrofert. „Z tabulky je patrné, že v roce 2013 byla firma předlužená a měla skončit v úpadku,“ konstatoval Hálek. Na Čapím hnízdě se objevila před jeho otevřením a po něm reklama, za kterou firmy z holdingu Agrofert zaplatily přes 280 milionů. Podle Hálka byly ceny části této reklamy výrazně nadhodnoceny.

Znalec z oboru písmoznalectví Aleš Čulík pak u soudu konstatoval, že u některých podpisů Babiše mladšího objevil částečnou shodu s podpisy jeho obžalovaného otce. Jeho posudek byl na žádost soudce Šotta ještě rozšířen. V pondělí 19. prosince pak vypovídal Čulík u soudu znovu. Řekl, že u sporných podpisů našel shody a podobnosti s podpisy obžalovaného Babiše. Jenže zejména v první polovině se podle znalce odlišuje od jeho běžných podpisů.

Pohledem advokáta Jiřího Kučery: U pana Hálka je důležité, že potvrdil, že bez peněz Agrofertu za takzvanou reklamu by ta farma nemohla fungovat. Nebyl to malý a střední nezávislý podnik.

Psychiatrička Gabriela Leblová zkoumala zdravotní stav důležitého svědka této kauzy Andreje Babiše mladšího. V úvodu své svědecké výpovědi u soudu potvrdila, že trpí paranoidní schizofrenií. Dále ale uvedla, že navzdory onemocnění není důvod pro to, aby nemohla být svědecká výpověď Babiše mladšího před soudem využita. „Je schopen účasti u soudu,“ uvedla Leblová.

Před soudem také zmínila, že vztah mezi obžalovaným Babišem a jeho synem nebyl nikdy hezký. „Zasáhl ho rozchod rodičů,“ řekla Leblová. Zároveň však doplnila, že výpověď Andreje Babiše mladšího u soudu nebyla kvůli jejich vztahu ovlivněna.

Znalkyně zmínila také, že je Andrej Babiš mladší inteligentní a nemoc zvládl díky tomu, že se hned zkraje – po roce 2015 – velmi intenzivně léčil. „Dostal schizofrenní proces velmi dobře pod kontrolu,“ řekla.

Pohled advokáta Jiřího Kučery: Psychiatrička déle než hodinu velmi přesvědčivě k duševnímu stavu Andreje Babiše mladšího. Netrpí bludy, k otci nemá chorobný vztah, nyní je kompenzovaný. Na otázky Andreje Babiše, proč se neptala syna na určité věci, má lakonickou odpověď: „Já nejsem policista, nedělám výslechy“.

Znalkyně Jindřiška Záhorská se zabývala věrohodností Andreje Babiše mladšího jako svědka. U soudu vysvětlila, že v této souvislosti zkoumala dva typy věrohodnosti. Mimo jiné řekla, že kvůli tomu, že Andrej Babiš mladší trpí paranoidní schizofrenií musela uvést, že obecná věrohodnost je u něj snížená.

Znalkyně se však zabývala také takzvanou specifickou věrohodností. „Lze ji hodnotit jako nenarušenou,“ řekla Záhorská. Což vysvětlila tím, že výpověď Andreje Babiše mladšího je v této kauze podle ní věrohodná. „Hodnocení pravdy a lži je ale na soudu,“ zdůraznila Záhorská.

Zmínila také to, že Babiš mladší během zkoumání mluvil o tom, že ví, že jeho výpověď u soudu jeho vztah s otcem a rodinou nezlepší. „Snaha poškodit otce nebyla z psychologického hlediska zjištěna,“ dodala Záhorská.

Znalec z oboru ekonomie Jakub Kovář, kterého si najala obhajoba a který pracuje ve společnosti VGD Appraisal, před soudem mluvil o tom, že v době podání žádosti o dotaci firma Farma Čapí hnízdo nekonkurovala jiné společnosti z holdingu Agrofert. Tím rozporoval závěr žalobce Jaroslava Šarocha.

Také znalkyni Martinu Zublovou, která je ze společnosti Ostravská znalecká, si najala obhajoba. Zublová rovněž řešila, zda Farma Čapí hnízdo v době žádosti o dotaci z Evropské unie nekonkurovala jiné společnosti z holdingu Agrofert. A před soudem znalkyně Zublová konstatovala, že si nekonkurovaly.

Jezdecký instruktor Ladislav Kmoníček u soudu uvedl, že práci na Farmě Čapí hnízdo, kde začal působit v roce 2010, mu nabídla Jana Nagyová. Popsal rovněž, že se tam objevoval Andrej Babiš a jeho rodina. Na dotaz soudce Šotta se vyjádřil i k objektu uprostřed areálu, kterému se říká vila. „Ve vile bydlela rodina Andreje Babiše,“ uvedl Kmoníček.

Bývalý auditor společnosti Farma Čapí hnízdo uvedl, že pro Andreje Babiše a jeho firmy pracoval asi od roku 1995. Proč Farma Čapí hnízdo nebyla součástí konsolidované účetní závěrky Agrofertu, ale nevěděl. Otřísal uvedl, že v roce 2009, po prvním auditu, byl sám navštívit pražské sídlo dotačního úřadu, aby se prý ujistil, že je vše ohledně dotace v pořádku. „Chtěl jsem mít jistotu, aby mě někdo jednou neobviňoval, že jsem si to neověřoval,“ uvedl před soudem.

Letitý člen vedení Agrofertu, který se s Andrejem Babišem podle vlastních slov zná už od začátku 90. let, před soudem uvedl, že když firma IMOBA areál kolem roku 2006 kupovala, byl zde původně záměr vybudovat „vzorové zemědělské družstvo“. „K tomu jsme se rozhodli kolektivně,“ prohlásil. Neměl prý žádné informace, proč posléze došlo k převodu majetku na jiný subjekt.

Architekt Jiří Javůrek u soudu řekl, že návrh rekreačního komplexu si u něj objednal přímo Andrej Babiš. „Dali jsme si schůzku, sdělil mi, že něco z toho zkusí vybudovat, a co si o tom myslím,“ říká Javůrek. Babiše pak považoval v průběhu stavby za investora. To znamená i v době, kdy se u dotačního úřadu deklarovalo, že Babiš nemá s projektem nic společného (jinak by nemohla Farma Čapí hnízdo dostat dotaci pro malé a střední firmy).

Na Čapím hnízdě měl na starosti technický dozor. Ve výpovědi řekl, že při stavbě několikrát viděl i Andreje Babiše, a pak doplnil, že se tam objevila i Babišova žena Monika. „Pomáhala při výběru nějakého vybavení,“ řekl dále u soudu svědek Mikyna.

Mezi roky 2010 až 2014 byl členem dozorčí rady společnosti Farma Čapí hnízdo a u soudu popsal, že měl v rámci stavby tohoto multifunkčního areálu na starosti několik dílčích projektů. Třeba vybudování naučné stezky. „S panem Babišem jsme se tam několikrát potkali,“ uvedl Křížek.

Bývalý člen představenstava firmy Farma Čapí hnízdo u soudu uvedl, že neví o tom, jaké vazby měla tato společnost s holdingem Agrofert. Nevěděl prý ani o tom, zda si farma nějaké peníze půjčila, nebo kde byla pojištěná. „Příležitostným hostem na Čapím hnízdě byl pan Babiš, ale o žádné jiné jeho vazbě na farmu nevím,“ řekl Gavenda.

Soudní znalec Ladislav Šepela zpracovával posudek zaměřený na ocenění nemovitosti pro úvěrující banku HSBC. U soudu uvedl, že mu podklady dal bývalý šéf představenstva Josef Nenadál. Při stavbě kontroloval faktury, které měly být následně proplaceny bankou. „Jezdil jsem tam zhruba jednou za měsíc,“ uvedl s tím, že kontrolních dnů se neúčastnil. Kdo je investorem stavby, nevěděl.

Podnikatel uvedl, že obžalovanou Janu Nagyovou zná téměř třicet let. Pracovala několik let v jeho firmě Eutrain, kde se zaměřovala na problematiku Evropské unie. Ke kauze ohledně Čapího hnízda se tento svědek fakticky nevyjádřil.

K soudu byli ještě jako svědci pozváni také Jan Platil a Adriana Bobeková. Ani jeden však kvůli svému zdravotnímu stavu nepřišli.