Svědek popsal práci na Čapím hnízdě. Babiše se všichni báli, řekl soudu

Soudce Šott ukončuje dnešní jednání soudu, pokračovat bude zítra v devět ráno. Například výslechem Tomáše Raka, bývalého manažera Čapího hnízda, a dále také jeho kolegy Františka Šlingra.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch se ptá na odstupné pro bývalého manažera Tomáš Raka, který byl z vedení Čapího hnízda vyhozený. Dohodu o vyplacení peněz s ním totiž podepsala Petra Procházková, finanční šéfka Agrofertu. Přestože farma neměla mít v té době s holdingem nic společného.

Svědek Bareš neví, proč to tak bylo. „Já si myslím, že paní ředitelka pomáhala s účetnictvím i Čapímu hnízdu,“ váhá.

Babišův obhájce se Bareše ptá, jestli si od něj Tomáš Rak, další svědek v této kauze, vypovídající v Babišův neprospěch, půjčil peníze. Bareš říká, že 250 tisíc. A že bylo těžké z něj pak tyto peníze dostat. Stejný problém měl s dlužníkem Rakem i další manažer Čapího hnízda. Rak, bývalý manažer farmy, bude u soudu vypovídat v pátek.

Svědek Bareš považuje obžalovanou manažerku Janu Nagyovou víc za lobbistku než odbornici na čerpání dotací. Soudce Šott se ujišťuje: Takže podle Bareše dokázala zajistit dotace i nad rámec daných podmínek? „No určitě,“ opáčí Bareš.

Bareš vzpomíná na rozhovor s Babišem o financování Čapího hnízda. Které vzniklo díky několikasetmilionovému úvěru od banky. „Řekl, ať se nestarám. Že Agrofert je tak dobrá firma, že když se zaručí, tak Čapí hnízdo úvěr dostane,“ uvádí Bareš.

Svědek Bareš říká, že když se Babiš rozhodl, že si Čapí hnízdo nechá, začala se hledat cesta, jak farmu vyčlenit z Agrofertu. V té době už podle Bareše obžalovaná manažerka Jana Nagyová začala obstarávat dotaci z oblasti cestovního ruchu. Soudce chce vědět, jestli o shánění dotace věděl Babiš. „Jistě,“ odpovídá Bareš.

Co toto svědectví znamená: podporuje závěry obžaloby, že převod farmy z Agrofertu na vlastní firmu byl účelový – čistě proto, aby mohlo Čapí hnízdo dostat dotaci 50 milionů pro malé a střední podniky. Pod křídly bohatého Agrofertu by na tuhle finanční injekci nemělo nárok.

Podle svědka Bareše chtěla být obžalovaná Jana Nagyová (Mayerová) ředitelkou farmy Čapí hnízdo. Barešovi to prý řekl sám Babiš.

Při žádání o dotaci na Čapí hnízdo se z rozpočtu musela vyškrtnout soukromá Babišova vila v areálu farmy. A to – podle svědka Bareše – po zásahu pracovnic dotačního úřadu. „Řekly, že je to neuznatelný náklad pro výplatu dotace. A my jsme museli předělat celý rozpočet,“ dodává technik Bareš.

Bareš říká, že Babiš chtěl dát dětem šanci podnikat. Konkrétně že podnikání chtěla zkusit Babišova dcera. Zatímco Bareš doporučoval Čapí hnízdo – jako byznysově ztrátový projekt – raději prodat. O tom jednu chvíli uvažoval i Babiš, pak si to však rozmyslel.

„Byl jsem naštvaný, že se to neprodává, protože bych mohl dostat provizi,“ zmiňuje Bareš.

Bareš vysvětluje, že Čapí hnízdo bylo v Agrofertu nechtěným dítětem. Například finanční šéfka Petra Procházková podle Bareše nechtěla mít Čapí hnízdo za součást holdingu. Zřejmě proto, že šlo o ztrátový podnik, který by táhl výsledky skupiny dolů. Což by pocítili i manažeři na svých výplatách. „Oni se báli o své prémie,“ říká Bareš.

Podle Bareše se také uvažovalo o tom, že se Čapí hnízdo stane součástí Babišovy firmy ZZN Pelhřimov. Ale proti tomu se tamní management také postavil. „Báli se Babišovi říct, že je to špatně. Tak šli za mnou,“ vzpomíná Bareš.

Soudce Šott se ptá, jestli měl pocit, že se manažeři báli říkat Babišovi nepříjemné věci.

„To jsem měl pocit celých 12 let,“ odpovídá Bareš.

Podle technika Bareše vycházela rekonstrukce zdevastovaného statku na Benešovsku na 500 milionů. V tu chvíli prý bylo jasné, že nemůže jít o rekreační centrum jen pro zaměstnance firmy Imoba z hodlingu Agrofertu.

„Nájem by byl naprosto nesmyslný. Tak se rozhodlo, že to nebude užívat jen pan Babiš pro sebe a že se tam budou pořádat akce Agrofertu. Ukázalo se, že ty ale 500 milionů nezaplatí. Ten provoz je v podstatě ztrátový dodneška,“ tvrdí Bareš.

Dodává, že o projektu jednal vždy pouze s Babišem.

Stavební dozor Bareš připomíná známou historku, že Babiš si chtěl původně – a to pozdějšího premiéra prý napadlo ve frontě v zoo – vybudovat svoji vlastní farmu, kde by mohl ukazovat „slepičky a králíky“. „A že by bylo dobré, aby tam jezdily i jiné děti, aby viděly, že kráva není modrá. Takže jsme začali hledat vhodný statek,“ říká Bareš.

Před soud předstupuje další svědek – Jan Bareš, který pro Babiše pracoval jako technický dozor na stavbách. Mimo jiné na rekonstrukcích bytů v centru Prahy, sídla Agrofertu na pražském Chodově a také na Čapím hnízdě.

Architekt Javůrek říká, že Babiše považoval v průběhu stavby za investora. To znamená i v době, kdy oficiálně neměl Babiš s projektem nic společného (jinak by nemohla farma Čapí hnízdo dostat dotaci pro malé a střední firmy). „Vycházel jsem z toho, koho mi firma pošle jako partnera,“ vysvětluje Javůrek.

Architekt Javůrek vysvětluje, že Babiš chtěl původně na místě Čapího hnízda vybudovat menší, soukromou „farmičku“. Teprve když Javůrek ukázal Babišovi svoji vizi na rozšíření o kongresové a školící centrum, Babiš postupně změnil názor – byť byl zpočátku trochu zaskočený. „Ale to je běžné, když klient vidí něco jiného, než si představoval,“ vypovídá svědek.

Architekt Javůrek na dotaz soudce říká, že Monika Babišová se v projektu Čapího hnízda angažovala. O Andreji Babišovi mladším, který měl v té době firmu na papíře vlastnit (a u výslechu to popřel), architekt neví.

Soudce Šott chce vědět, jestli se Andrej Babiš angažoval ve stavbě Čapího hnízda i v době, kdy už v investici oficiálně nevystupovala společnost Imoba z Agrofertu. Architekt Javůrek neví. „Pro mě je to těžko rozlišitelné, mně to splývá,“ odpovídá.

Architekt Javůrek popisuje, že první dokumenty nutné pro přípravu stavby si u něj objednala firma Imoba z holdingu Agrofert. A když došlo na projekt pro stavební povolení, ve smlouvě už byla uvedena nová společnost – Farma Čapí hnízdo. Javůrek tvrdí, že mu nikdo tuto změnu nevysvětlil. „Po tom jsem nepátral,“ vysvětluje s tím, že není neobvyklé, když se v průběhu příprav podobných investic změní firma, která stavbu zahájí.

Architekt Javůrek popisuje, jak si u něj Andrej Babiš objednal návrh farmy. „Dali jsme si schůzku, sdělil mi, že něco z toho zkusí vybudovat a co si o tom myslím,“ říká Javůrek. Pak podle svědka vznikl návrh budoucí podoby Čapího hnízda. „Něco jsem nakresil a po nějaké době jsem to panu Babišovi odprezentoval,“ líčí Javůrek.

Jinými slovy: architekt říká, že Babiš měl na Čapí hnízdo vliv v době, kdy mu na papíře nepatřilo – to proto, aby - podle obžaloby - skryl vlastnictví a mohl čerpat dotaci pro malé a střední firmy.

Začíná odpolední část soudního jednání. Svědčit bude architekt Jiří Javůrek, který se podílel na projektu Čapího hnízda.