Policie nadržuje Babišovi, říká senátor

V květnu to byly tři roky, co senátor Tomáš Goláň podal trestní oznámení kvůli reklamním platbám na Farmě Čapí hnízdo. Šlo o podezření, že reklama byla jen zástěrkou a že podniky ze skupiny Agrofert, které za tyto služby platily, ve skutečnosti zajišťovaly Čapímu hnízdu v prvních letech potřebné výnosy. Firmy z holdingu Andreje Babiše si podle Goláně zároveň nezákonně krátily daně, protože částky vykázané za reklamu jim snižovaly daňový základ.

Policisté z pražské hospodářské kriminálky však po dlouhém prověřování rozhodli, že se případ odloží. Pokud jejich závěr potvrdí státní zástupce, skončí reklamní větev kauzy Čapí hnízdo u ledu.

Senátora Goláně, který je původní profesí daňový poradce, přístup kriminalistů k případu rozhněval. Podle něj policie Babišovi nadržuje. Říká, že v jiných případech, jež se týkají účelového nadhodnocování reklamy, padají rozsudky i za mnohem nižší částky než na Čapím hnízdě.

„Dnes už víme, že reklamy na Čapím hnízdě byly podle posledního znaleckého posudku předraženy o více než 190 milionů,“ říká Goláň v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jste autorem trestního oznámení kvůli podezřelým platbám za reklamu na Čapím hnízdě. Jak hodnotíte rozhodnutí policie, která po dlouhém prověřování případ odložila?

Je na tom jasně vidět, že u nás není právní stát. Jednotlivé případy jsou posuzovány naprosto odlišně.

Které jiné případy máte na mysli?

Podobně to dopadlo s kauzou dvou milionů, které zpronevěřila bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Utratila je za osobní věci, které neměly cokoli společného s výkonem její funkce, třeba za známé focení s pávy. Orgány činné v trestním řízení tuto kauzu odložily, i když šlo o jasně definované prostředky ze státního rozpočtu určené na činnost ministerstva financí.

A na druhou stranu jsou tu nyní obviněni aktéři kauzy kolem bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka, kteří byli vzati do vazby. Do médií unikaly informace o trestním řízení. Přitom nikdo nechtěl tento případ zamést pod koberec, důkazem bylo právě zahájení trestního stíhání a sdělení obvinění. Položme si otázku: proč byly tyto informace uvolněny, když nikdo nebránil vyšetření celé kauzy?

V případu Hlubuček jde ale přece jen o něco jiného, hlavně o manipulaci veřejných zakázek.

Proč ty případy porovnávám? Kauza skupiny kolem Petra Hlubučka je závažná a její aktéři mají být potrestáni. Ve srovnání s reklamou na Čapím hnízdě tam ale vidím závažnou disproporci. Znám také desítky žalob u správních soudů ohledně reklamy a vím, jak některé dopadly. Tyto reklamy fungovaly podle stejného scénáře. Na rozdíl od Čapího hnízda však byly doměřovány a zodpovědní lidé byli následně odsouzeni trestními soudy. Přitom tam šlo o 500 tisíc, milion, maximálně dva miliony korun. V Čapím hnízdě se bavíme o částce 272 milionů (součet úhrad za reklamu od společností ze skupiny Agrofert Farmě Čapí hnízdo v letech 2010–2013, pozn. red.).

Čeho se ty reklamní kauzy, na které se odvoláváte, týkaly?

Například ve Zlíně je několik lidí odsouzeno za stotisícové dvousettisícové částky, protože zadávali reklamy na závodní vozy pro rallye a nepodařilo se prokázat, že reklamy byly realizovány v celém rozsahu stejně tak, jako je tomu na Čapím hnízdě. Byly přeprodávány přes řetězec společností, které ty částky nadhodnocovaly a tuto cenu si dávaly do nákladů. Ti lidé byli pravomocně uznáni vinnými, že si snižovali základ daně i daň z přidané hodnoty.

Nebylo by logičtější, aby policie byla shovívavější k politikovi z vládního tábora? Petr Hlubuček zastupoval vládní stranu, Čapí hnízdo je spojené se šéfem opozice.

Je zde jednoduchá domněnka, která asi leckoho napadne. Že Andrej Babiš pořád ještě ovládá některé lidi v policii. Viděli jsme to ve zmíněném případě zpronevěřených peněz u paní Schillerové. A nyní to vidíme u kauzy Čapí hnízdo.

Dnes už víme, že reklamy na Čapím hnízdě byly podle posledního znaleckého posudku předraženy o více než 190 milionů. A to se ještě týká jenom reklam, které měly dopad na daňovou situaci v České republice, to znamená, že se do toho nezapočítávají částky od společností sídlících v Německu nebo na Slovensku. Ve znaleckém posudku je také jasně řečeno, že reklamy neměly vůbec žádný ekonomický smysl nebo že nikdo nekontroloval, jakým způsobem byla reklama realizována.

Odvoláváte se na nedávný znalecký posudek pro policii, který není veřejně dostupný. Jak jste se k informacím z posudku dostal?

To nemůžu říct. Ale stojím si za těmi informacemi, protože tento posudek reálně existuje a znám z něj podrobnosti. Navíc cenu a faktickou realizaci reklamy na Čapím hnízdě zpochybnily už dřívější posudky, které se týkaly nároku na padesátimilionovou dotaci. Podle jednoho posudku pro Regionální operační program Střední Čechy byla deklarovaná reklama nereálná. Další posudek došel k závěru, že reklama byla buď fiktivní, nebo velmi nadhodnocená. Policie od počátku měla tyto posudky a odborná stanoviska k dispozici.

Jako laika mě zaráží, že policie si zmíněný posudek zadala až dlouho po začátku prověřování, byl hotový snad až letos. Přišlo by mi logické, že začneme právě tím, jaká byla možná škoda…

To bych se musel opakovat. Celé je to podivné. Přípravné řízení trvalo přes tři roky, i když měli policisté v rukách starší posudky, že účtovaná reklama byla nereálná. Aktéři, kterých bylo hodně, se mezitím mohli připravovat, manipulovat s důkazy nebo cokoli dalšího upravovat, případně ovlivňovat svědky. Měly tam být minimálně koluzní vazby, aby se ti lidé navzájem neovlivňovali, aby neovlivňovali svědky a nemanipulovali s důkazy. Nejsem expert na trestní řízení, ale z mého pohledu je to neobvyklé, obzvláště za situace, kdy se jednalo o částky v řádek stovek milionů.

Podle serveru Neovlivní.cz je možné, že Finanční správa neurčila u reklamy na Čapí hnízdo škodu při krácení daní, a policii tak mohl chybět důležitý údaj. Došlo podle vás k vyčíslení škody?

Určitě ano. Základ pro výpočet škody je i v novém znaleckém posudku. Jestliže někdo nadhodnotil náklady o více než 190 milionů, tak z toho už snadno vypočítáme daň. Generální finanční ředitelství v tomhle pracuje velice zodpovědně a podle mých informací dobře vyčíslilo škodu, jak co se týče daně z příjmů, tak i daně z přidané hodnoty.

Rozhodnutím kriminalistů věc odložit se zabývá státní zástupce z Městského státního zastupitelství v Praze. Předpokládáte, že rozhodnutí policie změní?

Nemůžu předvídat ani nabádat státního zástupce, co má dělat. Vím, jak bych v té věci postupoval já, protože se v této oblasti vyznám a mám mnoho zkušeností i se spory kvůli reklamám.

Zeptám se jinak. Jako veřejný činitel říkáte, že policie někomu nadržuje. Máte tedy důvěru ve státní zastupitelství, které na policejní vyšetřování dohlíží?

Ve státní zastupitelství zatím ano, protože nevím o nějakých excesech z jejich strany. Občas se setkám s rozhodnutími, které nejsou v pořádku z odborného daňového hlediska, protože oni tomu prostě nerozumí. Důvodem může být také nedostatek informací, které si však státní zástupci mají sami zajistit. Místo toho věří tomu, co jim nabídne Finanční správa. A že Finanční správa často i lže, je patrné z mnoha rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. V případě Čapího hnízda ale máme již zmíněný posudek a vyjádření Generálního finančního ředitelství. Nemůžeme tedy říci, že by policie neměla dostatek odborných informací, že by nevěděla, co má dělat, nebo že by tomu nerozuměla.

Vedle trestního řízení může probíhat ještě správní, daňové řízení. Nebo je už promlčené?

Daňové řízení souběžně probíhat nemůže, neboť lhůta pro stanovení daně již uplynula. Takže je to promlčeno. Pokud by ale aktéři byli pravomocně odsouzeni v daňové věci, lze daňové řízení znovu otevřít.

Chystáte se jako senátor podniknout v reakci na rozhodnutí policie v tomto případě nějaké kroky?

Nechci zasahovat do práce těchto složek, také ještě neznáme rozhodnutí státního zástupce. V mém trestním oznámení mám požadavek, že chci být obeznámen o tom, jakým způsobem bylo s věcí naloženo. Zatím jsem zpraven nebyl, protože rozhodnutí ještě není pravomocné. Podle mě byl spáchán trestný čin, protože v jiných případech byl v zásadě totožný skutek za trestný čin považován.

Když se ještě vrátíme ke kauze Hlubuček. Vy pocházíte ze Zlína, nyní tam kandidujete v komunálních volbách. Jeden z hlavních obviněných v pražské kauze Michal Redl je také spjatý se Zlínem. Měl jste s ním něco do činění?

V roce 2014 jsem spolupracoval s jednou společností, a když jsem zjistil, že tam figuruje někdo s příjmením Redlová, tak jsme spolupráci ukončili. Dotyčná osoba mi tehdy napsala e-mail, že mě seznámí s rodinou Redlových, aby mi vysvětlili, že jsou velmi slušná a spořádaná rodina. Odmítl jsem to, protože jméno Redl už tehdy bylo ve Zlíně nechvalně známé. Všeobecně známé bylo také jeho spojení s hnutím Starostové ve Zlíně. STAN se mě v senátních volbách snažil za každou cenu porazit. Myslím si, že to byla i práce Redla. To ale vůbec neznamená, že bych měl radost z toho, co se Starostům nyní stalo.