Expert rozcupoval klíčový posudek k Čapímu hnízdu. Nelze brát jako důkaz, říká

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Redakci Seznam Zpráv se podařilo získat text znaleckého posudku, který ospravedlnil vysoké platby za reklamu mezi skupinou Agrofert a Farmou Čapí hnízdo.

Jde o dokument z ledna 2011 vypracovaný pražskou společností Proscon. Právě její znalecký posudek sehrál důležitou roli při rozhodnutí policejního vyšetřovatele, že už se dál nebude zabývat podezřením, že si holding Andreje Babiše přes výdaje na reklamu na Čapím hnízdě nezákonně krátil daně.

Redakce poskytla text posudku k posouzení renomovanému expertovi z Vysoké školy ekonomické. Ten konstatoval, že zhruba dvacetistránkový materiál má zásadní odborné nedostatky.

„Za moji více než patnáctiletou znaleckou i pedagogickou praxi to patří k tomu nejméně kvalitnímu, co jsem viděl,“ uvedl pro Seznam Zprávy docent Pavel Svačina, který přednáší na Katedře financí a oceňování podniku VŠE a patří mezi domácí akademickou špičku v oboru oceňování.

Posudku od firmy Proscon Svačina konkrétně vytkl vícero zásadních nedostatků (podrobněji čtěte v infoboxu níže). Podle něj tento dokument „nelze rozumně brát jako solidní důkaz“ při hodnocení, zda byla výše cen za reklamu na Čapím hnízdě oprávněná.

Názor univerzitního odborníka zčásti podkopává argumentaci státního zastupitelství, proč bylo v pořádku, že vyšetřovatel tzv. „reklamní větev“ kauzy Čapí hnízdo v červnu po třech letech prověřování odložil.

Policie v tomto případě pracovala s celkem pěti znaleckými posudky, včetně dvou, které si sama zadala. Státní zastupitelství zdůraznilo, že ke všem se přistupovalo kriticky a se všemi se vypořádalo. Poukazovalo nicméně především na sporný posudek z roku 2011.

Autora posudku sice žalobci přímo nejmenovali, z jejich popisu a dalších poznatků je nicméně zřejmé, že jde o dokument od firmy Proscon. Seznam Zprávy se k jeho textu dostaly i přesto, že jej pražští žalobci v minulosti opakovaně odmítli poskytnout.

Posudek stanovuje oprávněné cenové rozpětí za reklamní služby na Čapím hnízdě. Má klíčový význam pro Agrofert - podporuje jeho verzi, že vysoké sumy, které podniky z holdingu platily za propagaci v teprve rozbíhajícím se středisku na středočeském venkově, nebyly účelově přemrštěné.

V letech 2010 až 2013 si firmy z Agrofertu podle veřejně dostupných informací zadaly na Čapím hnízdě reklamu v úhrnu za 272 milionů korun. Farma pak mohla díky těmto penězům vykazovat dostatečné výnosy a budit dojem samostatného životaschopného podniku. To byla jedna z podmínek pro proplácení dotace z evropských fondů, jejíž udělení řeší hlavní kauza Čapí hnízdo, která se bude tento měsíc poprvé řešit před soudem.

V souvisejícím, ale samostatně vedeném „reklamním“ případu šlo o podezření z daňové kriminality.

Při něm se vycházelo ze skutečnosti, že firmy z Agrofertu si účtovaly částky vyplacené za reklamu do svých nákladů. Ve výsledku si tak snížily základ pro výpočet daně z příjmu. Podle názorů některých daňových odborníků tím spáchaly trestný čin krácení daně, protože Agrofert byl s Čapím hnízdem úzce provázán (osobně přes majitele Andreje Babiše a jeho rodinu, ekonomicky přinejmenším coby ručitel stamilionových bankovních úvěrů pro farmu). Z tohoto pohledu Agrofert placením za reklamu investoval prakticky „do svého“.

Posudek od společnosti Proscon objemné sumy za reklamu na Čapím hnízdě ospravedlňuje. Oprávněné cenové rozpětí stanovuje tak, že ho odvozuje od výšky tržeb Agrofertu coby „strategického partnera“ farmy.

„Zpracovatel posudku stanovil na období 2010-2011 z konsolidovaných i individuálních tržeb ekonomicky odůvodněné rozpětí, které by společnost Farma Čapí hnízdo, a. s. mohla fakturovat strategickému partnerovi i jednotlivým společnostem za poskytnuté služby, níže uvedeným způsobem na: 0,1-0,2% z ročních konsolidovaných a individuálních tržeb,“ stojí v závěrečném výroku posudku, který podepsala spolumajitelka firmy Proscon Naděžda Krátká.

Podle Pavla Svačiny z VŠE je však tento přístup k ocenění, který vychází z metody tzv. licenční analogie, u reklamy na Čapím hnízdě „zcela nevhodný“.

„V případě reklamních ploch se jedná vesměs buď o movité či nemovité věci a jejich nájem, případně se jedná sekundárně o tvorbu určitých reklamních spotů, nejspíš na zakázku. Podobnost nájmu těchto ploch s licencí k ochranné známce je zcela absurdní, stejně jako je absurdní, aby nezávislý objednatel reklamy byl ochoten platit procento svých (celkových!) tržeb za tyto reklamní plochy,“ uvedl odborník.

Vyšetřovatel Pavel Mikšovský ani žalobce František Partík, kteří kauzu s reklamou na Čapím hnízdě řešili, použitou metodu od Prosconu nezpochybnili. Překážkou pro ně nebylo ani to, že posudek byl zpracován více než rok poté, co Agrofert začal posílat Čapímu hnízdu peníze za reklamu.

„Byť byl posudek vypracován v roce 2011, hodnotil zpětně, v jakém rozsahu a v jaké přiměřené částce mohla být reklama realizována v roce 2010. Tyto závěry pak dle názoru státního zástupce lze též vztáhnout na období následujících let a v rámci prověřování bylo od objednatelů reklamy zjištěno, že minimálně části z nich byl tento posudek znám a též se jím řídili,“ stojí v tiskovém prohlášení Městského zastupitelství v Praze.

Podle státního zástupce Partíka bylo při posuzování případu podstatné, že přinejmenším část firem z holdingu se posudkem řídila a že objednatelé zaplatili nižší cenu, než posudek stanovil.

„Důvodem odložení věci je nenaplnění všech znaků skutkové podstaty prověřovaného trestného činu, a to subjektivní stránky a objektivní stránky trestného činu. U subjektivní stránky jde o to, že osoby sjednávající reklamu a podávající přiznání k dani měly k dispozici a řídily se znaleckým posudkem, který stanovil interval ceny za reklamní plnění, přičemž sjednaná cena za reklamní plnění byla pod znaleckým posudkem stanoveným intervalem,“ odpověděl Partík v červenci na dotaz Seznam Zpráv.

Seznam Zprávy ještě znovu oslovily Městské státní zastupitelství s dotazem, jak vyšetřovatel a žalobce vyhodnotili použitou metodu a postupy znaleckého posudku od firmy Proscon. Mluvčí státního zastupitelství se však omezil na odkázání na červencové tiskové sdělení. Zdůraznil také, že tzv. přípravná fáze trestního řízení je neveřejná.

Rozhodnutí o odložení případu reklamy na Čapím hnízdě nyní ještě prověřuje Vrchní státní zastupitelství v Praze vedené Lenkou Bradáčovou.

Redakce se obrátila s dotazy také na dvojici spolumajitelů firmy Proscon, Naděždu Krátkou a Václava Šubrta, kteří znalecký posudek pro Farmu Čapí hnízdo zpracovali. Ani po urgenci však na otázky zaslané na jejich pracovní maily neodpověděli.

Firma Proscon v minulosti spolupracovala s Andrejem Babišem i na jiných operacích, které vyvolaly pozornost. V roce 2007 vypracovala posudek ke kupní ceně akcií Čapího hnízda (ještě pod jménem společnosti ZZN AGRO Pelhřimov), za kterou firmu koupily dvě Babišovy starší děti a tehdejší družka Monika.

V roce 2010 pomohl Proscon Babišovi při operaci s akciemi firmy Profrost, díky níž si „vytáhl“ z Agrofertu ve formě kupní ceny více než půl miliardy korun. Zatímco svému koncernu Babiš prodal 80 procent akcií Profrostu za 527 milionů korun, zbývající podíl prodal firmě manažerky Agrofertu Simony Sokolové za více než šestinásobně nižší cenu.

Ve svých referencích na firemním webu Proscon uvádí mezi klienty také protikorupční policejní jednotky, soudy nebo Vrchní státní zastupitelství v Praze.