Babiše u soudu potápí svědek, od kterého to nečekal

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do soudní ohrádky se ve čtvrtek v největší síni Městského soudu v Praze postavil šedivý muž v saku a s výraznými brýlemi. Nikdo asi nečekal, že by řekl něco zásadního.

Svědek Jan Bareš si ale už po deseti minutách čtvrtečního výslechu v kauze Čapího hnízda vynutil napjatou pozornost soudce, státního zástupce i obhájců obžalovaných – Jany Nagyové (Mayerové) a Andreje Babiše.

Stavební technik pracující na stavbě farmy Čapí hnízdo totiž vůbec poprvé spojil bývalého premiéra s padesátimilionovou evropskou dotací, kvůli níž Babiš a Nagyová (Mayerová) stojí před soudem. Z Barešova výslechu vyplynulo, že Babiš byl přinejmenším informován o účelovém oddělení Čapího hnízda od Agrofertu – tak aby s bohatým holdingem nebyla farma na papíře propojená a mohla si tak sáhnout na evropské dotace.

„Jistě,“ odpověděl Bareš na otázku soudce, jestli Babiš věděl o shánění dotace určené pro malé a střední firmy.

Předseda opozičního hnutí ANO má za sebou už dva týdny soudních jednání kvůli obžalobě z napomáhání dotačnímu podvodu. Jak si po nich stojí jeho obhajoba, že dotační pravidla neporušil?

Výpověď stavebního technika Bareše jeho pozici zkomplikovala. Je si toho vědom i jeho advokát Michal Bartončík, na jehož žádost bude muset svědek Bareš k soudu ještě jednou. A dá se čekat, že ho budou obhájci pořádně grilovat.

„Já jsem z toho v šoku, protože tento pan svědek při výsleších na policii takhle nemluvil,“ vysvětloval Bartončík v rozhovoru pro Seznam Zprávy na chodbě Městského soudu v Praze. Jinými slovy naznačuje, že Bareš při vyšetřování detektivům zřejmě o Babišově zapojení do dotace nic konkrétního neřekl, vyrukoval s tím až před soudem, když odpovídal na dotazy soudce Jana Šotta.

A stal se tak prvním mezi svědky popisujícími Babišovo angažmá při získání evropské dotace. „Ne, doteď se určitě tady u soudu nestalo, aby někdo takhle spojoval pana Babiše s dotací,“ uznal advokát Bartončík.

V rozsáhlé kauze kolem dotace na Čapí hnízdo musí soudce Šott rozseknout – trochu zjednodušeně řečeno - dvě otázky.

Zaprvé - jestli Farma Čapí hnízdo byla v době žádání o dotaci malým a středním podnikem, tedy společností s méně než 250 zaměstnanci a tržbami menšími než 50 milionů eur. A jestli byla životně spojena s nějakou silnou, bohatou společností. Tedy s Agrofertem. Pak by totiž šlo o porušení dotačních pravidel.

Druhá otázka zní, zda Babiš a jeho manažerka Nagyová (Mayerová) tahle pravidla cíleně obešli, aby na stavbu hotelového a kongresového centra v Olbramovicích u Benešova podporu 50 milionů získali. Především jestli vědomě uvedli do žádosti o dotaci nepravdivé údaje.

Tento týden, ostatně stejně jako v úvodu soudních jednání v polovině září, o životně důležitém soužití Čapího hnízda a Agrofertu mluvilo několik svědků. Například policií objednaný znalec Vítězslav Hálek řekl, že Čapí hnízdo podle něho nebylo schopno si ze svého provozu zajistit dostatek peněz. A fungovalo – jak dále řekl Hálek – jen díky penězům z Agrofertu.

„Z tabulky je patrné, že v roce 2013 byla firma předlužená a měla skončit v úpadku,“ ukazoval Hálek své propočty.

Babišova firma Imoba také Čapímu hnízdu poskytla pozemky na stavbu a Agrofert se zaručil za úvěr, díky němuž mohla farma vzniknout. „Je to nedůvěryhodná osoba,“ řekl Babiš poté na Hálkovu adresu.

Jako majitele označili Babiše tento týden i bankéři, kteří úvěr poskytli. A jako hlavního šéfa třeba i grafik Jakub Antoš, který připravoval vizuální podobu propagace farmy, včetně detailů – například vizitek.

A rovněž architekt farmy Jiří Javůrek tento týden vypověděl, že Babiše považoval v průběhu stavby za investora. Ačkoli v té době, jak říká obžaloba, neměl mít Babiš s Čapím hnízdem už nic společného – jinak by mohlo jít o zneužití dotace (v takovém případě by nemohla Farma Čapí hnízdo dostat dotaci pro malé a střední firmy).

„Vycházel jsem z toho, koho mi firma pošle jako partnera,“ vysvětloval Javůrek, proč si myslel, že Babiš je vlastníkem centra. A vzpomínal, jak s Babišem ladili budoucí vzhled areálu.

A nově přišlo před soudem na přetřes už popsané téma číslo dvě: Babiš, jeho manažerka Nagyová a dotace. Technik Bareš částečně podpořil Babišovu obhajobu, potvrdil, že původně Čapí hnízdo vzniklo s myšlenkou na rekreační areál Agrofertu.

Pak se však ukázalo, že je tímhle způsobem neufinancovatelné. A ve stejné době přišly Babišovy děti, zmíněna byla Babišova dcera Adriana Bobeková, s tím, že by chtěly začít podnikat (tím Babiš už dříve vysvětloval, proč utajoval faktické vlastníky Čapího hnízda, chtěl prý ochránit rodinu).

Zároveň ale Bareš popsal svoje rozhovory s Babišem i s Mayerovou. Včetně plánu, že se vezme prázdná firma ZZN Pelhřimov, přetvoří se na Čapí hnízdo – a přes ni Mayerová požádá o dotaci. Opět: kvůli tomu, aby se tato firma mohla „tvářit“ jako malá a střední, nezávislá na velkých hráčích.

„Řekl, že má ZZN prázdné, že ho nepotřebuje. Použil ho, aby z něj udělal akciovku a udělal z něj Čapí hnízdo,“ vzpomínal Bareš, který označil Nagyovou víc za „lobbistku“ než odbornici na získávání dotací. Na soudci Šottovi bylo znát, že ho tahle slova velmi zajímají. Doptával se a chtěl znát podrobnosti. Zatímco Babiš a Nagyová, kandidátka ANO do Senátu, měli mítink v Jihlavě.

Na dalším jednání soudu 17. října budou vypovídat svědci, kteří byli omluveni, nebo si je soud pozval znovu. Jde o středočeskou úřednici Evu Filipovou, která když její výslech u soudu končil, tak novinářům v předsálí mimo jiné údajně řekla, že „může být Andrej Babiš rád, že neřekla všechno“.

Reagovala tím na slova Babiše, který o ní prohlásil, že ho nemá ráda.

Znovu bude u soudu vypovídat také technik Bareš a finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková. Má v případu klíčovou roli. Podle svědků mimo jiné dojednávala úvěr 375 milionů pro Čapí hnízdo.

Pozvánku k soudu dostala i specialistka na reklamu Tereza Svěráková, která zajišťovala propagaci farmy.