Článek
Podstata sporu o to, jestli byl předseda hnutí ANO Andrej Babiš před rokem 1989 vědomým spolupracovníkem Státní bezpečnosti, je v zásadě jednoduchá. Na jedné straně jsou dokumenty komunistické tajné policie, na druhé straně jejich zpochybňování a tvrzení, že se v přísně řízené policejní organizaci ve velkém falšovalo a všechno bylo vlastně jinak.
Krok slovenského ministerstva vnitra, které se s Babišem dohodlo na urovnání sporu, je tak vlastně popřením dobových písemných listin úřední povahy. Tedy něčeho, co historici považují za navýsost věrohodný pramen pro poznání skutečného stavu minulosti.
V přiložené fotogalerii zveřejňujeme výběr z už známých dokumentů, které jsou uložené v archivech v Česku a na Slovensku. Kromě samotné Babišovy spolupráce se Státní bezpečností z nich také vyplývá, že jeho vazby na důstojníky z StB přetrvaly i po pádu komunistického režimu.
První strana spisu spolupracovníka Státní bezpečnosti s krycím jménem Bureš a registračním číslem 25085.
Zpráva o získání Andreje Babiše, tehdy pracovníka bratislavského podniku Petrimex, k tajné spolupráci s StB. Záznam o setkání z 11. listopadu 1982 sepsali o den později dva důstojníci tajné policie – Babišův řídicí důstojník Július Šuman a jeho nadřízený Rastislav Mátray.
Třetí strana zápisu o získání Babiše k tajné spolupráci s StB. Podle dokumentu Babiš závazek podepsal bez výhrad a otázek.
Kolonka v registračních protokolech StB se jménem Andreje Babiše, krycím jménem Bureš a registračním číslem 25085. Jméno bylo do registru zapsáno už v roce 1980, odkdy byl Babiš veden jako tzv. důvěrník, což byla mírnější forma spolupráce se Státní bezpečností, leckdy i neúmyslná. Přeškrtnuté písmeno D a vedle dopsané písmeno A značí, že Babiš byl v roce 1982 překvalifikován na tajného spolupracovníka neboli agenta.
Evidenční karta StB se základními údaji o Andreji Babišovi a jeho spolupráci. Vyznačená sekce hospodářské kontrarozvědky tajné policie v Bratislavě (1. oddělení 3. odboru XII. správy) se zaměřovala na pracovníky podniků zahraničního obchodu, což byl i Babišův tehdejší zaměstnavatel Petrimex.
Druhá strana Babišovy statistické karty. Je na ní datum přerušení utajené spolupráce, jména příslušníků StB, kteří agenta Bureše postupně řídili, nebo podpis příslušníka statisticko-evidenčního oddělení. StB spolupráci dočasně přerušila v červnu 1988, kdy už byl Babiš třetím rokem služebně v Maroku.
Vzácný záznam z prosince 1984, ve kterém důstojník StB František Hákač popsal výsledek schůzky s agentem Burešem (krycí jméno a registrační číslo vlevo nahoře). Podle standardizovaného zápisu se Babiš svému řídicímu důstojníkovi svěřil s údajnou korupcí kolegů v podniku Petrimex, kteří měli dostávat hodnotné dary od rakouského obchodního partnera.
Seznam výdajů, které důstojníci StB zapsali jako útratu při schůzkách s Andrejem Babišem.
Během pracovního pobytu Andreje Babiše v Maroku s ním sice Státní bezpečnost spolupráci přerušila, tehdejší obchodní delegát Petrimexu ale zůstal ve styku s tajnou službou dál – prostřednictvím kolegy z ambasády v Rabatu Miroslava Líšky, který plnil úlohu šifranta. Na listině z dubna 1986 je rozhodnutí o „přemístění“ příslušníka komunistické rozvědky Líšky do Maroka na tuto funkci. Později po listopadu 1989 Babiš už jako šéf Agrofertu Líšku zaměstnal. Bývalý šifrant byl dokonce členem vedení několika firem v Bratislavě.
Jiný příslušník StB byl dlouhá léta členem vedení Agrofertu a jedním z nejbližších spolupracovníků Babiše. Na snímku osobní evidenční karta důstojníka StB Libora Širokého, později šéfa právní sekce Agrofertu. Široký v 80. letech pracoval v úseku politické kontrarozvědky, zaměřoval se například na spolupracovníky Rádia Svobodná Evropa nebo sympatizanty mírového hnutí. Krátce před sametovou revolucí pracoval v analytickém odboru StB, kde se sbíhaly klíčové zpravodajské informace. V Agrofertu Široký působil od roku 1996. V roce 2022 zemřel.
