Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) nesouhlasí s návrhem Ministerstva školství na slučování malých škol zřizovaných obcemi. Informovala o tom v úterý v tiskové zprávě. Ministerstvo chce zavést minimální počty žáků ve školách. Pokud obec zřizuje dvě a více škol, každá by měla mít k 30. září nejméně 200 žáků alespoň jednou v posledních třech letech.
Úprava by se podle návrhu měla týkat mateřských, základních a středních škol či jejich kombinace. Nevztahovala by se na školy v obcích, které mají jednu školu, případně na školy speciální nebo školy, které vyučují v jazyce národnostní menšiny, vyplývá z návrhu. Cílem návrhu, který je v nyní v připomínkovém řízení, je snížit počet malých škol.
„AŘZŠ se nebrání zefektivňování našeho školského systému. Tato novela je však pouze politicko-ekonomická s cílem úspory finančních prostředků,“ uvedla asociace. Podle ní chybí důkladná odborná diskuze. „Ne vše se ve školství dá měřit efektivitou a penězi,“ sdělila asociace.
V současnosti je v Česku 1895 škol, které mají méně než 200 žáků a zároveň jsou druhou či další školou obce, uvedlo ministerstvo v materiálech k novele. Těch by se úprava měla týkat. Tvoří asi 30 procent škol zřizovaných obcemi, uvedlo ministerstvo ve zprávě RIA. Obce by nemusely podlimitní školy sloučit do jednoho subjektu, mohly by je slučovat mezi sebou tak, aby dosáhly minimálního počtu dětí. Původní malé školy by zůstaly zachované, fungovaly by pod jedním spojeným ředitelstvím. Pro jednotlivá pracoviště by mohly vzniknout pozice zástupců ředitele nebo vedoucích učitelů. Nejvíce by se úprava dotkla mateřských škol, uvedlo ministerstvo.
Sloučením škol podle asociace pouze zdánlivě ubude práce ředitelům, ze kterých se stanou zástupci či vedoucí učitelé, a přibude práce ředitelům sloučených škol. Ti podle ní budou mít méně času na pedagogické vedení svých zaměstnanců, „což jistě není cesta k odbřemeňování ředitelů škol,“ uvedla.
Podle odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze tráví ředitelé ZŠ a MŠ průměrně nepedagogickými činnostmi 30 hodin týdně, uvedli v minulosti ve studii. Administrativní zátěž českých ředitelů je podle expertů nejvyšší v Evropské unii. Systém, ve kterém má každá škola právní subjektivitu a ředitel každé školy bez ohledu na její velikost plní stejné povinnosti statutárního zástupce, je podle autorů studie neefektivní.
Novela, která je nyní v připomínkovém řízení, se zabývá i například zavedením možnosti takzvané komplexní absolventské práce s obhajobou, která by mohla být alternativou školní části maturity. Záměry novely představili zástupci Ministerstva školství koncem školního roku. Návrh by měl upravit i konkurzy na ředitele škol a posílit roli České školní inspekce ve vztahu k zajišťování kvalitního vedení škol. Věnuje se i kombinované výuce či většímu zapojení zaměstnavatelů do praktické výuky na středních školách.
