Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Téměř polovina z nich má zájem o kariéru vojáka z povolání, přes 1500 je zájemců o vstup do aktivních záloh. Ministerstvo obrany o tom informovalo v tiskové zprávě.
Virtuální náborové středisko ministerstvo spustilo loni v září, má především zjednodušit proces pro zájemce i rekrutační pracovníky a přiblížit armádu lidem. „Naším cílem bylo zatraktivnit a zpříjemnit proces pro potenciální uchazeče. Před spuštěním projektu se s armádou online komunikovat prakticky nedalo, byli jsme si vědomi, že tu podobný nástroj chybí. Díky virtuálnímu náborovému středisku nejenže odpadá řada starostí s papírovou administrativou, ale celá cesta z civilu do uniformy je podstatně rychlejší,“ uvedla Iva Bednářová z Agentury personalistiky Armády ČR. Středisko je podle ní komplexním informačním centrem, kde uchazeči najdou všechny informace přehledně a na jednom místě.
Češi se mohou do obrany země zapojit několika způsoby - stát se vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se dobrovolně zúčastnit vojenského cvičení. Nejnovější formou je takzvané dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který o ně požádá, musí bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, absolvoval by i výcvik.
O služební poměr vojáka z povolání projeví podle ministerstva měsíčně zájem v průměru 700 lidí, před spuštěním střediska to bylo téměř 500 uchazečů. O studium na vojenské střední škole nebo na Univerzitě obrany mělo od spuštění střediska zájem bezmála tisíc lidí. Do dobrovolného vojenského cvičení se chtělo zapojit 417 lidí, dalších 544 zájemců bylo zařazeno do dobrovolného předurčení.
Náborové středisko lze podle ministerstva nově využít také pro registraci do stipendijního programu pro žáky středních škol. Do programu se za dva roky fungování přihlásilo 65 zájemců. Program vyplácí studentům stipendium 4000 až 5000 korun měsíčně, po ukončení studia pak tito studenti nastoupí do armády, kde musí zůstat alespoň dvojnásobek doby, po kterou stipendium čerpali.
Aktivní zálohy
Současný systém aktivních záloh začal vznikat v roce 1999, kdy tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý povolal záložníky na první dobrovolná vojenská cvičení. Útvary aktivní zálohy začaly být intenzivně budovány v roce 2002.
Celkem má armáda k dispozici přes 60 jednotek aktivní zálohy. Rozděleny jsou na jednotky u bojových útvarů a jednotky teritoriálních sil, které jsou určeny k obraně teritoria, ochraně důležitých objektů nebo k pomoci při živelních pohromách. V roce 2030 chce mít armáda v aktivní záloze přibližně 10 tisíc vojáků, nyní jich je 4061.
