Článek
Podpora hnutí ANO postupně stoupá s malým výkyvem od loňského května. Aktuálně by stranu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) volilo v parlamentních volbách 30,5 procenta voličů. To znamená nárůst o jeden procentní bod oproti poslednímu, červnovému šetření. Z šetření agentury Kantar CZ pro Českou televizi tak vyplývá, že se hnutí ANO vrátilo nad 30 procent, kde se jeho podpora pohybovala před dvěma lety.
Druhá by skončila vládní ODS se ziskem 19,5 procenta. Její podpora dosáhla stropu 26 procent v dubnu, od té doby klesá. Oproti poslednímu průzkumu jde o zhoršení o tři procentní body.
Další opoziční strana SPD by získala aktuálně ve volbách třetí nejvyšší počet hlasů. Dnes by ji volilo 11 procent lidí. SPD se dlouhodobě drží na podpoře kolem 10 procent respondentů.
Piráti se po totálním propadu až k pěti procentům, tedy na hranici vstupu do Poslanecké sněmovny, oklepali. Momentálně by je volilo 8,5 procenta lidí. To je ale stále jen ani ne poloviční podpora oproti jaru. Až za nimi by skončili Starostové se 6,5 procenta hlasů. Nikdo další by se do Sněmovny nedostal.
Doba spojování
Úspěch koalice Spolu v posledních parlamentních volbách inspiroval i na obecní úrovni. Před komunálními volbami tak dochází ke spojování stran do společných kandidátek.
Pokud by do voleb šly koalice ve stejném složení jako při posledním hlasování, stejně by zvítězilo opoziční hnutí ANO se 32 procenty. Až za ním by skončila vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s 29 procenty. Druhou vládní koalici by porazila ještě SPD s 11 procenty. Piráti se Starosty by získali 10procentní podporu. Hnutí ANO si oproti poslednímu šetření polepšilo o 2,5 procentního bodu, koalice Spolu o 0,5 bodu. Naopak SPD o 0,5 procentního bodu přišla a PirSTAN dokonce o 2,5 bodu.
Aktuální preference politických stran: volební model s hypotetickými koalicemi agentury @KANTARCZ pic.twitter.com/K4qikpcjpY
— OtázkyVáclavaMoravce (@OtazkyVM) September 11, 2022
Dotazníkové šetření proběhlo technologií CATI v období od 15 srpna do 2. září. Statistická chyba volebního modelu se u jednotlivých stran obvykle pohybuje v rozmezí ±1,1 procentního bodu u stran s nízkým ziskem a až ±3,7 procentního bodu u stran s vysokým ziskem.
S Ruskem by jednala polovina lidí
Vyjma politických nálad se výzkumníci ptali také na energetickou krizi. Ke krokům vlády na její zvládnutí nemá podle průzkumu důvěru většina lidí. Téměř tři čtvrtě respondentů nesouhlasí s opatřeními, ke kterým zatím kabinet Petra Fialy (ODS) sáhl. Podporu mají jen u zhruba pětiny lidí. Jde například o schválený úsporný tarif pro domácnosti.
„Vnímám ty kroky také jako nedostatečné, chápu tedy, že vnímání ve společnosti takové je. Na druhé straně je nutné si uvědomit, že věci se ději překotně. Úplně jinak vypadala situace v červenci, jinak v srpnu, kdy se zhroutil evropský energetický trh,“ řekl v Otázkách Václava Moravce bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
I po únorové ruské invazi na Ukrajinu je stále 49 procent lidí přesvědčených, že by Česko mělo s Ruskem vyjednávat například o dodávkách plynu. A to přesto, že ruská válka vyvolala příliv statisíců ukrajinských uprchlíků do Česka. Naopak 43 procent respondentů by se úplně odstřihlo od dodávek z Ruska, i kdyby to znamenalo zdražení nebo nutnost dalšího šetření.
„Pokračování dodávek z Ruska podporují lidé s nižším vzděláním, zejména pak voliči SPD a KSČM,“ popsala analytička Kantar CZ Nikola Kopáčová pro Českou televizi.
